Klub rváčů

Tak tomuhle říkám nářez!!! Edward Norton a Brad Pitt tu předvádějí jedny ze svých nejlepších výkonů. David Fincher nám naservíroval neuvěritelně syrový, temný film, plný skvělých dialogů, který přímo přetéká nenávistí. Film, který ve mne zanechá neopakovatlný pocit na hodně moc dlouhou dobu...... Společně s Čistou duší nejlepší film o schizofrenii....... (13.12.2007)

Jednou jsem tři tejdny skoro nespal, takže si umíte představit jak mi tenhle film pomohl...Slide!...Ale Helenu Bonham Carter jsem ještě nepotkal, škoda...a jen tak mimochodem, Brad Pitt sice je ve vrcholné fyzické i herecké formě, ale na Nortona v tomhle snímku opravdu nemá... Dust Brothers 4Ever...I am Jack's smirking revenge... Jednou možná k jednomu z osudových filmů svého mládí napíšu něco dospělejšího, ale zatím se mi fakt nechce;) Navíc když to funguje pořád stejně od úvodních titulků až dlouho po těch závěrečných.... 100% (14.03.2003)

Mladí je zmatek, zmatek je chaos a chaos je anarchie.. Vzhledem k pointě je první sledování zjednodušeně řečeno nanečisto, ale u mě bohužel po čase nezafungovalo ani to druhé. Nemám Fincherův Fight Club rád ne za to jaký je, ale za to, jak působí. Depresivní filtry, nápaditá režie, skvělý Norton, místy nechutné, jak zbytky po liposukci v igelitovém pytli. To beru. Ale ta neuvěřitelně namistrovaně a pokrytecky podaná myšlenka příběhu to postavila na úroveň "buržoazního kryptofašistického škváru" a udělala z Palahniukova příběhu o překročení pravidel novodobý symbol pozérství. Brzy na viděnou v IKEI v oddělení nočních stolků.. (01.09.2008)

Tak už můžu umřít, viděla jsem Fight Club! Závěrečné titulky v čele s úžasnou písničkou "Where Is My Mind" doznívají a já se cítím trochu jako ti chlapi, co si ve filmu dávali po hubě. Neskutečně to bolelo, ale mé zvrácené části se na tom cosi líbilo. Co to je, na to ještě budu muset přijít. Fincher umí vytvořit jedinečnou mysteriózní atmosféru s originálními krásnými záběry, zapamatovatelnými hláškami a samozřejmě skrytou pointou. A když tomu vévodí klasicky výborný Norton, tak je to teprve něco. Jenže já se k valné většině, která Fight Club oslavuje a doporučuje na každém rohu bohužel nepřidám. Co na tom, že film naráží na lidskou potřebu násilí, konzumní společnost, která kupuje nepotřebné sračky a dělá práci co nenávidí, nebo na to, jaké jsou lidi ovce, stačí si udat pravidla a nějaký zajímavý název a klidně vám vyhodí barák do povětří, když příběh stojí za prd? Tedy, ne tak docela - začátek, kdy se Nortonova postava potýká s nespavostí a chodí do různých podpůrných skupin nebo se setká s Marlou (Úžasná Bonham Carter, sice to není žádná kráska, ale to charisma!) je vážně hodný pěti hvězd. Jinak mě to příliš nechytlo. Svůj účel - tedy to, že o filmu budu dlouho přemýšlet - pravděpodobně splnil, ale já chci po filmu zajímavý příběh po celou dobu, ne jen brilantní skrytou myšlenku a překvapivý konec... (20.09.2012)

VAROVÁNÍ: KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILER Schizofrenie sem, schizofrenie tam, došlo mi, jak je to ve skutečnosti s Tylerem, ale spíš než aby mi to otevřelo oči, mě napadlo, proč si tuhle hovadinu nemohl Fincher odpustit. Už pomocí poblikávání Pitta během filmu a dalších "znamení" mě totiž napadalo, že by to "takhle nějak mohlo být", ale doufala jsem, že se pletu, protože pointu celého filmu jsem viděla někde jinde. Mám ráda filmy s podobně realistickým násilím, zvlášť, když je takhle hezky vykreslený. Ne, že bych si nějak libovala v uřezaných hlavách na filmovém plátně, ale undergroundové, gangsterské a podobné filmy jsou prostě mou krevní skupinou. Jenže tady to Fincher trochu přehnal. Na jedný straně vytvořil efektní podívanou, na té druhé pro mě příběh vyzněl naprosto do prázdna. Na podobné téma už jsem viděla mnohem zajímavější dílka; kvůli nespoilerování informací i o dalších filmech je ale radši vyjmenovávat nebudu. (01.09.2007)