Divné chování

VAROVÁNÍ! Moje hodnocení berte s velikou rezervou. Jako většina starých hororů mnou viděná i tady se jedná o kousek vytažený z mé paměti sledovaný mnou jako malým klukem na Nově. Pokud mě pamět neklame jednalo se tam o dva vrahy a jeden měl takvou hnusnou bílou masku skřeta. Všechno co vím. Ale plakáty a galerie jsem nahodil já,tak aspoň něco. (16.08.2009)

Městečko Galesburg ve státě Illinois se stane místem děsivých událostí, když začnou umírat lidé. Nejde o klasický slasher, spíše o sci-fi horor, jelikož vrah není jeden. Alespoň tedy ne ten, co drží v ruce vražednou zbraň. Nitky všeho zla vedou totiž na místní univerzitu, kde doktorka Parkinsonová (jak přiléhavé jméno), jejíž představitelka Fiona Lewisová působí vskutku chladně a děsivě, pokračuje v tajných experimentech zemřelého doktora Le Sange. A o pokusné králíky nemá nouzi, jelikož studenti si takto mohou snadno vydělat peníze. To ale netuší, co je během experimentu čeká. Jedna z děsivých scén mi přišla injekce do oka (dobře, tak asi těsně vedle oka), která vypadala velmi věrohodně. Jinak děj odpovídá až příliš době vzniku, kdy přeci jen lidé nespěchali do hrobu tak jako dnes. Rozjezd tedy začíná až ve druhé polovině, největší napětí má poslední čtvrtina. Díky ní jsem také vytáhnul hodnocení ze dvou na tři*. Příklad filmu, na němž zahlodal zub času. Dnešního mladého diváka nejspíš moc bavit nebude. (19.12.2023)

Ako vedia niektoré filmy nudiť. Pre mňa naprosto neznámy žánrový film, od ktorého som v rámci jeho veku čakal nejaké to prekvapenie. A nič. Dajme tomu, že námet mal gule, ale natáčal sa zrejme v spánkovom móde, pretože bolo sledovať ho miernym utrpením. Chyba v čom? Rozpočet? (Anti)talent tvorcov? Idem to zistiť na ďalšom snímku režiséra Michaela Laughlina. (10.11.2017)

Víceméně průměrná vyvražďovačka, tentokrát z Nového Zélandu, která se od svých slasherových kolegů však poněkud liší. Začíná vraždou, při níž nečekaně brzy zjistíme identitu vraha. Jenže v průběhu dějství se všechno komplikuje a ubírá se zcela odlišným směrem. A rozhodně ne špatným, jen trochu neobvyklým. O bodycount zde překvapivě nejde a jen jednu pěknou vraždu si budete pamatovat o něco déle, než ono nemastné finále. (21.07.2011)

K tomuto starému slasheru jsem se nedávno dostal jako „slepý k houslím“. V Levných knihách ho prodávali za 40kč a jelikož se mi australské, potažmo novozélandské filmy líbí, prostě jsem neodolal. Navíc si nešlo nevšimnout, že má scénář na svědomí Bill Condon (Chicago, Dreamgirls). K mé smůle to však pro něj i režiséra Michaela Laughlina byla jejich prvotina, což jsem však nevěděl. Již úvodní „stínová“ vražda mi vzala veškeré iluze, že by mohlo jít o kvalitní horor a bohužel v podobném duchu se svezl i zbytek filmu (stejně jako zbytek vražd). Přitom zajímavý potenciál (nápad) se tomu upřít nedá, jen zůstal využit tak napůl. Ospalé městečko, kde se nikdy nic zajímavého nedělo a jediným vzrušením jsou bláznivé párty omladiny, přímo vybízelo po vzoru jiných starých slasherů k rozpoutání potřebného masakru, jenomže to by se tvůrci nesměli uchýlit ke gumovým gore scénám, kterým navíc předcházely zdlouhavé hrátky maskovaného vraha s obětí. Možná by na tom nebylo nic špatného, kdyby se do toho vložila potřebná dávka napětí a vše nevypadalo tak komicky (viz nahánění mladé dívky k bazénu). (10.08.2015)