Jen Bůh odpouští

Po delší odmlce, po utichnutí tehdejšího haló a nářků ohledně neuspokojených očekávání jsem si film pustil znovu a musím říct, že jsem si ho docela užil. Refn po záslužně úspěšném Drive z mainstreamu rychle utekl, aby se vrátil ke svým dřívějším motivům, a tak i nyní servíruje podivný, artový film, který je přímo designován k tomu, aby vyvolal rozčarované reakce. Hlavním motivem je nejspíš demýtizace charismatického alfa samce, jehož Refn pečlivě transformuje do ustrašeného, ublíženého chlapečka, paralyzovaného svými touhami, které si sám neodváží uspokojit (v přeneseném významu - paralyzovaného svou matkou). Film je tak nějak celkově zajímavý, to ano, jenže v ničem vyloženě oslnivý - divák si z něj nemá moc, co odnést. 6/10 (06.06.2013)

Nebyť úspechu Drive-u, Gosling a Scott Thomasová by do toho nešli. Natoľko nedivácke, že sa tomu sotva dostane v USA širokého nasadenia do kín. Nie práve vzorová americká rodina, fungujúca v Bangkoku, naštve lokálneho policajného kápa so sakra ostrou mačetou. Kto má s kým ako pokryvený vzťah sa dozvedáme iba v náznakoch, priebežne, pribúdaním zmasakrovaných tiel. Všetci sú pošuci, ktorí buď radi znásilňujú štrnástky, alebo dílujú drogy, alebo vypichujú oči. Všadeprítomná tma, do obrazu dôkladne nakomponované lucerny či neóny, dračie symboly v červenom pološeru, pomaly sa hýbajúce postavy, temná či psychedelická hudba, a tak veľmi do blba čumiaci Ryan Gosling ako nikdy predtým. Film sa dejovo hrá s divákovými očakávaniami, naťahuje ho, hypnotizuje, miestami desí, inokedy fascinuje, ale finálnu satisfakciu mu nesprostredkuje. Pansringarmov polda skvelo démonický sadista, matka Kristin Scott Thomasovej správne bezskrupulózna mrcha. Zvláštny film, nad ktorým budete premýšlať, ale na nič neprídete. (30.05.2013)

Na rozdíl od Drive jsem tentokrát neměl ani na chvilku dojem, že sleduji (nebo se snažím sledovat) nafoukaný film o ničem, kdepak, nic takového. Jen Bůh odpouští je velmi stylová drsná povídka z asijského podsvětí, která diváka sice mate, ale není zmatená, která se dopředu sune hlemýždím, ovšem vytrvalým tempem a vře pod zdánlivě nehybnou neonově barevnou hladinou. Vadou na kráse je pouze ne zrovna přesvědčivý výkon Ryana Goslinga - nemluvné pohledy v jeho podání vypadají pořád stejně a nedokážu si z nich vůbec představit, co právě prožívá nebo nač nedejbože myslí. To Kristin Scott Thomas je samozřejmě úplně jiná herecká liga a její panovačná, pomystychtivá mafiánka je díky ní nezapomenutelná. (14.10.2017)

Že by prozatimní zklamání roku? Nejspíš. Vlastně to ale potvrzuje jen Refnova slova, že s Drive se snažil skoro až o komerční film. Také jeho bangkokská štace má pár světlých momentů, výtečnou Kristin Scott Thomas a hypnotický soundtrack. Jenže film naprosto postrádá atmosféru a Refn se naprosto ztrácí ve své artistické onanii plné pohledů do prázdna. Asi největším průserem ale je, že Goslingova postava je zde absolutně nezajímavá a rozhodně nejslabší z celého filmu. Ryan Gosling tak vlastně ani nemá co hrát a jen s marným pohledem stále čumí do kamery či na místní prostitutky. Celou tuhle příběhovou a režijní mizérii tak zachraňuje hlavně postava policisty Changa. To je ale dost málo. 50% (24.07.2013)

Osobitost navzdory zjevné poctě všeličemu od japonských filmů přes Lynche k Tarantinovi neschází, ale v téhle chvíli zatím nevím, zda jsem vylovila originální knedlíčky nebo se jen přehrabovala v několikráte převařeném vývaru. Uvidíme, kam se mé dojmy posunou, byť u Drive a Barbara jsem se nikam posouvat nepotřebovala. Kristin to zřejmě vzala proto, že sotvakdy ještě někdy dostane možnost vyslovit ve filmu "cunt," a pokud její postavě někdy někdo naznačil, že její chlapečci zřejmě trpí Oidipovým komplexem velikosti Burdž Chalífy, tak by na to řekla: "Co už, hlavně že mají rádi maminku..." (04.08.2013)