Ukradená bitva

Problematika prusko-rakouské války je pojata velice svérázně, každou scénou jsem zíral nevěřícně víc a víc. Kritika prušáctví je vtipná a štěpná, několikrát jsem se opravdu velmi pobavil. Nakonec se mi styl vyprávění podařilo vstřebat a přijmout. Nepolapitelný démon Kasebier s králem Friedrichem II. v lodičce je vrcholnou scénou, která nemá chybu. Možná tvůrci mohli být o něco pečlivější ve výběru herců a přístupu k látce, ale i tak film stojí za zhlédnutí. 70% (02.07.2011)

Český rodák Erwin Stranka dokázal, že spojení německá komedie nemusí znít pokaždé jako neslučitelné. Ukradená bitva se coby výpravná koprodukce z východního bloku viditelně inspirovala francouzskými kostymními veselohrami dobrodružného ražení, ale naštěstí si jde svou vlastní cestou a víc než do akce plné gagů se pouští do originálně pojatého absurdního humoru. Nejvtipnější hlody má zde mnohokrát ostrou ironií posedlý vypravěč, který komentuje dění prusko-rakouské války s neotřelou nadsázkou, už třeba jenom úvodní seznámení s královskými velikány jako batolaty nebo glosa o vzniku písně Stojí voják v širém poli... no a takovými scenáristickými perlami je tento film přímo protkán! Kdyby vznikla Ukradená bitva ve Francii, dokážu si v roli nenapravitelného lotra Käsebiera živě představit Belmonda. Manfred Krug je zcela odlišný typ a rovněž lze přičíst k dobru, že se nesnaží Belmonda ani kteréhokoliv jiného legendárního Francouze napodobovat a dopřává své postavě zcela vlastní styl svérázného komického hrdiny ve víru velkých věcí, který v Krugově podání má nakonec blíže k prosťáckému Švejkovi. „Sýropivec“ měl ve scénáři štěstí na spoustu humorných situací a hlášek, tak se nám tím světem postiženém válkou hravě loudá a vypořádá se bez potíží s každou zapeklitou situací. A nejen u nezapomenutelné scény před neuskutečněnou popravou jde o funkční zábavu, která má i dobrou atmosféru. Neboť Käsebiera u všech vylomenin provází nádherná písnička z dílny Zdeňka Lišky, v české verzi zpívaná Josefem Zímou. 80%     . . . . .         „Vážně jsi nikoho nezamordoval?“ / „Ne, pokud vím, budu první mrtvola ve svý kariéře.“ (18.12.2020)

"Jasnosti, přišla její jasnost."                                                                                                                                            Neskutečná sranda, kterou tu zdá se nikdo jiný neocenil. Film podle vlastního scénáře s vtipnými replikami. V postavě Sýropivce přichází na scénu opět Manfred Krug (Boxér a smrť), tentokrát jako komická figura. I zbytek obsazení je skvostný! Helenka Růžičková učiněná šlechtična!! a ta brilantní mluva!! (Poklona Zitě Kabátové, namluvila jí brilatně.) Jak někdo otevře hubu, vyjde mu z ní perla! Moc pěkný kousek.                                                                                                  "Jen Bůh nás slyší." "Ten mi nevadí."                                                                                                                                      "Stotisíc?!! Víte kolik to je stotisíc?!?! "Už jste viděl někdy pohromadě stotisíc? A ve zlatě?! To musí Rézi prodat Schönbrunn!!"                                                                                                                                                                      "Představ si, že ti burani v městské bráně mne svlékli! Mysleli si, že chci pašovat salám!" "A máš ho?" (16.01.2015)

Vcelku se dívím že tenhle film zapadl, protože kvalitou humoru, lehkostí a pohodovou atmosférou si nezadá s oblíbenými kostýmními komediemi Fanfán Tulipán, nebo Manželé z roku II. Možná za to mohla upozaděná romantická linie, možná nevýrazný hlavní hrdina. Manfred Krug není žádný Gérard Philipe ani Jean-Paul Belmondo a snímek tím bolestně trpí. Marie Málková se ovšem Gině Lollobrigidě a Marlène Jobert v klidu vyrovná, a na to jsem docela čuměl. (04.12.2020)

Historická fraška, na které mi přišlo nejzábavnější sledovat, kdo koho z německých ale i českých herců nadaboval (Růžičkovou Zita Kabátová, Husáka František Němec atd.). Všem dominuje laskavý hlas vypravěče Eduarda Cupáka. Námětem podobný film, kdy jedna armáda obléhá druhou, a obhájci se dalekohledy tryzní, copak dobrého mají jejich soupeři k obědu, zatímco oni okusují (v tomto případě i psí) kosti, jsou Galantní slavnosti. (27.01.2013)