Goltzius a společnost Pelikán

Peter Greenaway je totální snob a elitář, ale zároveň vnímám že jeho láska k filmu a umění obecně je upřímná a jeho experimentování s filmovým tvarem není samoúčelnou manýrou. Hledá a nachází. Své vize formuluje přesně. Bere nás na místa, která jsme již navštívili, ale ukazuje nové souvislosti a upozorňuje na jiné detaily. Měl bych k němu nějaké výhrady, ale nechám si je od cesty. Vážím si riskantního přístupu a vůle babrat se do detailu s náročnými filmy pro pár fajnšmekrů. (14.12.2016)

Greenway vždy potěší a okouzlí opulentní formulací díla a hrou s možnostmi formálního ztvárnění jeho vizí. Divadelně pompézní přemítání přesto jako by bylo autorovým monologem, hrou pro hru s patřičným množstvím možných proměnných. Goltzius (skutečný barokní grafik) a jeho společnost Pelikán mají na přání mecenáše prezentovat své pojetí sedmi hříchů na pozadí příběhů z bible. Oslava tělesnosti a její nutná obhajoba může začít... (03.08.2014)

Pro mě typický příklad vleklé a zřejmě už nikdy nepřekročitelné tvůrčí krize dané povahou tvůrce - prostředků k tvorbě bude už vždycky dost, nápadů jakoby taky, ale něco tam chybí - asi důvod. Platí tu jednoznačně komentář k 3x3D od JitkaCardova - i Goltzius evokuje "úroveň neohrabané školní powerpointové prezentace, vizuálně připomíná nudnou cestu po 3D modelu nově projektované budovy před schválením komisí EU nebo pohyb po muzeu v laciné počítačové hře"... Dá se to ale pořád jakoby zakrýt erudicí, inteligentními hovory o "podstatě reprodukčních technik" a trochou té erekce. Doba fascinace z Prospera je ale dvacet pět let zpět. Chybí ryzost rituálu a i ten konceptualismus šustí po padesáti letech od vzniku prostě jen mediálně atraktivními úspěšnými grantovými loupežemi - zvláštní, jak i ta "nejmodernější technika" a "pornografie" může v rukou akademiků působit beztvaře, fousatě a nudit. (24.07.2014)

Greenaway se topí. Tento člověk, který chápe možnosti filmu coby média jako málokdo, už v dnešní době disponuje až příliš mnoha prostředky k vyjádření a nedokázal je utříbit. Přes všechnu snahu se nedostal za už dostatečně komplexní a velmi podobné Dítě z Maconu a pouze ukazuje, že doba jde dál. Což není objev století. (01.08.2014)

Po stylové stránce jsem se nestačil divit. S panem režisérem sice už nějaké zkušenosti mám, ale to, jak se výrazově projevil zde, mi docela vyrazilo dech (a třeba takhle „vymazlenou“ mizanscénu“ jsem neviděl už ani nepamatuju). Provokativní a ironický děj (stejné přívlastky se dají použít i na dialogy) však postupně paradoxně upadal do stereotypu; přijde 1 sexuální výjev, obecenstvo ve filmu (a naopak v kině) se nad ním ukájí, poté následuje obhajoba a trest, a tak stále dokola. Takže jsem se i při vší té vizuální potravě místy prostě nudil. Proto pouze lepší 3*, přestože jde po některých stránkách o velmi zajímavé dílo. (04.08.2014)