Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (236)

Gwaihir 

všechny recenze uživatele

Je to trochu výstřední historka plná poněkud bláznivých situací v nichž se ocitá svérázná Adéle na spletité cestě za uzdravením své milované sestry. Těžko říct, jestli se ještě někdy Luc Besson dokáže přiblížit kvalitě svých nejlepších snímků, ale tohle je žel bohu "pouze" místy celkem nápaditá variace na dobrodružství Indiana Jonese s velmi pěknou hudební složkou a špetkou francouzského humoru. 55% ()

Aljak 

všechny recenze uživatele

Kam ten Besson na to chodí? Na môj vkus tam bolo toho pokombinovaného až moc, takže to potom pôsobilo naozaj ako nejaká spleť všetkého možného a napokon z toho vznikla pomerne veľká absurdita. Ale čo sa týka spracovania, tak po vizuálnej stránke to bolo v mnohých ohľadoch veľmi dobré, teda ak odhliadnem od tých scénok s pterodaktylom. Louise Bourgoin bola príjemným oživením toho zmätku, no bohužiaľ ten miš-maš tomu veľmi uškodil... ()

Reklama

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Podle popisku jsem čekal celkem veselou podívanou narážející na souboj století, podobně jako v Návštěvnících. Besson ale bohužel divákům naservíroval bezkrevnou slátaninu, která měla aspoň jednu velkou výhodu. Rychle utekla. Výsledný dojem je ale prázdná vata bez jakéhokoli momentu hodného zapamatování. 50% ()

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

"Nemůžu za to, je to legrační !! A po pěti tisíci letech se přeci můžu trochu pobavit, ne ?!" - "Jenže tohle není humor !! To je laciný vtip !!" ;) V momentě, kdy se na plátně objevuje mumie, kterou Adéle mylně pokládá za faraonova osobního lékaře, mě tahle Bessonova vpravdě béčková rádoby taškařice začíná opravdu bavit a všímám si dokonce pár vtipných replik i scének, přičemž ty úplně finální s Titanicem a odkazem na pyramidu před budovou Louvru bych označil za geniální, což však už nemůže můj dojem z Tajemství mumie příliš zlepšit, protože do titulků zbývá slabých dvacet minut a předně předcházející děj opravdu vyznívá jako laciný vtip, a jeden tak nedokáže uvěřit, že právě toto "veledílo" je spojeno se jménem francouzského šílence, v tom dobrém smyslu slova, Luca Bessona !! Stejně jako Besson mě tentokrát zklamal dokonce i Eric Serra a jeho soundtrack, ačkoliv ani ten by při vší snaze s tímto propadákem nic nezmohl !! ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Je to až k nevíře, ale ten syčák Bessonovská to tam pořád ještě má!! Karikatury mu fungují, zběsilý scénář je zábavný a ačkoliv triky občas dooost pozlobí, daří se mu čas od času i poměrně solidně budovat atmosféru (příkladem za všechny je naprosto FAMÓZNÍ prolog). Film je čas od času přesně tak specificky francouzsky švihlý, jak to umí jen Besson, Herce si dokáže ohlídat, hlavní hrdinka filmu je sympatické třeštiprdlo a parádně si tu vyhráli i s maskami, postava starého vědce v podání Jackyho Nercessiana je snad vůbec nejlépe namaskovaný starý člověk, kterého jsem kdy viděl... Z popela opatrnosti povstal film, který se sice ani nepřibližuje éře největších děl Luca Bessona, nabízí ale svěží a zábavný výlet po Paříži a přilehlých kontinentech. 7/10 a čtvrtá hvězda s přihlédnutím k narážkám a fórkům na vlastní účet ( jako že egyptský průvodce se jmenuje Aziz... :) ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)
  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)

Reklama

Reklama