Les Aventures extraordinaires d'Adèle Blanc-Sec
The Extraordinary Adventures of Adèle Blanc-Sec
Tajomstvo múmie
Režie:
Luc BessonScénář:
Luc BessonKamera:
Thierry ArbogastHudba:
Eric SerraHrají:
Louise Bourgoin, Mathieu Amalric, Gilles Lellouche, Jean-Paul Rouve, Jacky Nercessian, Philippe Nahon, Nicolas Giraud, Laure de Clermont-Tonnerre (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (236)
║Rozpočet €25miliónov║Tržby Celosvetovo $34,522,487║ Taký fajn úlet, ktorý mal byť jednoznačne svižnejší, občas to brzdia zbytočne napchané scénky s tým opilcom a nudným detektívom. Louise Bourgoin bola príjemná Adele, akcia, triky a vtípky ušli. /55%/ ()
Lucu, ty kluku... Od tebe bych rozhodně nečekal až tak infantilně naivní humor a scénář na inteligenční úrovni Noci v Muzeu. Totiž, ne že by film nebyl narvaný všemožnými vtípky až k prasknutí a ne že by gagy nefungovaly nebo selhávaly, jen jsem se při sledování divokých eskapád milostivé slečny Adély nemohl zbavit neodbytného pocitu, že "tomuhle vtipu se nejspíš královsky zasmálo dvanáctiletý dítě". Besson se navíc evidentně snažil zapojit komiksovou nadsázku a karikované postavičky, které jakoby vypadly z francouzského kresleného alba. Jenže to s tím stylizovaným karikováním, chlapec, trochu přepísk. Kromě samotné protagonistky totiž v příběhu figurují samí deformovaní idioti, kteří se křečovitě pitvoří ve snaze trumfnout své okolí co do debilnosti. Vítězem v přepáleném křepčení se pak stala postava ultradementního lovce Saint-Huberta, při jehož četných výstupech definitivně skončila všechna sranda. To všechno by se ale dalo odpustit, pokud by člověk nalezl zalíbení alespoň v hlavní hrdince. U mě však Adélka selhala na plné čáře. Jak charakterově, tak fyzicky vrcholně nepřitažlivá divno-ženka, která (kupodivu) nezabodovala ani scénou s "polomáčenými". Zhruba od poloviny filmu mě svými popínavými stonky ovinula plíživá nuda a zbytek jsem už jen tiše protrpěl. Francouzská Mumie nemá švih, říz a ani odpich. 40% a to do hodnocení počítám i geniální narážku na "nenáviděnou" Louvreovskou pyramidu. ()
Když to vidíte v rámci období největšího Bessonova kreativního útlumu, přijde vám to jako nejlepší film na světě, ačkoli to, stejně jak Arthurovská trilogie, vzniklo především za účelem propagace Bessonovy CGI produkční divize Digital Factory. Naštěstí se zde ale vrátil ke svému pojetí světa, ve kterém jsou všichni lidé opilé děti a jediný, kdo je v něm jakž takž schopný nějakých výsledků jsou jankovité ženy, které, jak známo, oproti chlapcům dospívají dříve. A Bourgoin je v roli Adele úžasná. Ostatním Adélám (Adéla ještě nevečeřela, Život Adele, Adelheid) nedělá tahle ztřeštěná ženština vůbec žádnou ostudu. ()
Tohle natočil Luc Besson? Je to vůbec možný? Film láká na Tajemství mumie a hnedka ze začátku překvapí nějakým přerostlým ptakoještěrem, pak se tam prolíná tisíc různorodejch nápadů a příběhů, ale žádnej pořádnej, kterej by mě alespoň po chvíli mohl bavit. Co se týče ptakoještěra, doteď jsem nepochopil jeho smysl ve filmu o mumiích. Zaplaťpánbůh za závěrečnou půlhodinku, která ve výsledku měla grády a konečně taky ukázala mumie. Jinak by film, už podle názvu, byl největší lží na diváka, co jsem snad kdy viděl. ()
Po tomto filme zacinam byt presvedčený, ze Luc na to uz nema. Sice stale v jednotlivostiach vidno, ze to toci talentovany reziser, ale ako celok to nefunguje. A nemyslim si, ze je to kvoli vyraznej stylizacii. To hromadne chrlenie beckovych filmov roznorodej kvality sa na nom evidentne podpisalo a uz nepozna mieru kedy ma nieco ubrat a kedy pridat. Potreboval by nad sebou nejaku pevnu ruku. Jedine co sa mi pacilo bez vyhrad je hudba. Sica sa uz aj Serra dost vykrada, ale stale je to kvalitna vykradacka. 5/10. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (4)
- V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
- Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)
- Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)
Reklama