Dům

Minimalistický film s úspornými dialogy, které posouvají věci dopředu. Jenže na takovém místě a s takovými lidmi se věci mění v horizontu měsíců až let a lidi se nemění někdy vůbec. Pro nás z měst zblblých v kinech Transformery je Dům v podstatě sci-fi. Jenže, je život skutečnější pod Tatrami nebo v Cybertronu? (03.01.2012)

I Slováci/Češi uměji natočit nikam nespěchající snímek s minimem dialogů a všeříkajícími "tichými záběry"! V Karlových Varech jsem sice Dům nestihl (a zapadl by tam vskutku perfektně!), zato jsem si jej ale užil v kouzelném prostředí Modřanského Biografu s lidmi, na kterých mi záleží. Rodinná atmosféra pomohla: v paměti mi film utkví sice jako průměrné drama s několika scénáristickými přešlapy, ale nevšedním jarním sedlácko-Slovenským nádechem. (20.11.2011)

MFF KV 2011. Pro mě překvapení, film se mi líbil. Herecké výkony pana Krobota i hlavní představitelky, Slovenské Maďarky Judit Bárdos výstižně vystihly jejich charaktery. Člověk přesně chápal jejich pohnutky (ačkoli v případě Evy a jejího vztahu s učitelem posléze už ani ne, ale ze zkušenosti - zamilované dívky jednají nelogicky, s tím nikdo nic neudělá). Je to uvěřitelný příběh o dívce, která chce pryč, ven z toho zapadákova, ze světa "kostela, nudy, styrých lidí a neuplatnění" do světa "tam venku", do ciziny - typický sen dnešní mladé generace, a otce, který sveřepě stojí za svojí ideou, že on sám ví nejlíp, co je pro jeho děti dobré. Člověk (alespoň já ano) se dokáže s postavami ztotožnit, i s těmi vedlejšími v podobě učitele, sestry a jejího manžela, "syna nepřítele", a to filmu rozhodně pomáhá. Scénář je slušný a i režie mladé a sympatické režisérky je zvládnuta na jedničku. Snad se nám tu rýsuje tvůrce, na jehož příští filmy se budeme moct těšit. Já osobně jsem zvědavý. Ale jestli příprava tohoto filmu trvala od roku 2003 (jak autorka tvrdila při besedě po filmu na MFF KV), možná si nějakou chvilku bohužel počkáme... (06.07.2011)

K pochvalným názorom som skôr skeptický. Liovej Dom dopláca na rovnaké nedostatky ako väčšina súčasných slovenských filmov. Doslovnosť, respektíve neschopnosť pracovať s náznakmi a metaforami si tu podáva ruku s nie úplnou hodnovernosťou, slabo načrtnutými postavami a vezením sa na vlne depresívneho stereotypu. Väčšiu dramaturgickú zovretosť oproti bežnej produkcii nahrádza skratkovitosť (pokojne by som prijal i stopáž o pol hodinu, možno až hodinu dlhšiu, aby režisérka získala priestor na rozpracovanie vzťahov a motívov do hĺbky). Taktiež sa Liovej antihrdinovia vo svojich problémoch a motiváciách až príliš upínajú k minulosti a zabúdajú existovať v prítomnosti či dokonca premýšľať nad budúcnosťou, čím sa miestami stávajú neživotnými a okolo nich sa šíri mŕtvolná atmosféra. Snaživosť v dopracovávaní sa realite slovenskej dediny nie je vždy korunovaná úspechom, čo počuť najmä v umelých krčmových replikách a niektorých nedôveryhodných dialógoch. Naivný záver, ktorý akoby šmahom kúzelnej paličky všetko vyrieši a slabo využitá hudba tiež nepomáhajú._____Neoddiskutovateľným kladom filmu je snaha priniesť závažný rodinný portrét s kľúčovým provokatívnym motívom nevery učiteľa so žiačkou. Na prvý pohľad tiež vidieť vyšší rozpočet a ústráženú prácu s obrazom. Vyzdvihnúť treba i niekoľkonásobne skvelé obsadenie s pevným dohľadom nad talentovanejšou časťou hereckej zostavy (menovite Krobot, Bárdos, Medvedecká, Geišberg) a veľavýznamné odmlky v rozhovoroch i samotnom rozprávaní. A popri pravdivosti rečí o úrovni zďaleka prevyšujúcej drtivú väčšinu slovenskej kinematografie 21. storočia i ako-tak fungujúce emócie. V rámci európskeho levelu sociálnej drámy na ktorý sa doťahuje sa však drží stále len v dobrom priemere. 60% [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] (22.04.2015)

Rozporuplné dojmy. Všechny postavy do jedné jsem nenáviděl. Jsou to pasivní ignoranti (obzvlášť hlavní hrdinka a její matka), kteří si happy end vyloženě nezaslouží. Pokud to byl záměr a film má zobrazovat neschopnost dnešního člověka jít štěstí naproti, patří mu hodnocení, které mu dávám. Pokud to záměr nebyl a měl jsem s někým soucítit a mít ho rád, je to velký neúspěch. (12.10.2011)