Tah pěšcem

Nakonec se z toho vyklubalo poměrně slušné, i když celkem zapomenutelné sportovní (?) drama. Jestli se to opravdu událo nějak podobně, tak to tedy byl americký šachový génius Bobby Fischer pěkný dáreček (egoistický paranoidní excentrik, jedním slovem "psychouš"), navíc v takto politicky vypjaté době v partii proti Sovětům. Nicméně mě zamrzelo, že (asi kvůli laickému filmovému publiku, ale těžko se divit) z šachovnice skoro nic nevidíme, nějaké strategie a souvislosti nepoznáme a proč že to šlo o mistrovský tah (hru), kterému i Spassky zatleskal, si můžeme leda zpětně dohledat na wikipedii. (01.02.2016)

Pawn Sacrifice si mě zaháčkoval svým trailerem, lidmi co na filmu dělali a také zajímavým příběhem. Šachy znám, ale neznám žádný příběh o nich. O talentu Edwarda Zwicka netřeba debatovat, je to výborný režisér, perfektní řemeslník a dobrý vypravěč. Umí natočit jak historický film, tak i romantické drama nebo válečné drama ze Sierra Leone. O to více překvapí, jak moc je Pawn Sacrifice utlumené. Nejsou tady žádné přelety, nebo složité kamerové hrátky. Stačí jen poctivě budovaná retro atmosféra s fajn prostřihy na televizi, noviny, burzovní zprávy. Film si hraje se zajímavým zobrazením šachovnice a myšlenek hlavního hrdiny. Líbilo se mi, jakým způsobem je příběh, o kterém jsem nic nevěděl, vystavěný a jakým způsobem graduje. Tobey Maguire si zahrál, tak moc nesympatickou postavu, že je stěží uvěřitelné, že někomu jako je on, lze fandit. Maguire do toho dává dost hodně a pořádně se snaží, aby jeho Fisher, byl co nejvíce nesympatický, bezohledný, namyšlený muž co se chová jako by byl nejlepší. O to více mě bylo samotné postavy líto, jelikož ta jeho asociálnost, byla perfektně natočená. Liev Schreiber si krade několik scén pro sebe, ale chtělo by to více prostoru, na úkor Fischera. Peter Sarsgaard a Michael Stuhlbarg jsou velmi dobří a krásně doplňují ústředního hrdinu. Zaujalo mě jakým způsobem jsou zobrazovány šachové partie, myšlenkové pochody a jisté šílenství, které se při nich dostavuje. Filmu docela dost podráží nohy to, že mu chybí větší konfrontace s Rusy, lepší zakončení a samotný dovětek. Pawn Sacrifice se mě dost líbil, i když mě pár momentů trošku zklamalo. (08.01.2016)

Na tři je to málo, na čtyři zase moc. Tah pěšcem je v detailech poměrně zajímavým počinem, který těží ze skvělého zpracování, velice příjemné kamery a výtečné hudební složky, scenáristicky ale trochu pokulhává a tak během těch necelých dvou hodin se najde dostatek hluchých míst, kdy tahle historická studie Edwarda Zwicka tak trochu přešlapuje na místě. Navíc jsem si úplně nebyl jistý tím, jak Tobey Maguire psychicky labilního hráče ztvárnil. Pořád je to slušná podívaná, přesto jsem se až do konce nemohl zbavit pocitu, že z téhle látky šlo vyždímat daleko více. (04.07.2017)

Zwick tady bohužel selhává v přenosu hry, Tobík zase příliš přehrává. Schreiber je hlavní hereckou hvězdou, a to přitom po většinu času sedí nehybně za stolem. I tak je to ale zajímavý film o podivínovi, jehož jediným smyslem života bylo šachování s králi a mračení se na komouše a židy. Stojí za shlédnutí. (16.01.2016)

Další "šachový film" a další, z šachového pohledu, blbost skoro po všech stránkách. Vypisovat je nebudu, k ničemu to není, jen pro kohokoliv, kdo si s šachovnicí tyká a dokáže odehrát partii naslepo, doporučuji o tomto filmu ani na okamžik neuvažovat, není to film pro vás. Pokud jde o faktickou stránku věci, i tam film dostává řádně na frak a kohokoliv šachové historie znalého nakrkne. Pokud jde o film samotný, ani zde se nemá Tah pěšcem (v originálně Oběť pěšce) čím chlubit. Na rozdíl třeba od Rivalů, kteří si taky s fakty a reáliemi příliš hlavu nedělají, ale jako film nabídnou poměrně slušnou podívanou, zde ta podívaná prostě chybí a není zde nic, opravdu nic, čím by snímek zaujal. Možná tak excentričnost a pošukanost hlavní postavy (průměrný Maguire) může někoho zaujmout, ale to je na dvouhodinový film dost málo. Kromě toho je ta excentričnost a pošukanost hnaná do extrému, protože tak jako ve filmu se Fischer nechoval (o čemž svědčí jak dokumenty o Fischerovi a o zápasu samotném, tak spousta šachové literatury). V žánru filmového šachu doporučuji zatím jediný opravdu kvalitní šachový film Grossmejster (SSSR, 1972) u kterého jsem jako hodně slušný šachista neviděl na šachovnici to, co bych při své úrovni vidět neměl (závěrečná vítězná kombinace), což od filmu z velmistrovského prostředí očekávám. I bez těchto chyb bych hodnotil film jako velmi slabý. (29.04.2017)