Muhammad Ali: Tváří v tvář

Tak tohle je paráda. Jsem poměrně dost velký cynik, ale u příběhu starých boxerských es se snad nedá nedojmout. Aliho kariéra z pohledu dobových protivníků nabízí velmi přitažlivý zpětný pohled. Asi ještě lepší jsou příběhy samotných boxerů, jejich výpovědi jsou neuvěřitelně upřímné a opravdové. Můj favorit je Joe Frazier, jsem rád že Aliho sejmul a i po těch letech je to pořád frajer. 95%. (23.10.2010)

Znáte to, že? Setkání po cca 20 letech, každý mluví o tom, co dělá, kolik má děcek, a jak ho to kurva nebaví... vzpomíná na časy minulé, kdy mládí sužovalo jejich těla. No a to samé padne tady, všichni co se kdy mlátili s Muhammadom (který měl tu drzost tady vůbec nebýt jo, jen se o něm mluví a on nikde, fakt drzost jako) tu prostě mluví a mluví, jak jim nařezal, anebo jak mu nařezali oni. Já myslel, ze borec nikdy nebyl poražený a opak je pravdou, v mých očích klesl tak o stupeň. V podstatě Pete postříhal pár akčních záběrů, kde si to borci "rozdávaji", celé to taky komentují v starším obale. Jo a já neřekl, že to bylo špatné, jen poněkud senilnější, taky jsem začal cítit koleno, loket a taky mám něco s pravým obratlem... booože můj, za co? 6/10 (03.06.2011)

O Muhammadovi Alim som prvý krát počul ako 10-ročný chalan. Odovzdával vtedy zlatú medailu na OH v Atlante v roku 1996. Komentátor opisoval jeho chorobu a aj výsledky čo vo svojej kariére boxeristu dosiahol. Potom som celý život v spravodajstve, na nete a v novinách sledoval jeho život s chorobou. Občas niečo bolo odvysielané z jeho kariéry, zápasy a tak, ale nebolo toho moc. Je paradoxom, že v ringu som ho prvý krát videl na X-boxáckej hre Figh Night. Vtedy som sa rozhodol, že sa viac dozviem o jeho kariére. Stiahol som si tento film a včera ho konečne pozrel. Musím uznať tvorcom super nápad, že o ňom hovoria jeho bývalí súperi. Ukazujúce shoty sú perfektné. Len ma mrzelo prečo neukázali aj tú časť jeho života ako zahodil olympijskú medailu. Športové výkony sa striedali na plátne s tými politickými, jeho bojom za černoškú komunitu a toto dovtedy ako som videl tento "film" bola pre mňa brána zamknutá. Odomkol som ju a trošku na neho zmenil názor, hlavne na tie jeho velkohubé vyhlásenia, nevedel som o ňom, že takto o sebe bude hovoriť, chváliť sa, zosmiešňovať kolegov. Zrejme to ale patrí ku tomuto športu. Ako chlapíka trpiaceho Parkinsonom som si ho počas kariéry predstavoval ináč. Aj za toto aj za perfektne odvedenú prácu patrí tvorcom moje veľké DíKY... (27.09.2013)

Všetko podstatné a potrebné už stihli povedať predošlé dokumenty, ktoré navyše svojím obsahom boli oveľa zaujímavejšie. Tu sa hraje na notu, ktorú výstižne na konci vyjadrí jeden z Aliho súperov: "Keď nemôže hovoriť on, sme tu my aby sme hovorili za neho.", no na ňom boli vždy najzaujímavejšie jeho výroky a jeho fantastický pohľad na vec. Čo však dokumentu nejde uprieť je zaujímavý štýl a aspoň snahu zaujať niečím novým. (07.11.2010)

Tenhle dokument se mi líbil a přišel mi i originálně pojatej a natočenej. Líbilo se mi, jak tam ti staří boxeři boxujou proti kameře, to tomu dodává takový zvláštní kouzlo a lepší dojem. Dozvíme se tam hodně zajímavých věcí o Alim. Byla to prostě nejen sportovní, ale taky společenská ikona. Jeho slovo mělo váhu a hodně lidí ho uznávalo. Zároveň to zajímavě ukazuje, jaká je box vlastně show a jedna velká provokace. Velkohubý prohlášení a nafoukaný kecy k němu prostě patří. Výpovědi pamětníků a soupeřů dodávají všemu pocit autenticity. Je tam cítit, že z něj mají ohormný respekt a chovají k němu úctu, což dneska není. Jeho konec je smutnej, ale do značné míry si k němu pomohl sám. Je to ale škoda, jak dopadl. Jediný, co mi tam vadilo, bylo to jejich vyprávění o nich samotných. Odkud jsou, jak se k boxu dostali atd.. Když o tom ale přemýšlím, ono to tam asi být muselo. Chtěl jsem dát tři, ale zvednu to o hvězdu a deset procent a určo se na to ještě jednou podívám. 70% (15.02.2011)