Jen Bůh odpouští

Až na pár scén ma snímok vôbec neoslovil. Po obsahovej stránke je to veľká, ospalá slabota, čoho dôsledkom môže byť akurát tak len rýchle vyprchanie z hlavy. Na druhú stranu, nemôžem uprieť dobrú atmosféru (v porovnaní s Drive však nič moc) a snahu zabaliť film do akejsi originálnej umeleckej škatuľky, aj keď mne tu prezentované experimentovanie s farebným filtrom nesadlo, akurát ma z toho rozbolela hlava. 55/100 (15.05.2015)

35% podivné chůze od nikud nikam, 40% zamyšlených pohledů do prázdna, 10% dialogů, 5% dialogů bez zvuku, 5% karaoke a 5% násilí. Díky tomuhle filmu vím, že: 1) v Thajsku mají pouze jednu rasu psa (něco jako vyhublá borderkólie) a je velice těžké sehnat tam klasickou nebarevnou žárovku. 2) Policejní velitelé umí celkem dobře zpívat, jsou hrozně drsní a mají v zádech zabudované speciální pouzdro, ze kterého můžou vytáhnout dabb, pokud zrovna někomu potřebují neco useknout. 3) Pokud chcete natočit hodinu a půl dlouhé šibalské pomrknutí na Jodorowskyho a ještě si u toho zablbnout v Thajsku, nemusí to být takový problém, jak by se mohlo zdát. (06.06.2013)

Pasivnost/oddanost hlavního hrdiny mi v něčem připomněla literární postavu Meursaulta. Takovou hloubku od Refna ale opravdu nečekám. Proto je pro mě výklad a la Freud (zabití otce, vztah k matce) čirým přáním a detektivní prací diváků aneb kdo hledá najde. Jen se podívejme na důvod přílišného použití červené barvy - barvoslepý režisér! A je vymalováno. Co si z tohoto filmu nakonec odnáším je otázka proč kvůli téhle roli Gosling trénoval nějaký Muay Thai box, když -spoiler- použije pěsti všehovšudy jednou (a ještě mizerně) a pak střílí?! (31.07.2013)

Po skončení filmu jsem nabyl názoru, že film je tak posedlý estetikou, že nikoho nezajímá, že zde nebyl žádný smysluplný příběh. Takhle arogantně napsaný film jsem ještě neviděl ! Ve filmu jsou těžce nesmyslné scény, kde Asijský důstojník zpívá karaoke, zatímco celý bar sedí v naprosté tichosti( doslova žádný pohyb v místnosti není a trvá to přibližně 5 až 10 minut. Ryan Gosling stojící pořád někde okolo, virtuálně neříkající nic, žádné vyjádření, žádné emoce, prostě nic. Bizarní a rozčilující film jak kráva vhodný leda tak na spaní. Dávám 2* za dvě slušné, brutální scény. (27.07.2013)

Nicolas Winding Refn a Ryan Gosling zřejmě byli překvapení tím, jak Drive u široké veřejnosti uspěl. Proto jim to dodalo kuráže a pustili se do ještě těžší látky, než byl právě Drive. Říká se, že v jednoduchosti je síla a Drive přesně takový byl. Dynamická kamera, tísnivá atmosféra podpořená skvělou muzikou a ve své podstatě hrozně jednoduchý nápad. Jen Bůh odpouští má všechny tyhle prvky, ale k tomu všemu je ještě dost brutální, což by nebylo úplně na škodu. Asijské filmy s mafií v hlavní roli takové prostě jsou. No ale k tomu všemu se v něm ještě míň mluví a všechno daleko dýl trvá. To je možná největší problém filmu. Dynamický by jakžtakž byl. Některé záměrně dlouhé a nic neříkající záběry mají na okamžik co říct, ale za chvíli se veškerá ta atmosféra vytratí, protože se ve filmu vlastně nic neděje. Kvalitní elektronické hudby je také ve výsledku poskrovnu a celé to počáteční nadšení během ani ne půl hodiny rychle vyprchá. Člověk pak kouká na Ryana, který si myslí, že vše uhraje jen svým charismatem, ale zřejmě nechápe, že když nepromluví, tak si na něj člověk nedokáže udělat názor. I přesto respektuji snahu tvůrců. Je to naprosto odlišný film od klasické filmové produkce a zaslouží si obrovský respekt. Drive byl dílem momentu a úspěchem okamžiku. Jen bůh odpouští je ale jeho nevýrazný stín. (01.11.2013)