Dům

Slovenský film sa priblížil európskemu štandardu. Liová o tri triedy preskočila svojich rovesníkov aj starších etablovaných umelcov. Najlepší slovenský hraný film od čias Šulíkovej Záhrady. Prvý úspešný pokus o adaptáciu uzavretej trojaktovkovej dramaturgie v našich končinách. Poznáme základnú dramatickú premisu, vieme, čo hlavná hrdinka chce. Postavy majú dramatický oblúk, poznáme ich motivácie a dá sa s nimi stotožniť. Chlpík dokazuje, že je najtalentovanejší kameraman vo svojej generácii. Film hovorí obrazom a konaním postáv, preto tu konečne absentujú trápne dialógy. Slovo je tu len nevyhnutnosť. Možno vytknúť len jemne zostarnutý námet dievčat túžiacich cestovať za prácou do Anglicka, napriek tomu je to film, ktorý výstižne glosuje slovenskú mentalitu. Niektorí herci sa nedokázali dostať na civilnú úroveň Krobota, Bárdos a Medveckej. (24.05.2012)

Hodně depresivní komorní záležitost, se skvělou kamerou a skvělými herckými výkony. Krobot opět s grácií zahrál svoji roli - zde tvrdohlavého otce, který upíná a všechny své síly investuje pouze do jediné věci. Dostavět dceři dům. Navzdory svému zdravotnímu stavu, penězům i tomu, že je na celou stavbu prakticky sám.... Navíc s postupným vědomím, že dcera o dům nestojí a jejím jediným přáním je vypadnout z dosahu otce a z domova... Nevím proč - snad tou zimou - , ale neustále jsem si říkal - zaplaťpanbu, že tam nemusím žít...... Velmi milé překvapení! * * * * (15.04.2012)

Ackoliv ve filmu neni zadna sympaticka postava a strasne mi vadilo predabovani hercu, tak ma film co nabidnout. Slusne socialni drama ze slovenskeho venkova a osud jedne, neprilis stastne rodiny. Dej filmu nikde netlaci a nechava usudek na divakovi. Slabsi ctyri hvezdicky a jedna z dalsich vlastovek, ktere by mohly predpovidat lepsi filmovou budoucnost v nasich koncinach. (01.01.2013)

Kdyby se Miroslav Krobot nerozhodl, že se na stará kolena stane i hercem, nevznikl by film "Dům". Stojí na jeho minimalistickém herectví, kterému stačí v podstatě jeden jediný výraz. Jako kdyby byla ta role napsána přímo pro něj. Krobot zatím nepředvedl, kolik dimenzí herectví v něm je, ale on zatím nemusel. Se svými schopnostmi, z kterých neodhaluje vše, dokázal naprosto geniálně pobavit ve snímku "Účastníci zájezdu", stejně tak zvládl postavu "Aloise Nebela" anebo právě postavu otce Imricha ve filmu "Dům". Rozhodně se nemá za co stydět. Jeho otec/stavitel, který chce svým dcerám postavit dům, každé jeden, je typický člověk, kterému jde o dobro rodiny, a tak mu ani nevadí, že jí terorizuje. Hlavně, že bude po jeho. Imrich není úplně negativní postavou, ale jednoduše se nedokáže přenést přes své sny, své představy, kterým se musí každý podřídit. Vždyť jaká je to oběť dcerám stavět dům? Co lepšího by mohli chtít? Až pak bude rodina šťastná. Jen si neuvědomuje, že právě svým chováním je tím, kdo dělá rodinu nešťastnou, kdo od sebe všechny, až na věrnou manželku odhání. Scénář je skvělý, jeho samotné provedení, není zas až tak dechberoucí. Jak říkám, bez výkonu herců by zde byla prázdná místa, která nakonec stejně zůstávají- Jako kdyby režisérka a scénáristka prostě nechtěla některé problémy řešit, příliš je vysvětlovat a film prostě uzavřela s tím, že to dobře dopadlo. Ten konec je možná až příliš podbízivý, i když Miroslav Krobot vám dá věřit, že to opravdu myslí vážně. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/07/happy-feet-2-bobr-cislo-4-musketyri.html (23.02.2013)

K pochvalným názorom som skôr skeptický. Liovej Dom dopláca na rovnaké nedostatky ako väčšina súčasných slovenských filmov. Doslovnosť, respektíve neschopnosť pracovať s náznakmi a metaforami si tu podáva ruku s nie úplnou hodnovernosťou, slabo načrtnutými postavami a vezením sa na vlne depresívneho stereotypu. Väčšiu dramaturgickú zovretosť oproti bežnej produkcii nahrádza skratkovitosť (pokojne by som prijal i stopáž o pol hodinu, možno až hodinu dlhšiu, aby režisérka získala priestor na rozpracovanie vzťahov a motívov do hĺbky). Taktiež sa Liovej antihrdinovia vo svojich problémoch a motiváciách až príliš upínajú k minulosti a zabúdajú existovať v prítomnosti či dokonca premýšľať nad budúcnosťou, čím sa miestami stávajú neživotnými a okolo nich sa šíri mŕtvolná atmosféra. Snaživosť v dopracovávaní sa realite slovenskej dediny nie je vždy korunovaná úspechom, čo počuť najmä v umelých krčmových replikách a niektorých nedôveryhodných dialógoch. Naivný záver, ktorý akoby šmahom kúzelnej paličky všetko vyrieši a slabo využitá hudba tiež nepomáhajú._____Neoddiskutovateľným kladom filmu je snaha priniesť závažný rodinný portrét s kľúčovým provokatívnym motívom nevery učiteľa so žiačkou. Na prvý pohľad tiež vidieť vyšší rozpočet a ústráženú prácu s obrazom. Vyzdvihnúť treba i niekoľkonásobne skvelé obsadenie s pevným dohľadom nad talentovanejšou časťou hereckej zostavy (menovite Krobot, Bárdos, Medvedecká, Geišberg) a veľavýznamné odmlky v rozhovoroch i samotnom rozprávaní. A popri pravdivosti rečí o úrovni zďaleka prevyšujúcej drtivú väčšinu slovenskej kinematografie 21. storočia i ako-tak fungujúce emócie. V rámci európskeho levelu sociálnej drámy na ktorý sa doťahuje sa však drží stále len v dobrom priemere. 60% [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] (22.04.2015)