Umění zapadnout

To isté už som písal pri Celeste & Jesse Forever a stojím si za tým; Nezávisláky sa točia, aby ich tvorcovia povedali svetu svoj príbeh. Nejde o peniaze, ide o život. O to jak to v ňom chodí, o to čo ten ktorý tvorca zažil, o liečenie rán, o výpoveď. Vyčítať vzťahovým nezávislákom, že nie sú originálne, by bolo preto nanajvýš nemiestne. Problém Art of Getting By je ale niekde inde. Aj to isté dookola sa dá niečim obzvláštniť, pridať tam niečo zábavné, emotívne alebo sexi a Emma Roberts sexi bezpochyby je, bohužiaľ je na plátne zhruba tretinu stopáže, zato Highmore je tam furt a nudí. Keby to skončilo tak, ako to skončiť malo a ako to ešte pár minút pred koncom aj vyzeralo, dal by som aspoň 70. Takto je film obyčajný, prázdny, plochý, odhadnuteľný a spracovaním úplne tuctový. Zaokrúhľujem hore pre slabosť k žánru, no ak ste v nedávnej minulosti nezažili niečo podobné, budete sklamaní. (03.04.2013)

Proč čtyřku? Ano, našlo by se tam spoustu vad na kráse, ale mně tentokrát tenhle filmek pohladil na duši. Že Emma vypadala o dost starší? Komu by to mělo vadit, tak to je přece kolikrát i v reálu. Že hlavní hrdina vypadal, že se právě narodil? Asi to vzbudilo mé mateřské city. Že to takhle přece nechodí a s tím koncem to bylo klišé a patos a já nevím, co ještě. Nevadí. Vím, že se na něj už nepodívám, ale včera jsem ho asi potřebovala vidět, tak to nebudu párat a cupovat na hadry i když jindy bych to možná udělala. Takže to je všechno. Někdy stačí málo ke spokojenosti a pohodě, proč ne tahle pohádka a kus pravdy o mladých, kteří ještě neví, kam patří. Já to taky nevěděla a vy všichni ano? (03.02.2017)

Aj keď má film niekoľko pekných momentov, je to len ukážka typických žánrových konvencií, ktoré smerujú k predvídateľnému koncu. Takýchto filmov je milión. Preto art of getting by dopadá trocha horšie a vlastne s tohto kvanta príbehov o looserovi, ktorý si hľadá cestu životom, ani nevytŕča. Základným problémom, je prednes veľkých životných múdrostí, ktoré hlavný hrdina prezentuje. Nech je Freddie Highmore akokoľvek sympatický a nech svoju postavu zvládol akokoľvek dobre, táto jeho filozofická póza bola dosť neuveriteľná. Ale obhliadnúc od toho je film po hereckej stránke veľmi dobre zvládnutý. Rovnako aj atmosféra New Yorku, ktorá dopomohla k melancholickej a zároveň aj sympatickej amtosfére tak potrebnej pre fanúšikov Indie filmov. Lenže ako som povedal, neschopnosť narušiť zaužívané konvencie je úrazom filmu. Nie ani tak v samotnom procese dospievania hlavného hrdinu ako v závere, ktorý je jednoducho americký a predvídateľný a hlavne podaní veľmi neoriginálne. Keby sa hlavný predstavitelia skutočne rozišli film by mal o hviezdičku viacej. Takto je to príjemný film, s peknou hudbou a atmosférou, ktorý ale dopozeráte, bez toho aby ste mali pocit, že ste zažili niečo nové, nezvyčajné. Ďalší podobný film vám ho vymaže z hlavy. (31.10.2011)

Překvapivě slušný film. Pojetí příběhu o dospívání trochu z jiného úhlu. Líbilo se mi, že hlavní protagonista má těžce definovaný pohled na svět...chvílema introvert s neukojitelnou touhou dokázat pomocí svých kreseb něco úžasného, co ho charakterizuje, vystihuje jeho náladu. Jak dokázat prostřednictvím svých kreseb emoce...Když se mu do cesty připlete pohledná dívka Sally, která má také komplikovaný život. Jeho pohled se rázem postupně začíná proměňovat nejenom díky jeho přátelství se Sally, ale také díky spolužákům Zoey a Willem. Vyvrbí se z přátelství mezi Georgem a Sally něco víc ??? (31.01.2013)

Áááále, jestli tohle měl být pokus o hlubokomyslnou sondu do ztracené duše jednoho teenagera, tak je to hodně laciné. Z mého pohledu je hlavní hrdina pouze nehorázný flákač, který mi jen těžko může být sympatický (ačkoliv může být talentovaný, literatury znalý či nadmíru vnímavý). Může to být dáno tím, že režisér prakticky vůbec nevysvětluje, z čeho by onen laxní a fatalistický přístup ke světu mohl vycházet. Letmo je v příběhu naznačen vztah s otcem a následně otčímem či situace v rodině, což mi ovšem naprosto nestačí. A navíc je to zakončeno tím hloupoučkým "hepáčem", který se tam vůbec nehodí a pouze a jen naznačuje, že v životě vždy dostanete druhou šanci a také, že vše lze dohnat za "3 týdny" - směšná a nebezpečná myšlenka. Myslím, že výrazně lepší studii zmatené duše dospívajícího člověka lze nalézt ve snímku "Něco jako komedie" - taktéž s Emmou Roberts. Škoda, dosti jsem se těšil. 4/10! (22.10.2011)