Hvězdy nám nepřály

Na tohle téma jsem už viděl řadu zajímavých filmů. Příběh je postaven relativně na pravdivém základě a pominu-li některé situace, které tlačí moc na pilu, tak jednoznačně to hodnotím pozitivně. Protože výsledný dojem není ani trochu špatný. Ve všech případech v tomto ohledu je vždycky krásné, když člověk najde někoho, s kým se může podělit o své touhy a představy, ať zdravý či nemocný. Dojemná love story. (22.11.2014)

Je to takovej ten film, ve kterém se dva krásní mladí lidé v terminálním stádiu rakovinu poprvý políbí v muzeu Anny Frankový (!) a ostatní návštěvníci začnou spontánně tleskat. První lidi v sále začali nahlas brečet po deseti minutách, což je asi novej rekord, za stoprocentně podbízivý dojáček to ale úplně označit nechci. Na to Shailene občas až moc trefně hejtuje "rakovinové podpůrné skupiny" či vrstevníky posedlé "tisícem lajků" a některé situace nemají to nejvíce očekávatelné sladkobolné vyústění. 60% (03.06.2014)

Josh Boone uvádí: seznam věcí, které musíte vidět (a přečíst!) než zemřete. Radost tak z tohoto snímku budou dost možná mít James Cameron, Chris Carter nebo sourozenci Wachowští - od reality odtržený, notně přeslazený kýč ale na mě osobně nefungoval, nesednul mi, a od poloviny vyloženě ubíjel vlnami nucených slz čili takzvaným plakáním na povel. Škoda, páč onu první hodinu mi připitomělý úsměv z tváře v podstatě neslezl, potud to feel-good vážně je. Pusťte si však raději povedený trailer, a sněte. P.S. Ostříhaná Shailene má něco do sebe a rozhodně se jedná o jednu z nejsympatičtějších hereček nové, mladé vlny! (28.05.2014)

Škoda, že se tenhle film zařadí mezi mé oblíbené, a já si ho už zřejmě nikdy nepustím. Protože Shailene Woodley a Ansel Elgort podali jedny z nejpřirozenějších hereckých výkonů. Proto je to škoda, a proto si ho už znovu nepustím. Protože kdyby nehráli tak skvěle, tolik by mě to nevzalo. A k příběhu ani nemám slov. (20.05.2015)

Škoda toho natahovaného konce, protože jinak jsem se do toho zabořil na plno. Příběh kličkuje mezi usměvem a slzama a až do konce jsem neměl pocit, že by to bylo nějakou násilnou formou. Svůj velký podíl na tom určitě měla Shailene s Anselem, jejichž herecký výkony jsou ozdobou filmu a dodávaj příběhu na přirozenosti. Nemůžu se však ubránit pocitu, že Gus měl mlčet a všechno mělo jít na diváka v několika posledních minutách, to by byla teprve ta správná emotivní pecka. Film bych určitě nedoporučil lidem, kterým rakovina vzala někoho blízkýho, protože si myslím, že si neprožijou filmovej příběh, ale zopakujou si svou vnitřní bolest. (02.06.2014)