Jen Bůh odpouští

Akoby to vyzeralo, keby Wes Anderson točil exploitation thriller. Refn v tomto thajskom noire dosiahol vizuálnu stránku a budovanie atmosféry, ktoré mu občas haprovali v Drive, na maximum. Bohužiaľ je ďalším nádejným tvorcom, ktorý podľahol domnienke, že to stačí a že precízne nasvietenie, kvantum spomaľovačiek a snových vízií zakryje chromý príbeh na tri strany. PS: Kristin Scott Thomas je bohovská femme fatale! (20.06.2016)

Nicolas Winding Refn a Ryan Gosling zřejmě byli překvapení tím, jak Drive u široké veřejnosti uspěl. Proto jim to dodalo kuráže a pustili se do ještě těžší látky, než byl právě Drive. Říká se, že v jednoduchosti je síla a Drive přesně takový byl. Dynamická kamera, tísnivá atmosféra podpořená skvělou muzikou a ve své podstatě hrozně jednoduchý nápad. Jen Bůh odpouští má všechny tyhle prvky, ale k tomu všemu je ještě dost brutální, což by nebylo úplně na škodu. Asijské filmy s mafií v hlavní roli takové prostě jsou. No ale k tomu všemu se v něm ještě míň mluví a všechno daleko dýl trvá. To je možná největší problém filmu. Dynamický by jakžtakž byl. Některé záměrně dlouhé a nic neříkající záběry mají na okamžik co říct, ale za chvíli se veškerá ta atmosféra vytratí, protože se ve filmu vlastně nic neděje. Kvalitní elektronické hudby je také ve výsledku poskrovnu a celé to počáteční nadšení během ani ne půl hodiny rychle vyprchá. Člověk pak kouká na Ryana, který si myslí, že vše uhraje jen svým charismatem, ale zřejmě nechápe, že když nepromluví, tak si na něj člověk nedokáže udělat názor. I přesto respektuji snahu tvůrců. Je to naprosto odlišný film od klasické filmové produkce a zaslouží si obrovský respekt. Drive byl dílem momentu a úspěchem okamžiku. Jen bůh odpouští je ale jeho nevýrazný stín. (01.11.2013)

Pro někoho možná po fenomenálním Drive trošku zklamání, já však byl celkem nadšený. Nicolas Winding Refn má svůj nezaměnitelný styl a způsob, jakým dokáže pracovat se světlem je naprosto perfektní. Temné, pouze jedním paprskem zejména červeného světla prosvícené, pasáže, jednoduše mají své kouzlo. Ryan Gosling toho tradičně moc nenamluví, ale o to silnější zanechá dojem z jeho postavy. Celkově je podle mě skvěle natočený thajský krvák, který mi však na konci nedával příliš velký smysl a musel jsem si přečíst, proč se vlastně dělo, to co se dělo. Jinak je to ale velice povedený a silný film...70% (21.12.2013)

Nejspíš ani sám rejža netuší, co je v Only God Forgives myšleno vážně a co už je za hranou, ale když už mu tu cestu do Thajska zaplatili, tak si řekl, že je potřeba něco na ten filmový materiál natočit a ne jen pokukovat po ladyboys v Patpongu. Půl hodina děje o pomstě na entou (jelikož se vlastně pořád někdo někomu za něco mstí) je málo, takže bylo potřeba někde razantně zpomalit a všechny zmást, jindy se našel čas na trošku karaoke, aby se člověk vydýchal po těch krvavějších scénách. Já měl kliku, že jsem pár dní před projekcí koukal na Svatou horu od Jodorowského (kterému je film v závěrečných titulcích věnován), takže jsem byl připravený na možná ještě větší šílenost. Nakonec se z toho vyklubal vizuálně a hudebně zajímavý trip s výbornou Kristin Scott Thomas, ale zároveň s lehce prohnilou halucinogenní slupkou, kterou když odloupnete, tak nabídne stravitelnou, byť bizarní a drsnou, podívanou. PS: mouchám křidýlka netrhám a na drogách nejedu, takže to se mnou nebude snad tak špatné, jak se, dle mého hodnocení na tenhle film, může zdát .. (06.06.2013)

Dánský trip do krvavého světa drog a thajského (homo)boxu. Teď jde o to, co jako divák zkousnete. Nicolas Winding Refn nemá potřebu jakéhokoliv vyprávění. Příběh je prostý. Poselství nejasné. Snové výjevy jak z Barbara nebo Fear X díky prostředí Bangkoku dostávají ještě extatičtější rozměry. Symbolika utínání končetin, dobra zrozeného zlem a pokřiveného dobra, které spravedlnosti dosahuje zvrácenými prostředky. Sprostá a stále špatně naladěná Kristin Scott Thomas dokonale kontrastuje s naprostou Goslingovou pasivitou a s až terminátorskou precizností Vithayi Pansringarma. JEN BŮH ODPOUŠTÍ navíc obsahuje jednu z nejtrýznivějších mučících scén poslední doby. Pokoukání pro opravdu ty nejnáročnější diváky s temnou pachutí, která doznívá ještě dlouho po posledním tónu závěrečné písničky. (06.06.2013)