Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (236)

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Nevím, jestli chtěl Luc Besson těžit z úspěchu Sommersovy Mumie, ale každopádně šlápl vedle. Tohle je přesně ten druh filmu, pro který nemusím francouzskou kinematografii, Luc Besson se tak zoufale snažil být vtipný, až to bylo smutné. Příběh byl totálně nesmyslný, "humorné" situace zaváněly demencí a jediné, co mě pobavilo, byla tenisová scéna. Jinak šlo o čirou zoufalost. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Tak toto bolo sklamanie aj na mňa, čo obyčajne dám šancu hocijakej kravine, len aby tam bolo niečo čo zamestná moju fantáziu. Avšak v tomto prípade ma film zamestnal inak ako som pôvodne plánoval - otváraním viečok a premáhaním sa aby som nezaspal, a to ešte nebol skoro ani večer - hrozný, príšerne nudný dej. Jediné čo potešilo oko bola slušná výprava a pekná herečka v hlavnej úlohe. Narácia bola tiež slabá a nápad s múmiami a pterodaktylom tiež moc nenadchol. Keby aspoň toho humoru tu bolo viac... no ale ani ten. Od L. Bessona som veru čakal viac. Ledva podpriemer. 30/100 ()

Reklama

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

21.11.2010 ~ Luc Besson si vzal na paškál francouzský komiks a jal se ho pohollywoodštit. Nijak zvlášť se to ovšem nepovedlo. Výsledkem je splácanina bezhlavého a bezpatního příběhu. ~ Film natočený na motivy komiksu o neobvyklých dobrodružstvích Adèle Blanc-Sec je tvořen snad vším možným z devíti dílů tohoto komiksu. Scénárista tak ale zapomněl, že kdo komiks nečetl, nebude tušit, kde se vzaly některé postavy a jakou mají v příběhu úlohu, přičemž záhy zjistí, že úlohu nemají žádnou a že by tudíž ve filmu ani nemusely být. Zabíjí se tak parodické znázornění postav a vtip. Film dostává místy příchuť dětského příběhu, místy si zase díky sexy představitelce Adèle užijí spíš pánové, ale přílišná přitaženost za vlasy nedává vyniknout napjaté tváři filmu, rovnou ho skalpuje. Až tak moc se jde na dřeň. ~ Adèle je mladá francouzská dobrodružka, kterou její nakladatel vysílá do různých končin světa, aby na slávě jejích příběhů a dovezených artefaktů vzkvétala Francie. Adèle má ale trochu vlastní plány, snaží se totiž uzdravit svoji sestru, která po jedné nehodě zůstala ležící na posteli a nereagující na svět. Jen znalci komiksu asi tuší důvod, proč se Adèle rozhodla záchranu své sestry vložit do rukou osobního lékaře Tutanchámona. Jme se tedy nalézt jeho hrobku a odnést si mumii lékaře. Z nějakého důvodu se jí v tom snaží zabránit nějaká zrůdička "profesor" či co, která se zde ale objeví jen na začátku a na konci filmu a ve výsledku nemá na děj žádný vliv. Mumie samotná ale nedokáže zachránit nic a nikoho, je to mrtvola a ty si už z principu moc z kopýtka vyhazovat nemohou. ~ Pomoci jí v tom má starý geniální bláznivý vědec fyzik, který přišel na způsob, jak oživovat mrtvé. Svoji schopnost testuje a vylepšuje pokusem o znovuoživení ptakoještěra, který se jedné noci vylíhne v muzeu a od té doby si lítá a dlabe vše živé po celé Paříži. Jedním z antropologů (?) v muzeu je i mladík, beznadějně zaláskovaný do Adèle, kvůli jejíž kráse a oraženosti jí všichni leží u nohou. Ta na to ale kašle, primární je záchrana sestry. Pak se tu ještě objevuje vážený inspektor se svojí družinou (zparodovaný blb), který je pověřen případem terorizujícího ptakoještěra. Na pomoc mu přichází nějaký známý lovec z Afriky, který je ještě větší blb než inspektor. ~ Až do této doby jde o