Přežijí jen milenci

Tento film je absolútne fantastický. Je radosť ho sledovať. Postavy Adama a Evy sú absolútne vynikajúco stvárnené, majú medzi sebou vynikajúcu chémiu, atmosféra absolútne fantastická. Neustále len sledujete a čakáte, čo ďalšie sa bude diať, a kam sa film posunie. Myslel som si, že keď príde mladá sestra Ava, tak film začne klesať, ale nie. Práve naopak. Je to pomalý, nádherný film, ktorý si vychutnáva každú drobnú chvíľku svojho času. Soundtrack? Čo iné môžem povedať ako len skonštatovať, že filmu sedí absolútne dokonale. Melancholická a nádherná dráma v príbehu dvoch upírov, ktorí prežili spolu už bohviekoľko rokov je absolútne nádherný. Neviem, či by som to nazval hororom, nakoľko tu nič výrazne desivé nie je, no romantická dráma s upírmi v 21. storočí, kde už je svet trošku iný. Ak máte radi pomalé filmy, ktoré budujú atmosféru viac než na vás letia s romantickými klišé alá Twilight... tak toto je presne ten film pre vás. Dokonca si myslím, že Twilight fanúšikovia by mali opustiť Bellu a radšej si pozrieť toto. Lebo je to jednoznačne niečo oveľa silnejšie, emotívnejšie a nádhernejšie. (01.06.2015)

Konečne nezvratný dôkaz o tom, že Shakespearove drámy písal Marlowe (hoci ja som tipovala Francisa Bacona, čo už). Film tiež ponúka viacero iných odpovedí na závažné otázky. Nemohla som si však nevšimnúť, že napriek skvelému rozhľadu a jazykovej výbave americkí upíri vytrvalo a ignorantsky používajú v cudzích jazykoch a latinčine čisto americký prízvuk. Tak typické! A odkiaľ majú peniaze, že nemusia chodiť do roboty? (29.11.2016)

Nemám tušení, zda se jednalo o autorský záměr, ale nápad a myšlenku snímku, kterou jsem z něj vnímal a odnesl si, tak ta byla naprosto úžasná. Tento snímek zachycuje v mých očích krásně zobrazenou upíří evoluci. A to hezky od počátečních úžasných zajímavých a hrůzu nahánějících krvelačných monster, až po novodobé nablýskané a těžce polidštěné buzeranty, kteří přišli prznit filmový svět s příchodem sraček typu Twilight a upíří žánr dokonale pohřbili hluboko pod zem, odkud už není návratu. Divák tedy sleduje osudy několika upírů, pro které už ve světě přestává být místo, neboť ve snaze o přizpůsobení se dnešní zvrácené době, která mimochodem směřuje i ke ztrátě pohlavní identity (muži začínají být ženami a ženy začínají být muži - je otázkou času, než bude existovat jedno jediné pohlaví), jsou nuceni zcela popřít svoji pravou zvířecí identitu a namísto tradičního lovu, tak raději preferují pytlíkovanou krev z blízkých nemocnic. V tomto vidím velkou paralelu s debilní sračkou Twilightem, kde jsou naši hrdinové také nuceni se stát otravnými čůráky, aby se zalíbili dnešní zdegenerované mládeži. Naštěstí, Jarmuschovi upíři si tento úpadek dobře uvědomují. Samotný závěr je poté jakousi optimistickou nadějí pro vzkříšení do sraček se řítícího světa. Pochválil bych i nesmírně sympatický Casting, kde mi nevadil vůbec nikdo ze zúčastněných. Naopak výtku bych směřoval k hypnotické a nesmírně pomalu se vlečící stopáži, která mě dvakrát spolehlivě ukolébala ke spánku. Proto dávám "pouze" lepší 3 kousky. (15.06.2019)

