Kličko

Podobne ako to bolo u Mika Tysona, tak to platí aj u bratov Klitschkovcov. Úprimná a nevnútená spoveď svetových boxerov, rodiny, ľudí okolo nich. Dokument sleduje ich boxerskú kariéru od úplnych začiatkov až po súčasnosť. Je vidno, že za každým úspechom je veľa námahy a tento dokument to potvrdzuje a zároveň necháva odkaz divákovi, že z každého úderu, ktorý dostaneš je potrebné sa rýchlo otriasť, neostať na zemi a hlavne treba ísť ďalej a to platí nie len v ringu, ale aj v živote :) 90% (23.01.2012)

Žádné bouchací mašiny bez mozků. Vitalij a Vladimír jsou inteligentní a čestní borci. Jsou si tak podobní a zároveň tak rozdílní. Charismatičtí bratři, kteří neovlivňují jen boxerský svět. ...P.S.: co vůbec nesouvisí s bratry Kličkovými, ale s bolševickým marastem: Když se bratři Kličkovi dostali poprvé do Ameriky, nedostal je Don King, prokoukli hned toho principála. Ale dostala je Coca-Cola a svobodný výběr: " Sto druhů sýra? Proč? Je přece jenom jeden sýr. Jmenuje se sýr". (09.01.2016)

Pokud vás alespoň trochu zajímá svět profesionálního boxu, jistě by vám neměl uniknout dokument sumírující život sourozenecké dvojice bratří Kličků. Dočkáte se zde nejen krátkých ukázek z klíčových zápasů, které předznamenávaly jejich profesionální vzestupy a pády, ale i rozhovory s trenéry, rodiči a krátkými pohledy do dětství, rozdíly mezi bratry. Zejména jejich mládí v Sovětském svazu, kdy rodina cestovala po štacích s otcem, profesionálním vojákem, formovala jejich myšlení. Černobylská tragédie a první návštěvy západního kapitalistického světa znamenaly velké změny, které by zamávaly s každým člověkem, ať sportovcem či nesportovcem. Železná vůle a zásadovost jim nakonec pomohla obstát i v cizím nebezpečném světě. Klobouk dolů před tím, co dokázali a stále ještě dokazují. (04.10.2012)

Režisér S. Dehnhardt v rozhovoru pronesl „ nechtěli jsme natočit film, který by oba bratry ukazoval jako hrdiny-ikony. (Ostatně, tou je (zde) pouze jedna osoba,“bájná kobra” Chuck Norris- neuvěřitelné, ten chlap se zná snad s každým). Ani to pojmout jako exkurzi po jejich největších vítězstvích a úspěších. V prvním případě by to byla nuda, v tom druhém, by to nikoho moc nezajímalo resp. pouze skalní příznivce. Je to spíše dokumentární příběh o jedné nekonečné, trnité, namáhavé cestě dvou (ne)obyčejných bratrů s neutuchající vůlí. Nikoliv tedy (Hollywoodská) pohádka o tom, jak chudí chlapci z nuzných poměrů ke štěstí (bohatství) přišli a dobili (to doslova) Ameriku (svět), ale skutečný příběh plný vítězství, ale také pádů a porážek aneb není ostudou (férově) prohrát, důležitější je (viď Maxi) se opětovně zvednout a začít (od)znova. A třeba taky příběh o tom, že přestože prohrajete zápas, odcházíte (někdy) z ringu jako vítěz. Kličko je jednoduše dokument dvou výjimečných sportovců, (stejných a přece tak rozdílných bratrů-přemýšlivého Vladimíra, „hlíny“, která se lépe opracovává, ale podléhá snadněji opotřebení a přímočařejšího Vitalije-„těžko opracovatelné žuly“, mající nedostižnou výhodu v neopotřebovanosti, avšak nic není na věky, že.. ), mapující jejich dětství (na socialistické Ukrajině), přes jejich první boxerské začátky, návštěvu Měsíce (pardon Ameriky ), olympijský triumf, až k metě nejvyšší, (obhajobě) titulu mistrů světa. A troufám si rozhodně tvrdit i dokument, který si užijí nejen Ti, co dennodenně cedí “krev, pot a slzy” mezi provazy, ale i laická veřejnost. To pro jeho sympatickou civilnost resp. lidskost. Tvůrcům se totiž podařil malý zázrak, tj, zachovat si zdravý odstup a přitom se dostat (k oběma bratrům) tak blízko, jak jen to bylo možné. Nejsme tedy svědky „pouze“ efektivně nasnímaných fightů v samotném ringu, ale divák může nahlédnout i pod pokličku (viz chvíle naprostého soustředění v šatně, těsně před samotnými zápasy, reakcí nejbližší rodiny, trenérů, či střípků z osobního života). Jako více než dobrý nápad se také ukázalo, nacpat do jednoho záběru bojujícího Vladimíra (proti nigerijské “nightmare” Samuelu Peterovi) a hned vedle, z první řady, vše prožívajícího a „spolubojujícího“ bratra Vitalije. To aby si divák resp. soupeř zřejmě uvědomil, že nebojuje pouze proti jednomu, ale rovnou oběma bratrům dohromady, protože, aby bylo dostatečně jasno,… oni nejsou zaprvé: „žádné baby“, zadruhé: jsou teď mistři světa a zatřetí: „mají rádi svého bratra“. 90% P.S. to Gilmour93. „Neboj chlape, budu Tě krejt“……z baráku odnaproti. Jak poznáš, že tam jsem? Bude zhasnuto :-) (25.09.2013)

O box se nijak zvlášť nezajímám a rozhodně jsem viděl víc hraných boxerských dramat než skutečných boxerských zápasů. Nikdy mě ale nenapadlo, že tento sport mohou na vrcholové úrovni provozovat opravdu inteligentní lidé. Tihle dva ovšem matce slíbili, že nikdy nebudou bojovat proti sobě, takže spolu radši hrají šachy. Nebývale otevřené nakouknutí do zákulisí profi boxerského světa i na zjevné výhody vyrůstání v pozadí černobylské havárie. ;-) (14.11.2014)