Tah pěšcem

,,KDO HO TOHLE NAUČIL?“ … „VŠECHNO SE NAUČIL SÁM“...“ /// O géniovi, kterej výrazně přispěl k rozvoji teorie šachovýho zahájení, šachy zpopularizoval a zařídil, že se v nich začaly „točit“ větší prachy. Film není o šachách jako takovejch. Je to životopisnej snímek, zaměřenej na časy „studený války“, kdy titul mistra světa v šachu znamenal inteligentní nadřazenost. A v týhle válce schopností se proti sovětskýmu impériu postavil obyčejnej kluk z Brooklynu… (Úkol hodnej Spidermana – Tobymu role šachovýho génia a podivína sekne parádně!) Život Bobbyho Fischera poznamenala komplikovanost duše (dala se vysvětlovat jako paranoidní schizofrenie). Je jí plnej film, kterej se soustředí (– a daří se mu to!) právě na nejdůležitější Bobbyho šachový období a souboj o titul mistra světa v roce 1972. Bavila mě ta psychologie. Nejsem žádnej velmistr, ale politika mě zajímá, takže – já se bavil! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnejch událostí. 2.) V rádiu poslouchám jedině The World Tomorrow. 3.) Thx za titule „espectro“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (28.11.2016)

V časech, kdy Američané mohli táhnout Minutemanem na e6 a Rusové SS-18 na a7 (a výsledkem by spíš než remíza byl oboustranný mat), přišlo v Reykjavíku něco komornějšího, co mělo přeměřit svaly uprostřed studené války. I když mohli Bobby Fischer a Boris Spasskij položit své pinďoury na šachový stolek a ten, kdo by shodil svého krále, by byl vítěz, utkali se nakonec na 24 jistě vzrušujících partií.. Těžko říct, jestli bylo autorským záměrem, že divák fandil klidné síle, co umí sportovně ocenit soupeře a ne psychotickému paranoikovi, který užití teorie a paměti nad 64 políčky dovedl k dokonalosti, ale co vím jistě je to, že i do filmu o šachu lze nacpat nějaký náboj, originální přístup či autenticitu a to se Zwickovi přes sicilskou obranu bílými moc nepovedlo. V nabízejícím se srovnání s Howardovou Čistou duší dostávají šachy od matematiky docela na frak.. (26.09.2016)

Každý je nějaký a šachisti - aspoň za mě to jsou lidé, kteří svoji genialitu vkládají celou svou duší do tohoto druhu hry a "obyčejný, jednoduchý" svět kolem nich je pro ně pouze určitým způsobem nepříjemného prostředí, ve kterém nedokáží kooexistovat. Ten film je pro mě přesnou ukázkou toho, jak se génius dokáže chovat...a výkony Maguirea a Schreibera jsou unikátní :) Ty nejisté a podezřívavé pohledy...a jak to tedy doopravdy bylo? ;) Těžko říct :) (29.07.2018)

Mám z tohto filmu taký nejaký vágny dojem. Viem s určitosťou, že sa dal nakrútiť lepšie, výraznejšie, ale súčasne neviem, čo konkrétne bolo treba na ňom zlepšiť. Pozrel som si ho so záujmom, pretože šach som hrával a Bobby Fischer fungoval najmä v šesťdesiatych rokoch, keď sa toho toľko v najrôznejších oblastiach odohralo. Film je o šachoch, ktoré sa hrali na pozadí inej, veľkej šachovej partie - súboja veľmocí v studenej vojne. V nej sa pravidlá menili za pochodu a podmienky hry boli náročnejšie, ako len dostať divákov ďalej od šachovnice alebo odstrániť vibrácie kresla. Stojí za zváženie, či si režisér vybral najcharakteristickejší úsek života Bobbyho, venoval mu takmer dve hodiny a potom celý zvyšok jeho života vybavil niekoľkými textovými správami pred titulkami. Ale na to má licenciu a ja nemám do toho čo kecať. Nakoniec film ma celkom zaujal, tak som spokojný. (05.05.2019)

Jistě, dalo se čekat, že si někdo počká až Fisher zemře a teprve potom o něm natočí film. On sám by totiž s tímto pojetím nepochybně nesouhlasil. A to se přitom tvůrci drželi velmi zpátky a prezentovali ho jen jako psychicky nemocného člověka. A ještě nepřímo. V mnoha ohledech je tento film jen plytké připomenutí jedné z nejkontroverznějších šachových partií. Americký cirkusák, proti staré škole. Chybí mi nějaký boční pohled, vyhraněnost, teorie...prostě odvaha ukázat Fishera jako nesnesitelného génia, se kterým mnoho lidí manipulovalo, aby ho mohli použít jako pěšce ve studené válce. A to přestože byl psychicky narušený a měl být pod prášky...což jak trefně poznamenal jeho sekundant, by bylo jako zalít pramen betonem. A to se v okamžiku, kdy se z této bitvy stala mezinárodní událost, vládě nehodilo. Taky mohli tvůrci přijít s teorií, že měl Fisher pravdu a jeho paronoia byla jen důsledkem opravdových snah ho rozhodit. Mohlo to být zamyšlení, že pokud má někdo IQ 180 a jeho mozek funguje na jiné úrovni, tak podvědomí vyprodukuje nejpravděpodobnější scénář...že je kolem mnoho nepravd a manipulace, že se jeho úsudek blíží pravdě víc, než by se zdálo. Dnes by Fisher patřil k jádru největších konspirátorů, stejně jako kdokoliv, kdo vidí rozpory a lži v mainstreamovém zpravodajství. Přestože hraju šachy víc než 35 let a IQ mám jen 116, pomáhají mi šachy zachovat si odstup od různých tvrzení a propagandy, díky nim se snažím dívat na svět z perspektivy a hlavně vím, že život nabízí mnohem víc možností, křižovatek a kombinací, než deska o 64 polích. Možností jak by to mohlo být doopravdy, je hodně. Podvědomě mi Tah pěšcem připadá jako slaboučký odvar událostí, které před padesáti lety hybaly jak politikou, tak světem šachu. Asi by mě víc zajímal film o Spasskim, resp. jeho pohled na Fishera, tlaky, které na něj vyvíjela strana... . Nebo ještě líp, nějaká třídílná minisérie, první epizoda Spasskij, druhá Fisher, třetí jejich bitva. A možná i nášup v podobě jejich odvety po mnoha letech, za kterou už ale vláda Fishera neoslavovala, ale naopak donutila k vyhnanství a zbavila ho občanství. Ovšem takový seriál ne v režii USA, ani Ruska...ta propaganda je zřejmá na obou stranách...dnes stejně, jako v sedmdesátých letech. Pokud jste důvěřiví, nejspíš vám bude stačit skvělý výkon Tobey Maguira a atmosféra té doby. Já to tak nemám, navíc to bylo celé tak nevtahující a postava Fishera ploše nesympatická... . (17.05.2022)