Podstata hudby je jenom jedna. Král nezávislého filmu (a nově i garážového noise rocku) je zpět a nezůstává nic dlužen své pověsti podivínského tvůrce. Prazvláštní upírská romance vyvolává ducha dekadentního konce/přelomu století, zároveň ale rezonuje reflexí přemítavého hloubání nad příčinami současné transformace (= kolapsu) naší civilizace. Možná už je tu západní civilizace prostě moc dlouho, vyžili jsme se, znudili dostatkem, možnostmi, nadbytkem takřka všeho, všech zdrojů, příležitostí, stejně jako dlouhověcí upírští hrdinové Jarmuschova filmu. Jedna z nejpodivnějších reflexí ekonomické krize, která zvlášť Ameriku zasáhla hodně silně a razantně ji změnila, čehož pomníkem je právě vylidněný Detroit, kolébka a symbol americké ekonomiky. Jarmuschův nápad zasadit část upírské romance zrovna do zbankrotovaného města, v dnešní době skutečného města duchů, z něhož odešlo 60 % procent obyvatelstva, přestala fungovat veřejná správa, policie a další nezbytné složky a vše jen proto, že Detroit byl srdcem automobilového průmyslu, který ekonomická krize v USA zasáhla přímo fatálně. Filmové reakce na realitu apokalyptických vizí (vytěžené fosilní zdroje, nedostatek vody v jižních státech USA atd.), především ale na tíživou ekonomickou krizi, kterou spustil právě cynismus, egoismus a přílišný individualismus finančních dravců = zombies. Ten film je v podstatě kritikou směřování lidstva. Kam to vlastně dnes kráčíme? A ptá se na to dnes ještě někdo? Vynikající je nápad stylizovat upíry coby jakési vyžilé rockové hvězdy někde z časů Woodstocku (v čemž cítím autobiografický prvek, Jarmusch se ve svém věku asi cítí podobně), kdy jediným důležitým momentem života bylo sehnat halucinogenní drogu, tedy motor, co by člověka nastartoval, což Jarmusch posunuje do upírské paralely droga - lidská krev. V dnešním světě je už ale vše pokaženo, tedy i krev. Jestli ještě před pár lety mělo smysl hledat hranice ovládání, tak dnes už je to vlastně jedno. Přežijí jen upírští milenci...když se vrátí ke kořenům...ke své (naší) animalitě... (26.02.2014)

"Nietzsche hryže do žíly, už jsme si svět zkurvili." Svět se v prdel obrací, každá další generace má víc a víc otrávenou krev a konec všehomíra už se nezadržitelně blíží...  Nic nového. Tohle tvrdili, filosofovali o tom a ve svých traktátech sepisovali už staří Římané, ve volných chvílích mezi orgiemi, podrobováním světa a hašením hořícího Říma. Akorát tenkrát neměli Jarmusche, aby o tom natočil  zhudebnělou, sebestředně kroužící nihilisticko-ekologickou sračku, Gilmour93 (sakra, ten chlap umí psát) promine. Ok, oprava, meditativně unylou rockovou baladu o stmívání naší civilizace a o upíří, naruby převrácené existenciální úzkosti, čili hrůzy nikoli ze smrti, ale z života tisíciletého a z pekla nekonečné nudy. Gretch Chet Atkins 6120 v nesmrtelných rukách sténá, struny se chvějí, vibrují a jejich nářek se šíří vzduchoporázdnem, až k vzdáleným, lhostejným hvězdám, na samém okraji vesmíru. Opulentní vizuální a hudební žranice, božsky vyhvězdičkovaná, bohužel poselství o lidstvu, zkaženém jak na slunci zapomenutý salám Gothaj, je průhledné a řidší než krevní plazma hemofilika. Nebezpečně se blíží odpadu, jak zoubky zpovykané upírské puberťačky ke krku nebohého režiséra. Kolik nábojů s dřevěnou kulkou vložím do šesti komor mého revolveru? Jen tři. Pro vyhořelého kytaristu Adama, pro zpruzeného mě a pro plamenného kazatele Jarmusche. Zatočím bubínkem a... ruská ruleta nás rozsoudí. (29.12.2022)