Obsahy(1)
Doktor Karel Stržický, ideál všech žen, právě skončil vysokoškolská studia a marně čeká na učitelské místo. A tak se spolu s kolegy ze studií Petrem Laškem a Bořkem Navrátilem vydají na letní brigádu na statek dobromyslného sedláka Drahana. Ten si Karla velmi oblíbí díky jeho schopnostem, ovšem ještě větší pozornost věnuje „nádeníkovi“ i Drahanova půvabná dcera Jarča… Veselohru ze studentského prostředí, okořeněnou prázdninovým milostným románkem, natočil režisér Čeněk Šlégl v roce 1937. V tomto roce natočil Šlégl hned tři veselohry a ve všech dominovala komická dvojice Jindřich Plachta a Ladislav Pešek. Plachta si zde v černošské masce za doprovodu Setlerů zazpíval známou píseň "My Baby". V roli statkáře Drahana se výborně uplatnil Theodor Pištěk a dvojici milenců ztvárnili Hana Vítová a Gustav Nezval. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Další roztomilá variace na klasický příběh studentka/profesor. Mnohokrát cizelované oblíbené téma bylo výzvou již pro dvojice Anny Ondráková/Karel Lamač v Kantoru Ideálovi nebo Hana Vítová/Rolf Wanka v Sextánce. Tentokrát se ale Hana Vítová utkala v milostné přetahované s Gustavem Nezvalem. Celé je to svěží podívaná, kterou výborně doplňuje klasické duo komiků Pešek/Plachta a klepavých drben Kysilková/Balek-Brodská. V širším kontextu zaujme téma ekonomicky náročného života při studiích a dobový humor s tzv. black facem. ()
,,Vážené shromáždění! Račte na chvíli zavřít zobáky! . . . Mně už dávno nabízeli, abych dodělal doktorát, ale co? Svaly nemám, kolečko neudržím, nač mi třeba doktorát?" :o) Jindřicha Plachtu už déle vnímám jako jednoho z nejlepších prvorepublikových herců v žánru komedie. Až na pár méně známých výjimek (např. Červená ještěrka) mám ho spojeného spíše s vedlejšími rolemi, v drvivé většině z nich však odvedl nezapomenutelný výkon. Zde si střihl jednoho z kamarádů mladého doktora filozofie, přičemž vynikl zejména v komicky založených etudkách ve dvojici s Ladislavem Peškem, ale také v sólovém příhovoru na oslavě s imitací svého bývalého profesora, do třetice tde vystoupil jako černošský zpěvák v kabaretu za doprovodu slavných Setlerů. Samotná zápletka filmu o lásce přes překážky, záměny či tajnosti je na první pohled trochu průměrná, či spíše hodně typická pro filmové veselohry první republiky. Co však tento film dělá úžasným, to je (zejména v první polovině) bohatá smršť humoru či groteskných obrazů... zobrazení blázince na koleji v budově bývalé věznice, kromě již zmíněné dvojka Plachta-Pešek praktický celý kolektiv kamarádů zpívající absolventovi originální písňové veršovánky na pokračování, pak opět perlící Pešek s Plachtou v odlišném prostředí na věnkově aneb intelektuálové brigádují jako pomocníci statkáře. :-)) Dobře využitý potenciál toho, co mívám na těchhle pamětnických veselohrách rád. I když drobná výhrada k onomu typickému schématu "holka zamilovaná - rodiče moralizují a nesouhlasí - milenec dělá někoho jiného" by tu možná byla, celkové zpracování a herecké výkony jí dokázalo dostatečně překrýt. Překvapilo mne, že pro Gustava Nezvala byla titulní role teprve filmovým debutem. (80%) (52 rokov filmu za 52 týždňov) ()
Jedna z celé řady dalších studentských komedii. Viz. namátkou Jarka a Věra, Studujeme za školou, Kantor Ideál nebo další dvě vynikající "Žákovské" komedie Cesta do hlubin študákovy duše a Škola základ života. Avšak tato je přímo z krásného a malebného prázdninového prostředí, někde dokonce poblíž Slapů..Což je sám o sobě nádherný zážitek. Ty předtím, až na malé vyjímky (Jarka a Věra) byli převážně ze školních lavic. Co do podoby tak bych jí přirovnal právě k Jarkovi a Věře, kde hráli skoro tatáž herci, a vždy se mi to s tímto filmem nějak pletlo. Nejlepší pochopitelně komici Pešek (Bořek) a Plachta (Petr) jimž to ve dvojici neuvěřitelně slušelo, krásně se navzájem doplňovali a leckdy se jak už bývalo zvykem i pěkně zesměšňovali. Jejich scény na statku ať už s babami a nebo jen při jejich nešikovnosti, byli to nejlepší co nám tento film mohl nabídnout, a měli v sobě hodně espritu. Ale také velice pohodový otec statkář Drahan (Theodor Pištěk) byl skvělý, Václav Trégl-jeho figurka studenta Václava Raška, který se stále nemohl z důvodu nějakého rušivého elementu připravit na svoji zkoušku z dějepisu mě také rozesmála, nakonec však nesmím opomenout ani budiž k ničemu Felixe Žůvu alias Bedřicha Veverku, vyčůraného nápadníka a druhého uchazeče o ruku Jarky navíc se zbabělým chováním. Průměrný film, který má pár skvělých a humorných momentů, nejvíce právě v zastoupení dvojice Pešek a Plachta kteří se starají o srandu, zbytek jakoby hrál podle stanovených osnov nicméně dobře. Film končí pochopitelně jak jinak než vydařeným Happy endem ve škole v lavici a při reparátu z němčiny. Pravá, nefalšovaná lidová zábava- Čeněk Šlégl takovéto nenáročné filmy holt uměl, z devíti svých filmů hned ve třech vsadil na komickou dvojici Plachta-Pešek což musel být ve své době docela chytrý tah. ()
Byl by to slušný film, který ukazuje, že studentské párty na kolejích propukaly i za první republiky a že ani tehdy věta: "Já dneska nepiju, zítra mám zkoušku!" neplatila za argument. To by ale nesměla expozice trvat skoro třičtvrtě hodiny a v rytmu podivného, mi naprosto nepřirozeného střihu. Po té hodině, kdy se konečně dostaví zápletka, se příjemně anticipuje Pyšná princezna, ale žádná sláva tentokrát. ()
Svižně natočené, obzvlášť první pražská půle s Plachtou coby černošskýcm zpěvákem v baru a studentským večírkem (líbily se mi i hudební vložky, Plachta dokázal, že byl původně opravdu nápaditý kabaretní herec) prizmatem komedie dokázala diváctvu reflektovat dosti chmurnou situaci českého vysokoškolského studentstva, druhá polovička je už vice klasickou lovestory. ()
Reklama