Klub rváčů

Tak na film jsem byl jednak zvědavý kvůli režisérovi Fincherovi, jednak kvůli Nortonovi. Ale zatímco Norton podal fenomenální výkon, u Finchera to konstatovat zcela nemůžu. Čekal jsem 5* snímek, jenže ten Nortonův schizofrenismus (nebo co to bylo za duševní nemoc) občas moc neseděl (viz např. ten pohled kamery, jak se Jack sám vláčí po podlaze) a navíc se mi nechce přijmout ta myšlenka, že zde opravdový Tyler Durden (Pitt mě svým výkonem příjemně překvapil) z masa a kostí vůbec nebyl (podobně jako William Hurt v Mr. Brooksovi). Opravdu bych rád hodnotil plným počtem, ale zatím to vidím jen na 4* s tím, že nato někdy znovu kouknu a popř. upravím hodnocení. (08.07.2008)

Klub rváčů považuji za dosavadní režijní vrchol tvorby Davida Finchera. Film natočený podle literární předlohy obtížně zařaditelného amerického spisovatele Palahniuka si za stěžejní téma vybral násilí. Jsou snímky, které mají status kultu, a jsou takové, které si ho opravdu zaslouží. To jsou filmy, o kterých se dá dlouhé hodiny diskutovat, které dokáží provokovat a ke kterým je možné se stále vracet. Dokonale propracovaný scénář Klubu rváčů a Fincherovo režijní mistrovství pomohly na svět snímku, který je možné vidět podruhé i potřetí, a dokonce je možné tvrdit, že se znalostí pointy a filmového děje se opětovné sledování stává zajímavějším. Ve filmu se objeví řada bizardních situací, hlášek i šílených lidských typů, které by byly ozdobou jakékoli psychiatrické kliniky. V případě Heleny Bonham Carter se objeví i osudová žena, se kterou by se podstatná část mužského publika zapletla i za cenu vstupu do klubu. Fincherův snímek nenabízí žádná řešení a je těžké, v podstatě vyloučené, zhodnotit, z jakých vychází politických pozic. Může si ho přivlastnit anarchista stejně jako bytostný autoritář. Intelektuál ho může považovat za krutou obžalobu násilí, stejně jako jeho nekritickou oslavu. Kdo chce, může se jenom bavit nad životním příběhem jednoho chronického nespavce a jeho kumpánů. Kdo chce, může najít inspiraci pro výrobu výbušnin a spásu světa. V každém případě čas strávený nad tímhle snímkem není ztracený. Celkový dojem: 95 %. Výborné herecké obsazení, kde exceluje především Edward Norton, pro kterého musela být role mimořádně psychicky i fyzicky náročná. Slušný rozpočet, který umožnil Fincherovi pohrát si s řadou scén a trikově je obohatit, takže divák může během několika sekund vidět, jak se s pohybem kamery prázdný byt zaplňuje spoustou konzumních zbytečností, starý opuštěný dům se proměňuje v teroristickou základnu - a podobných záběrů Klub rváčů nabízí celou řadu. Po všech stránkách zajímavý film, který je obtížné zaškatulkovat, který se může a taky nemusí líbit, ale ke kterému je těžké zůstat lhostejný... (24.01.2008)

Skvělej film, Fincher je prostě machr.Brad Pitt a Edward Norton předvádí svoje úplně nejlepší výkony (u Nortona bych to viděl na životní výkon) a ty jejich bitky jsou prostě něco úžasnýho. každá bitka je udělána tak dokonale a realisticky, že byste i uvěřili že přes tu hubu opravdu dostali a naštěstí tu nejsou velký machři který do sebe řežou a nic jim neni, tady jsou od hlavy až k patě krvavý a plivou zuby, prostě paráda (11.03.2005)

Fincher neFincher, "velká" myšlenka tohoto snímku pokud byla, je podaná dosti divně, kostrbatě a nevěrohodně. Přes zajímavou pointu zaujal jen Edward Norton. CO TO MĚLO DOPRDELE ZA SMYSL? Ještěže se tenhle film netočil po jedenáctém září. Moh být bez konce... Pro mě nejslabší Fincher, dost velké zklamání. (24.07.2002)

"...Do Klubu jste přicházeli slabí. Za pár týdnů jste byli jako ze železa...." Tak si s Tylerem říkám, jestli se má v souvislosti s tímhle filmem mluvit spíš o kameře, střihu, zvuku a tak, nebo o výkonech a scénáři. Já jsem pro druhé, Tyler pro první. Jo, vy nevíte, kdo je Tyler. To je vám jeden moc zajímavej chlápek. Tuhle jsem ho potkal v obchoďáku. Zrovna jsem si vybíral odstín látky na kobereček ke křeslu z IKEA před televizí, když se náhle vedle objevil tenhle člověk a začal se se mnou bavit, jestli si nemyslim, že je taková dečka úplně nahovno. Tak sme se dali do debaty až jsmer skončili u tohohle filmu. No a pak jsem dal tuhle Tylerovi nakonec za pravdu, že bych měl víc poslouchat tu normální skutečnou část svýho já, a ne tu první signální, kterou mi pořád okupujou různý reklamy, který mě nutěj dívat se na to jak voni ty v pozadí by chtěli. No a pak taky s Tylerem zažíváme takový všelijaký věci, ale vo tom se nesmí prej mluvit, takže jen co si votřu rozbitej nos, tak začnu psát třeba vo tom, že mi zrovna včera vybuchnul doma plyn, což je dost divný, poněvadž máme všechno na elektriku, no a tak se musim nastěhovat k Tylerovi. Byt ať vezme čert, teď jsem konečně našel sám sebe a taky dobrýho kámoše. Von teda vobčas trochu přemejšlí za nás voba, ale jinak jako mu to pálí, teda von taky pálí mejdlo a míchá třeba dusíkatý hnojiva a naftu, prej že zatočíme s finančním systémem a svět už nebude jako dřív a budem si muset jako lidi víc pomáhat a bejt k sobě upřímný a každej dáme ruku k dílu. Už se těšim, jak to s Tylerem začneme a další po nás budou pokračovat... "Teprve když nemáte co ztratit, dokážete všechno." (20.06.2006)