přeplácaný příběh plný až moc rádoby vtipných částí, spolu navzájem nijak zvlášť nesouvisejících a až moc fantaskních, jako když Adèle zachraňuje před popravou páně fyzika na křídlech ptakoještěra. Situace se začíná zlepšovat ve chvíli, kdy dojde na oživení mumie. Starý geniální fyzik tím ovšem obětuje život, čímž se uvolní taková energie, že obživnou i mumie v nedalekém muzeu, včetně Tutanchamona a jeho družiny. Adèlina mumie, probudivší se po tisiciletích a plynně hovořící francouzsky a s anglickou vytříbeností, ovšem není faraonův lékař, nýbrž faraonův jaderný fyzik!!! Od téhle chvíle se mi začínal film líbit, protože mumie je poměrně dobře udělaná, dobře rozpohybovaná, má dobrý humor, dobré štěky, jednoduše od obživnutí mumie je film něčím jiným a něčím více zhlédnutíhodným. Bohužel se tak stane asi až ve třičtvrtině filmu, tudíž už nezbude moc času kochat se mumií kráčející Paříží a obdivující architekturu, ani celou skupinkou mumií v čele s faraonem obdivující Paříž na cestě domů. A bohužel takto to i končí. ~ Nedomyšlená splácanina, která sice zabaví, ale zase jde jen o výplň mezi jinými filmy. Čekal jsem víc, ale autoři mě zahltili něčím, z čeho mohlo být možná víc skvělých zábavných dílů v čele s Adèle. Adèle mohla klidně být "novou evropskou Larou" z počátku století, takhle z ní zůstane jen "ta kočka z té francouzské jaderné mumie". A to je dle mého hodně, HODNĚ velká škoda. Fňuk. () (méně) (více)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Luc Besson... Ne, já vlastně nevím, co se s tím chlapem stalo. Natáčel výborné filmy. "Leon", "Pátý element", "Magická hlubina", ale poslední dobou se v něm něco zlomilo a on se dal na filmy fantaskní, které nemají příliš velký potenciál, i když to na první pohled vypadá jinak. "Arthur a Minimojové" ještě docela ušli, ale další dva díly byli jeden horší než druhý. Hodnocení zhruba někde okolo 20 %, možná ještě o něco méně. "Tajemství mumie" není zase tak velký průšvih, ale rozhodně neříkám, že je to nějak skvělý film. První, co je skutečně příšerné, to jsou vizuální efekty. Prostě ta slabší kategorie, kterou je mnohdy lepší nahradit loutkami a jinou klasickou technologií. V tomhle případě by to nebylo tak jednoduché, protože tenhle film prostě efekty potřebuje. Jenže on i příběh je tak evropsky šílený. Možná vypadá dobře na stránkách komiksu, ale v případě filmu už to takový zázrak není. Trochu snaha o "Amélii", trochu "Mumie", ale ve výsledku jen absurdní fantasy, které se nebojí zajít za meze dětského filmu. Ne, tohle opravdu není pro děti. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/04/bruce-clint-simon-david-zbouchnuta-v.html ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Trošku mi nejde na rozum proč tvůrce Leona, Nikity, Páteho elementu nebo Magické hlubiny točí takovéhle filmy. Odpověď jsem samozřejmě nedostal ani po skončení této docela zábavné taškařice. Je známo že Francouzi umí točit zábavné filmy, i tady si člověk vyloženě pošmákne na několika postavičkách, které prostě jen tak ukáply z Bessonova inkoustu a poté byly šikovně dosazeny do děje. Potěší ztřeštěný policejní inspektor, který loví ptakoještěra společně s vyhlášeným lovcem. Potěší převleky Adéle Blanc-Sec, jenž mi přivodily vzpomínky na inspektora Clousseau. Závěrečný vtípek s Titanicem jsem vytušil. PS: Byl jsem docela příjemně překvapen že mě film dokázal zabavit, protože úvodní půlhodinku mě dost nudil. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)

Reklama

Reklama