salalala

Jeden z nejoriginálnějších počinů za poslední roky a důkaz, že když jste dostatečně invenční, chytří a šikovní, není potřeba velký rozpočet k tomu vytvořit něco podobného. Je vidět, že Mike Cheslik a Ryland Brickson Cole Tews velmi dobře znají pravidla grotesek a s jejím schématem pracují naprosto fantasticky, neboť děj postavili na několika málo vtipných situacích, které po celou stopáž jen rozšiřují a přinášejí jiné pointy, což kupodivu funguje výborně a především je to pořád extrémně vtipné. Nápadů je tu opravdu tak na deset dalších filmů a nikdo nemá jistotu, s čím tvůrci přijdou v dalších minutách, protože možné je úplně všechno. Sympatická je i jakási videoherní stylizace, kdy hlavní hrdina plní jednotlivé úkoly, které ho vedou k vytouženému cíli. Do úplně jiné dimenze pak snímek posouvá nádherná černobílá kamera, která má specifickou estetiku a v kombinaci s přiznaně lacinými triky a herci v kostýmech bobrů dodává jedinečný a téměř neopakovatelný zážitek, který by měl každý minimálně jednou prožít. Sám Ryland Brickson Cole Tews v hlavní roli je výborný, což je o to pozoruhodnější, že se musel přizpůsobit úplně jiným nárokům, které skoro němá groteska má a očekávané přehrávání zvládl bez větších problémů ukočírovat. Jen trochu škoda zbytečně přetažené stopáže, protože od soudní scény se to celé trochu zlomí a najednou je to víc šílené než nápadité a trochu se to vleče, což možná kompenzuje neskutečný závěr, k němuž se ale mohlo dojít o něco dřív. Hundreds of Beavers je v současném, trochu uniformním filmovém světě příjemným zjevením a zpestřením, které se zcela vymyká všemu, na co je moderní divák zvyklý a dělá to víc než dobře. 80 %

Poměrně zvláštní mix seriózního akčního filmu a komedie, který ale funguje jen místy a v některých momentech. O tom, že David Leitch je vynikající režisér akce, se není třeba bavit, protože akce v jeho podání je vždy na té nejvyšší úrovni, v tomto případě je navíc příjemně brutální a krvavá a zároveň nadsazená, čímž je pochopitelně jasné, že ji nelze brát úplně vážně. Trochu ale pokulhává ve vyprávění příběhu, což je ale dáno tím, že ten tu prakticky neexistuje a celý film je jen sledem jednotlivých scén, které se snaží propojit v trochu rozpačitém a extrémně vážném závěru, který se zbytkem moc nekoresponduje. I samotný humor je tak trochu rozpačitý, a ačkoli mnoho scén je vtipných, někdy humorná pointa působí tak trochu vychtěně a na sílu, což je škoda. Závěru pak nepomáhá ani viditelné CGI, které je až laciné a nechtěně směšné. Výsledek tak zachraňuje výtečné obsazení, z něhož asi nejvíce utkví hláškující Aaron Taylor-Johnson a Brad Pitt, který znovu prokazuje, že i jako komediální herec dokáže být přesvědčivý a velmi dobrý, za zmínku pak stojí i několik cameo rolí, mezi kterými je nejvýraznější ta Channinga Tatuma. Kolem a kolem je Bullet Train rozporuplná žánrovka, která ale, soudě dle zdejšího hodnocení, na většinu diváků funguje víceméně bez problémů, což je asi to nejdůležitější, rozhodně má ale rezervu na to i ty méně spokojené při dalším zhlédnutí o skrytých kvalitách přesvědčit. 60 %

Nebýt režiséra a představitele hlavní role, na film by se určitě kouklo výrazně méně diváků. A o nic by nepřišli, protože jindy zajímavý Baltasar Kormákur se proměnil v pouhého rutinéra a natočil zcela zapomenutelnou a zaměnitelnou žánrovku, která vyšumí dřív, než doběhnou závěrečné titulky. Je ale pravda, že příliš prostoru vložit nějaký vlastní vklad nedostal, protože se od úvodních minut pohybuje v osvědčených žánrových mantinelech, z nichž nijak nevystoupí. Pomohl si alespoň pěknou kamerou, která snímá nádherné exotické lokace a občas se nebojí trochu netradičnějšího úhlu pohledu, to je ale tak to jediné, co se tak nějak vyjímá. Atmosféra je sice hutná, ale nijak specifická, příběh je předvídatelný a strach o postavy v něm prakticky neexistuje a logika pochopitelně dost hapruje. Lev je sice viditelně digitální, není to ale nikterak hrozné, pouze v závěru už je všechno malinko přepálené a digitálnost je místy rušivá. Hodně toho zachraňuje Idris Elba, který hlavní roli utáhne úplně bez problémů, a ačkoli nemá moc co hrát, jeho charisma pořád funguje, Sharlto Copley zase nemá takřka žádný prostor k tomu předvést cokoli výrazného. Stopáž je ale naštěstí velmi střídmá, takže se divák nezačne vyloženě nudit a i vzhledem k relativně svižnému tempu se snmímek udrží na lehkém nadprůměru. Víc ale od něj nikdo čekat nemůže. 60 %