Prostřeno!

Je velmi složité hodnotit tento pořad především kvůli nezvykle kontroverzní dualitě obsahu a formy - na jedné straně rádoby vtipný buranský komentář a problematický televizní formát, na straně druhé nezpochybnitelná přidaná hodnota. V případě pořadu Prostřeno jde víc než jen o obyčejnou kulinářskou reality show. Dívejme se do nastaveného televizního zrcadla - téměř sociologická sonda do spíše střední a starší generace Čechů coby národa buranů a lidí naprosto bez invence, vkusu a úrovně. Pan Vojta ze Šumavských Hoštic mi promine... (09.08.2011)

Unikátní vymývání mozků, z kterého se stává tak trochu droga, která diváka sjede podle atraktivnosti složení pětice soutěžících. Nejlepší jsou ti knedlo-vepřo-zelo typy, co spálí i obyčejný řízek a druhým pomlouvají chuťovou nevyváženost nějaké delikatesy. Na Primu velmi slušný nápad, který až tak moc neurazí.. tomuhle odpad nelze dát!! (31.05.2010)

Znáte ty situace, kdy k vám přijde na oběd (večeři) squadra lidí, které pořádně neznáte - třeba rodina snoubenky/snoubence? Posadíte je ke svátečnímu stolu, nikdo neví o čem mluvit, tak je z toho trapné mlčení, trapné úsměvy, trapné šmejdění po vašem bytě a trapné plkání o hovnu. Mezi vší tou trapností pobíháte vy se snahou zalíbit se, křečovitě vytaženými koutky a vyceněnými zuby, kladete na stůl pochutiny a víte, že vám budou pokrytecky pochváleny, ale v duchu si návštěva bude říkat: "Blivajz!" A teď si představte, že by do téhle "idylky" někdo dotáhnul kameru a celou tu nezáživnou trapnost natáčel. Přidejte si k tomu výhru 25 táců a máte nový pořad TV PRIMA "Prostřeno!" Skutečně zoufalé, nekoukatelné, iritující a jedinou hvězdičku dávám z lítosti k protagonistům... i když oni za tu trapárnu berou peníze, tak jim to asi stojí za to utrpení. Vydržela jsem do předkrmu, víc po mě nemůžete žádat. 15% EDIT 2011: Dnes jsem zvládla pořad sledovat, dokud hostitelka nepředepsala jako zábavný poobědový program karaoke, hodnocení zvyšuji na 20-- ať nežeru - 21%! EDIT 2013: Už jsem několik dílů vydržela celých, asi mi měkne mozek - na důkaz tohoto faktu přihazuju hvězdičku! 33% (02.03.2010)

Na téhle skororealityshow je vlastně smutná legrace, že je opravdu o realitě... ale ne o tom, co tam zúčastnění hrají a žvaní ve vidině namastění si kapsy za to, že si odtrpěj nějaké to jídlo u ostatních..... ale právě o "té naší prima sousedské" české povaze ve stylu "když mi chcípla koza, ať chcípne i sousedovi". Plus nenahraný postsocialistický realismus domácího vkusu... Je to opravdu sonda do života, kterou nezamaskují ani ty makabrózní voiceover komentáře. První reality show za víc než odpad (za zmíněnou stránku 3*). (23.12.2011)

Stopadesátikilová paní Jana stojí ve své maloměstské kuchyni 1,2 x 1 m a slzy hořkosti stékají přes její masitý podbradek a smutně kanou do základu pro svíčkovou. A ani se jí nedivím, když jí slečna Ivetka, odpudivá to blondýna, jejíž bystrost osciluje někde mezi závodní uklízečkou a jeřábnicí z Nové huti, před chvíli řekla, že hovězí vývar s játrovými knedlíčky, se kterým se srala nejmíň dvě hodiny, chutnal jako odvar z fuseklí a navíc byl studený. "Svině jedna!", procedí mezi vzlyky paní Jana a mohutně potáhne nosem, aby byl ten chrchel, jenž jemně dochutí Ivetčin hlavní chod, řádně žlutý a viskózní. Mezitím ostatní bez zardění důkladně prolézají její malometrážní 2+1 a obdivují všechny ty panenky s porcelánovými hlavami, troubící jeleny, fotky kočiček na stěnách a socialistické tapety, které pamatují generála Svobodu. "Má to moc hezký, Janička", rozplývá se prudce neheterosexuální pan Mirek, "ale na můj vkus je tu trochu málo růžové". Stoletý Václav má dilema, jestli se soustředit na zásuvku s hostitelčiným jumbo spodním prádlem nebo na udržení moči a stolice. Pubertální Miloš s nagelovanými vlasy se žoviálně, s rukama v kapsách houpe na patách, žvýká orbitku a předstírá naprostou lhostejnost dokonce i k prošlapanému, sytě červenému koberci se zašlými fleky kočičí moči. Je totiž děsně kúl, tak ať je to v televizi znát! Jen sem tam mrkne po Ivetě, která mu svýma šilhavýma očima vysílá jasný signál s nadějí na zásun. To taková paní Milena, kníratý babochlap neurčitého věku, otevřeně nad rozkošným hnízdečkem paní Jany ohrnuje nos a je jí líto, že kamery ještě nepřenášejí pachy. "Jak může někdo bydlet v takovém bordelu", pronáší zhnuseně, jakoby mimochodem mrkne do kamery a utírá si do svých prověšených Solexek od Vietnamců prst, kterým před chvíli rozmazala tunu prachu na stropě mahagonového sekretáře s růžovým porcelánem. "Doufám, že budeme mít aspoň čisté talíře!!". Mezitím pan Václav zahuhňá cosi o prdeli a vydá se do umakartového jádra pátrat po toaletě. Mirek se zatím mazlí s každým žužu růžovým hrníčkem s květinovými vzory a zasněně vzdychá. Jen Miloš s výrazem "vyližte mi prdel" pořád stojí na místě, nicméně začíná se trochu nudit, což se projevuje narůstající frekvencí žvýkání. Naštěstí se již z kuchyně ozve chraplavý baryton paní Jany, oznamující, že je Prostřeno, a tak ta šestice krásných, milých a vkusných lidí, jejichž inteligenční kvocient dá v součinu nádherné, dvojciferné číslo, ten dokonalý vzorek národa, může zasednout k extrémně malému stolu a pochlebovat paní Janě, jak se jí to náramně povedlo, aby pak mohli o samotě do kamery nepokrytecky prohlásit, že se to nedalo žrát, protože ta kráva neví, že se do svíčkové dává dešanel. Ještěže tu v pozadí máme Vydru a to jeho krpaté monstrum, kteří svými třeskutě vtipnými bonbonmoty dokáží odtáhnout divákovu pozornost od tohohle matrýria a přinutí jej myslet jen na zvracení. A já si příště raději zase otevřu žumpu a budu čtyřicet minut zírat na to, jak v ní plavou hovna! (23.12.2011)