Režie:
Andres VeielScénář:
Andres VeielKamera:
Judith KaufmannHudba:
Annette FocksHrají:
August Diehl, Lena Lauzemis, Alexander Fehling, Thomas Thieme, Susanne Lothar, Rainer Bock, Maria Dragus, Joachim Paul Assböck, Hark Bohm, Imogen Kogge (více)Obsahy(1)
Na začátku 60. let se v dusné atmosféře provinčního Západního Německa do sebe vášnivě zamilují Bernward Vesper a Gudrun Ensslinová, spolužáci z vysoké. Tito dva nadšení vyznavači psaného slova najdou vydavatelství, jehož první publikací bylo, paradoxně, kontroverzní dílo Bernwardova ostrakizovaného otce, nechvalně známého nacistického autora. Bernward hájí tvůrčí schopnosti svého otce, dokonce i když je pronásledován tátovou podezřelou minulostí. Gudrun se vehementně pouští do pátrání po roli svého vlastního otce v rámci Hitlerovi Třetí říše. Vrůstající neklid tehdejší doby na ně značně působí a oba mladí lidé se snaží bojovat proti konformismu a popírání skutečností. Poté, co se jejich bouřlivý vztah téměř rozpadne kvůli Bernwardově nevěře, začínají znovu. Roku 1964 se přestěhují do Západního Berlína. Své síly spojí s levicovými spisovateli a politickými aktivisty, stávají se součástí rozšiřujícího se globálního povstání: „Kdo, když ne my; Kdo, když ne my?“ Ale nespokojenost se světem znamená naprostý konec jejich vztahu. Na konci 60. let se Gudrun přidává k cílům rebelského Andrease Baadera a Bernward riskuje své zdraví užíváním psychedelických drog ve snaze konečně dopsat román odkazující na změnu světa… (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (20)
Príbeh známej nemeckej teroristky Gudrun Ensslinovej a jej partnera je podaný presne tak, aby ho mohli prijať čo najširšie vrstvy diváctva - teda presne v duchu toho, o čom debatujú postavy zhruba v strede filmu ("Týmito výbuchmi v obchodných domoch chcete koho osloviť? Musíme osloviť masy."). Konvenčné, bez formálnych ozvláštnení, s málo inšpiratívnymi myšlienkami a bez očakávaných revolučnejších šokizmov (ak nerátam záverečnú scénu psychopatického "řádění", ktorá ale zase s tou revolúciu nejako nesúvisí ). Strednoprúdovému vyzneniu zodpovedá teda aj moje hodnotenie: 50%. Keďže ide o tému zaujímavú, a nepoučený divák sa predsa čosi dozvie, hodnotenie z abolútneho stredu posúvam o hviezdičku nahor. ()
To sa asi stáva, že pri boji za slobodu a demokraciu z toho môže niekomu v hlave slušne prepnúť alebo úplne drbnúť. Tak si tým nezískajú robotnícke masy, ani inteligenciu, možno ešte tých spomínaných psychiatrických pacientov. Z filmu Baader Meinhof som mal určite zážitok lepší, tu som sa v prvej polovici takmer unudil, druhá už mala slušný spád. Zvláštne mi pripadalo, že o všetkom dôležitom sa dozvedáme z televízneho vysielania a hraná časť filmu sa venuje len súkromiu a sexu. ()
Ryzí průměr, je to přesně, jak píše Radko - film je kompromisem toho, aby byl stravitelný pro co nejvíc diváků. Tudíž nepřináší převratné ani inspirativní myšlenky a spíš tak nějak solidně dokumentuje svou dobu. Postavy sice chvilkama vypadají jako blázni a to jejich věčný podvádění a hádání se už s přibývajícím časem leze pěkně krkem, ale i díky v rámci možností výborným hercům se to dá překonat. Prostřihy s reálnými záběry aktuálních událostí fungují dobře a umně uvozují nastalé období, přesto se tam na můj vkus moc skáče v čase a někdy se v tom divák ztratí. Asi mi chybí víc historických souvislostí, abych to mohl plně docenit. Opravdu to má zajímavý námět a některá navozená témata (mají nést děti vinu za hříchy svých rodičů?) jsou hodna úvah, ale bohužel špatně podána. Po tomhle filmu nezůstane druhý den v hlavě skoro nic. Škoda. 50% ()
Německý snímek, který se celkem zajímavě - alespoň na první pohled - vyrovnává s minulostí země a jejími temnými stránkami. Na stranu druhou je to ale spíše roztahované vyprávění o lidech, kteří jsou mnohdy zajímaví hlavně tím, jak jsou bezprostřední a nebojí se na kameru ukázat víc, než bychom jinde čekali. ()
Hned od prvních okamžiků jsem si říkal: "Takhle nějak by mohla vypadat Gudrun Ensslinová!" Její soužití s Bernwardem Vesperem není příliš známé a důležité je jen z hlediska pochopení jejího dalšího vývoje. Celý příběh RAF je nesmírně složitý a jeho posouzení není dosud možné - dokonce ani pojmy "terorista", "sebevražda" a jiné nelze chápat běžně zavedeným způsobem. Přečetl jsem si předcházející komentáře (lbíl se mi např. Vesecký***) a jsem rád, že se o tom ještě leckdo přemýšlí a nebojí se říct, že o tom přemýšlí. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (1)
- Ve snímku Baader Meihof Komplex (2008) si Baadera zahrál Moritz Bleibtreu, zde postavu ztvárnil Alexander Fehling. Oba se pak potkávají ve filmu Goethe! (2010) (Terva)
Reklama