Přežijí jen milenci

Poklona veškeré kultuře, která je Jarmuschovi blízká. Nicméně to je okolo, to je obal. Uvnitř je ohromně romantický kus. Tedy alespoň já ho tam vidím, protože pořád platí, co říkal pan Kastner: "každý si z filmu odnese, co unese." Až jsem byl u Jarmusche překvapen, jak moc se věnuje vztahu hlavních postav. Vyjma závěrečné třetiny filmu to na mě fungovalo perfektně a bez výhrad, následný přesun lokace byl sice logický, ale napoprvé jsem se v té záměrně malátné části trochu zamotal a zabrzdil se. Kdo ke mně mluví a co mi chce říct? Dokud jsem neměl čas přemýšlet, tak jsem to věděl. A pak je tu samostatná kolonka pro Tildu Swinton. Ta je v každém filmu, kde Tilda vystupuje a napíše se do ní jen "zase excelentní" s tím rozdílem, že tady se to napíše dvakrát a zasněně se vydechne. Nebylo jí naposledy 137 let v Grandhotelu Budapešť? (29.09.2014)

Když jsem se dozvěděla, že vampírskému trendu podlehl i Jarmusch, trochu jsem se toho bála a očekávala jsem spíše něco jako parodii (v Jarmuschově stylu ovšem, podobně jako tomu bylo v Ghost Dogovi), nicméně Adam i Eva jsou sice upíry, ale zcela zapadají do Jarmuschova pomalu plynulého, leč atmosférického a podmanivého světa. On je hudební skladatel (parádní můzička) a ona vášnivý knihomol. A protože jsou vskutku z jiné doby (výborně to dokresluje také jejich vzájemný vztah a úcta k tomu druhému ve vyloženě středověkém hábitu, divže si vzájemně nevykají), jsou v současném světě výstřední, nezapadají do něj a vůbec vůči němu pociťují zášť (zejména Adam je outsider každým coulem). Snaží se na sebe neupozorňovat a v současnosti, kdy zájem o lidské bytosti jaksi upadá, nejedná-li se o celebrity, se jim to daří - hlavně mít peníze a klidné místo. To se nachází v Detroitu, opuštěném městě, které jaksi symbolizuje současný stav společnosti (město duchů). Na tom film ale nestojí, nosnou linkou jednoduchého příběhu jsou zejména promluvy postav, nespokojených a odmítajících konzumní společnost - a protože toho prožili za svůj dlouhý život opravdu hodně, jsou v současnosti skeptičtí a obávají se brzkého konce (snaží se stravovat nekontaminovanou krví, což není v současnosti tak lehké). // Ano, je to taková agitka, ovšem s nezaměnitelným rukopisem a s perfektní hudbou. A perfektními dialogy - a protože se baví zejména o hudbě a literatuře, zase jsem se zamilovala a pobavila. // Vampíři-intelektuálové projíždějí městem a projevují lítost nad jeho stavem, a to za doprovodu skvělé hudby. Není nad čím váhat, byla to láska na první, podmanivý pohled. (16.08.2014)

Jarmusch rozhodně nepatří do mé režisérské topky, ale přesto jsem od něj viděl několik filmů, které bez problému nazvu vynikajícími (Mrtvý muž, Ghost Dog, Noc na Zemi). "Přežijí jen milenci" však považuji za jeho absolutně nejslabší a nejnudnější snímek, jehož melancholická atmosféra a styl vyprávění je už moc nad rámec filmové zábavy. (19.04.2014)

Adam a Eva. Ale keby tou Evou naozaj bola Tilda Swinton, obávam sa, že by nás dnes nebolo 8 miliárd na svete. Prežili by naozaj len títo milenci, pretože upír žije večne, pokiaľ nie je práve sezóna cesnaku. No a tieto vety, ktoré som teraz napísal sú určite hlbšou myšlienkou než toto pseudointelektuálne dielo, pri ktorom si želáte práve to, čomu sa upír vyhýba, a to je kôl v srdci. (18.11.2022)

Na jednu stranu je to poměrně banální převyprávění všech upírských klišé, na druhou se musí nechat, že ona klišé, převyprávěná správně, jsou stále velmi působivá. Upírství už dávno přesáhlo hororový žánr směrem k existencionálnímu dramatu, takže ani v tomhle Jarmusch neobjevuje Ameriku, ale jeho minimalistické bloumání světem je přesto chytlavé. 3 a 1/2 (09.03.2014)