Gottland

Neumětelsky koncipovaná mozaika lidských příběhů zůstává bohužel více dílem amatérským, než umělecky vyzrálým. V jednotlivých epizodách převládá bezradnost, naivita, absurdita, faleš... Důkaz, že ani velká jména a slavní tvůrci neznamenají úspěch. Pod horkou pokličkou se obvykle skrývá jen prázdný hrnec. (19.09.2014)

České století podle party kamarádů z FAMU. Aneb ani atmosféra Žižkovského nákladového nádraží nemůže zastřít to, že odkazování se na Szczygiełovu knihu prostě nestačí, protože s povídkovými filmy je to vždycky těžké, pokud se mají hodnotit jako celek. Ale zrovna tady se těch jednotících prvků najde docela dost: patos a vypravěčská naivita (Lída Baarová a slow-mo z Ohnivého léta? Zdeněk Adamec jako delší reportáž na Nově, c´mmon!) na jedné straně a dějové vzduchoprázdno (Stalin) na straně druhé. Formálně skvělý 86 400 je sequelem Wallóva Botostroje, jen tu levicovou propagandu líp maskuje a výtečně animovaný příběh Eduarda Kirchbergera s tím zcizovacím prvkem sestřeleného pilota zbytečně zachází do nikam. Stejně jako celý Gottland. (20.08.2014)

Nejlepší byl začátek. Pásová výroba od Baťova Zlína se krásným, plynule krouživým pohybem dostala až do mladoboleslavské škodovky. Jednoduchá obrazová koncepce, která předvádí, že v jednoduchosti je krása. Dokument o Lídě Baarové a Otakaru Vávrovi byl vyloženě uspávací. Kirchberger byl sice animovaný, ale nakonec na něm bylo zajímavé jen to, že v centru dění byly mouchy. Stalinův pomník opět dokládal, že mladí dokumentaristé k této knize nenašli klíč. Závěrečný Zdeněk je trochu lepší, ale nakonec nám jen připomíná, jak krátká je naše paměť ohledně některých pasáží novodobé historie. Celkově až překvapivě bída. :( (15.12.2021)

Má to skvělé momenty, ale i povídkový film by měl nějak držet pohromadě, ne jen jako pět FAMU kraťasů přilepených k sobě. Kvalita jednotlivých segmentů je na velmi různé úrovni. Předlohu v jením mrazivém nadhledu nedorovnává ani jeden z dokumentaristů. Především proto, že se absurditu Gottlandu snaží převést na čistou depresi, což se mi k němu hodí o dost míň. Nejlepší je rozhodně animovaná povídka, přestože i ona je jen odleskem původní reportáže. Naopak nejslabší je patetická a zcela neobjevná část o Adamcovi, která film bohužel zakončuje, takže z něj člověk odchází poněkud nerudný. Jako pokus o tolik chybějící reflexi ale pěkné. (19.08.2014)

Židličky v kolejišti, lehátka na vagonu, půllitr piva nebo jenom horký čaj a deka z Ikey, plátno na kovových nádražních budovách. Počkat až se setmí a projekce pod zamračenou oblohou bez měsíce začíná. Pět příběhů, pět pohledů na 20. století, dobu tak blízkou, důležitou, vlivnou, a přitom některými tak jednoduše zapomenutou (zeptejme se kolem co se stalo 20.8., že). Kdo byl ten Zdeněk a proč měl tak rád Palacha, kdo má ve skalce kámen ze Stalina, kam chodily pražské děvky, Baťa nebo nehybnost, anymované ségry na Skypu a odpustily už tátovi.. Některý pohled může být snad slabší, pátá hvězdička je možná za Nákladové nádraží Žižkov, ale co, projekt je to geniální, viráloví Gott s Bohdalkou nad Prahou dokonalí a za tu atmosféru jen dík! (22.08.2014)