Přežijí jen milenci

„Nemám žádné hrdiny.“ Jarmusch zvolil podobný směr jako u Mrtvého muže – zpátky ke kořenům žánru, zpátky do bodu nula. Před dobu, kdy se z upírů stali masově populární sexy zabijáci. Namísto dravého krváku nabízí hypnoticky minimalistickou hipsterskou love story, která vinou nepřítomné narativní struktury funguje lépe jako esej o hodnotě nesmrtelnosti ve světě efemérních zážitků, věcí i lidí než jako drama s postupně rozvíjenou zápletkou. Na rozdíl od člověčích zombies, které je obklopují, jsou si Adam a Eva vědomi historických souvislostí. Z dějin lidstva si bez ohledu na módní trendy vybírají to, co je zaujalo, nové hodnotí v kontextu starého, čas chápou cyklicky, ne jako lineární směřování ke stále dokonalejším technologiím (kruh jako symbol věčnosti se v mizanscéně objevuje od začátku). Takový přístup pro ně není ani tak volbou, jako nutností. Také jejich životy se pohybují v kruzích. Protože už nemají, kam by směřovali, tak se jen projíždějí, objevují již poznané. Totéž dělá Jarmusch z pozice režiséra. Svou poetiku neobohacuje o nové prvky, jen vytěžuje, co jeho fanoušci znají a mají rádi. Perspektivy nesmrtelných outsiderů (Adam a Eva nikam nepatří časově ani prostorově) využívá k takovému nahlížení na současnost, jaké je mu samotnému blízké. Důležité je dát průchod své imaginaci, neustále nacházet staré v novém a nové ve starém. Vyprávěním je několikrát naznačeno, že civilizační konvence Adamovi a Evě nedovolují, aby dali průchod své přirozenosti (mlsný pohled na čerstvou krev v nemocnici a později v letadle). Pro paralelu se sexuálními menšinami netřeba chodit daleko. Všechno to jsou podnětné myšlenky a Jarmusch nám je skrze dvojici výborně „propsaných“ postav rozhodně nepředkládá přímočaře. Jako kdyby ale byly nadřazeny všemu ostatnímu. Pokusům o nápaditou reinterpretaci žánru, stylistické invenci (v paměti utkví jen hypnotizující raušové sekvence), důmyslné práci s výtvarnou stránkou (design byl, jako již v tolika jiných upírských filmech, inspirován uměním 19. století). Přemýšlelo se u toho hezky, ale moc nového jsem v tom neviděl. 70% Zajímavé komentáře: Radek99, ScarPoul (24.03.2014)

Po dlouhé době indies výplach hlavy. Jarmusch si pořád udržuje zvláštní status filmového podivína se svojí antivizí všeho standardního, tentokrát se podíval na zoubek upírům. Ukázal nám, že milují, cítí, ale taky že jsou současně zralí navštívit psychiatra a poté dlabat spoustu jím předepsaných pilulí proti depresi. Tenhle podivně krásný až zpomalený film skousne pozitivně jen málokterý divák .. (25.03.2014)

Výborná záležitost, která se Jarmuschovi hodně povedla. Oceňuji zde tvůrčí odvahu, s níž jde tenhle sympatický bizar hodně proti proudu. Film je to velmi nedějový a v porovnání s běžnou upírskou produkcí i dost výstřední - dovedu si tedy klidně představit, že Hiddlestonovy fanynky budou zklamané, pokud na to vyrazí do kina, protože tenhle film rozhodně nesplňuje běžná divácká očekávání (čti: může hodně nudit, pokud to není váš cup of tea). Důraz je zde položen na ústřední dvojici postav, která je vskutku skvostná - duo Hiddleston & Swinton je báječně sehrané a do svých rolí byli vybráni mimořádně šťastně. Naopak moje blonďatý zlatíčko Mia Wasikowska mi byla svou hereckou kreací téměř až protivná, a byla to právě jen ona, co mě na tomto filmu nějak zklamalo. Snímek dále zaujme výbornou hudbou (která zde má skutečně mimořádnou důležitost), krásnou kamerou a atmosférickými lokacemi města duchů Detroitu a exotického Tangeru. Dlouho jsem nebyl v kině na filmu, u něhož bych si tak liboval z toho závanu něčeho nového a nápaditého, co tu ještě nebylo. (25.03.2014)

Jarmusch rozhodně nepatří do mé režisérské topky, ale přesto jsem od něj viděl několik filmů, které bez problému nazvu vynikajícími (Mrtvý muž, Ghost Dog, Noc na Zemi). "Přežijí jen milenci" však považuji za jeho absolutně nejslabší a nejnudnější snímek, jehož melancholická atmosféra a styl vyprávění je už moc nad rámec filmové zábavy. (19.04.2014)

Jarmuschovo upírské blues stojí na náladě, hereckých výkonech ústředního páru a opět výborné hudbě (ostatně White Hills mu ve filmu i hrají sami sebe naživo). Tempo je konstantně pomalé, což spolu s hypnotizující hudbou vede diváka k tomu, aby se buď naladil na stejnou vlnu, nebo to radši rovnou vzdal. Tilda Swinton i Tom Hiddleston byli pro hlavní role perfektní volbou, Mia Wasikowska tu je od toho, aby veškerou idylu velmi rychle zničila, a John Hurt ve vedlejší roli potěšil. (01.09.2016)