Hrozny hněvu

Je to drsný film, kterému se dobře daří zobrazovat to, jaká byla Amerika ve 30. letech, na druhou stranu jsem ale prostě neměl pocit, že by mě snímek dokázal čímkoli ohromit. Dobrý film, který má celkem dost slabých scén a kterému vévodí Henry Fonda, který je jedinečný. Některé myšlenky, které pronášejí postavy, jsou výborné, ale mám pocit, že za to snímek vděčí Steinbeckovi. (02.09.2014)

Knihu jsem nečetla a upřímně řečeno, vůbec se mi do ní nechtělo. Nemám čas a je to pořádná bichle. Sice jiné knihy Steinbecka mám ráda, ale přesto jsem raději dala přednost filmu. Do soupisu povinné četby se to k maturitě taky dá napsat, navíc je to mnohem rychlejší. Docela mě překvapilo, že byl film tak oceňován, a taky jsem se těšila na hvězdu takového formátu, jako je Henry Fonda. Příběh je to lidský, ale veskrze hodně smutný. Zaujalo mě to, ale bohužel mi film připadal trochu rozvleklý a neměl podle mě takový spád a tempo, které by vás strhlo. (17.06.2013)

Bez mučení přiznám, že knihu jsem ještě nečetla (do důchodu mám ale daleko a co není, může být), tak jsem zatím vlítla aspoň na filmovou adaptaci a dostala jsem své. Je mi upřímně líto těch, kterým se ty dvě hodiny vlečou (někteří tu uvádějí slovo 'nuda' :-o) a černobílá hmota je do sebe nepohltila tak, jako mě. Děj je celkem přímočarý, farmářskou rodinu Joadů jsem hned soukromě překřtila na joudy, ale hned po tom křtu mi přirostli k srdci a už se ho nepustili. Velká hospodářská krize je zde vylíčena tak, že si co pět minut říkáte- a tohle je Amerika?? Země nekonečných možností s nekonečným obzorem? Co se mi líbilo asi nejvíc, byl rozhovor syna (Henry Fonda) s matkou (Jane Darwell) v závěru snímku, někdo by mohl namítnout, že tu dýchla červená knihovna (nebo šed..ehm), ale pozor, vážení, za tohle dílo dostal Steinbeck nobelovku, takže vsadím boty, že rozhovor je převzat doslovně. (12.02.2015)

Klasický Hollywood vzhľadom na spoločenskú klímu v 30. rokoch nemohol vyzerať inak. Na jednej strane až vyhranene zábavný, čiže únikový, na tej druhej absolútny protipól v podobe sociálnych drám. Čiže reflektujúci realitu. Týmto spôsobom v podstate funguje kinematografia dodnes a všade. Film Johna Forda bude asi najvernejším a najbolestnejším zobrazením skutočnej biedy mnohých ľudí počas veľkej hospodárskej krízy. Nie žeby som ich všetky videl, ale neviem si predstaviť kam ďalej by si nejaké štúdio dovolilo zájsť. Takmer nedejové, epizodické rozprávanie akoby predznamenalo nástup talianskeho neorealizmu. Dokumentárne zobrazenie reality má okrem Forda na svedomí aj Greg Tolland. Vidíme krásnu rozľahlú prírodu Ameriky, ktorá akoby lákala ju obrábať, prácu nájsť je však veľké umenie. Ako keď ste na lodi na šírom mori, ale nemáte pitnú vodu. Či mala mama pravdu a ľud zostal dodnes neporazený, to je už na zamyslenie každého uvedomelého diváka, ktorý by si mal tento inak celkom ojedinelý hollywoodsky film pozrieť. Prekvapuje ma tak málo plných hodnotení. Rozmýšľať tu nad nejakou dôslednou dramaturgiou a pohltením do deja vďaka zásadným zvratom nemá zmysel. Tu ide o život taký, aký v skutočnosti je. (14.09.2014)

Velmi zdarila adaptace romanu J. Steinbecka o jedne farmarske rodine v dobe hospodarske krize. Polovina filmu je takova socialni road movie na trase z Oklahomy do Kalifornie a ta druha narazi na spatne podminky a pracovni prilezitosti na farmach a podobne. Vubec se nedivim, ze toto dilo pohnulo zluci mnohym kapitalistum a americkym vlastencum, protoze (snad) verohodne ukazuje zivotni podminky farmaru v mezivalecnem obdobi. Film nasadi relativne vysoke tempo jiz na zacatku filmu, ktere drzi az do konce. Cekal bych prece jen vice zvratu, i tak se jedna o velmi kvalitni film s velmi dobrym hereckym obsazenim. (01.05.2012)