Hrozny hněvu

Je to drsný film, kterému se dobře daří zobrazovat to, jaká byla Amerika ve 30. letech, na druhou stranu jsem ale prostě neměl pocit, že by mě snímek dokázal čímkoli ohromit. Dobrý film, který má celkem dost slabých scén a kterému vévodí Henry Fonda, který je jedinečný. Některé myšlenky, které pronášejí postavy, jsou výborné, ale mám pocit, že za to snímek vděčí Steinbeckovi. (02.09.2014)

Namísto úniku od reality pomocí nějaké odlehčené komedie se tvůrci rozhodli popasovat s tehdy aktuálním nepříjemným tématem velké hospodářské krize. Už za to si zaslouží obdiv, dokázali téma prosadit navzdory námitkám z (bohatého) vedení 20th Century Fox. Navíc dokázali uspět. Film má své pomalé tempo, které se ale k příběhu hodí. Putování běžných lidí, kteří jsou vykořenění z jejich domovů, za hledáním nového začátku a lepšího místa pro život, je velmi silné. Příjemné pokoukání to sice není, ale kvalitní filmařina se silným příběhem ano… čtyři hvězdy. (09.06.2020)

10/10 O desetileti pozdejs by takovyto film McCarthy nepustil. Zajimava sonda do zacatku minuleho stoleti, kde uz se v Ameru nehraje romanticky na kovboje a indiany, ale zacinaji existencialni problemy. Predlohu jsem necetl, ale docela dokazu odhadnout, ktere pasaze jsou presne citovany - bohuzel se i opakuji. Kazdopadne silny film. (05.06.2012)

Další z filmů, u kterých jsem nevěděl, do čeho přesně jdu a nechal jsem se překvapit. A překvapení to bylo milé. John Ford si bere na mušku hospodářskou krizi a lidi, kterých se ta krize nejvíce dotýká - prostý lid. Věřím, že v tehdejší Americe tohle muselo vzbudit vcelku rozruch (špatný kapitalismus x komunismus) ale tohle mě ani tak nezajímá jako film samotný, který mě po většinu času bavil. Ne v pravém slova smyslu, ale sledoval jsem ho s napětím, co se stane potom a až na pár hluchých míst a možná až moc šablonovou postavu Henryho Fondy (proti jeho hereckému výkonu ani slovo, ale přišlo mi, že jeho postava je vykreslena jako chudáček, který i když udělá/udělal něco špatně, nikdy to nebyla jeho chyba) to bylo bezchybné a docela depresivní. A to v době, kdy (alespoň co jsem viděl a četl) se točily převážně "veselé" filmy, se cení. 80 %. (26.06.2012)

Bez mučení přiznám, že knihu jsem ještě nečetla (do důchodu mám ale daleko a co není, může být), tak jsem zatím vlítla aspoň na filmovou adaptaci a dostala jsem své. Je mi upřímně líto těch, kterým se ty dvě hodiny vlečou (někteří tu uvádějí slovo 'nuda' :-o) a černobílá hmota je do sebe nepohltila tak, jako mě. Děj je celkem přímočarý, farmářskou rodinu Joadů jsem hned soukromě překřtila na joudy, ale hned po tom křtu mi přirostli k srdci a už se ho nepustili. Velká hospodářská krize je zde vylíčena tak, že si co pět minut říkáte- a tohle je Amerika?? Země nekonečných možností s nekonečným obzorem? Co se mi líbilo asi nejvíc, byl rozhovor syna (Henry Fonda) s matkou (Jane Darwell) v závěru snímku, někdo by mohl namítnout, že tu dýchla červená knihovna (nebo šed..ehm), ale pozor, vážení, za tohle dílo dostal Steinbeck nobelovku, takže vsadím boty, že rozhovor je převzat doslovně. (12.02.2015)