Dokonalý smysl

Vidět to v kině, cítil bych se podvedený. Film je variace na Contagion – víc dokument, studie, než příběh se začátkem a koncem. Byť mě zaujal víc, než jmenovaný. Začíná se šířit nemoc, která vyvolává emoční výkyvy a postupnout ztrátu smyslů, ale neví se proč, neví se, co s tím, nic se nevyřeší a jen se filosofuje na tím, jak by se asi lidi chovali, kdyby taková situace nastala. Ano, má to silné momenty, má to krásnou Evu Green, která sebezbytečnější „nudnou“ scénu v autě zahraje očima tak, že cítíte, že byla důležitá. Ale to filmu pointu nevdechne. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 6 | hudba 5 | humor 0 | akce 0 | napětí 2 | pustil bych si znovu 4 (11.11.2012)

Mnohem lepší je Soderbergh (Contagion), který na to jde stroze, pragmaticky, fakticky. David Mackenzie chce celek uchopit ryze emocionálně a filozoficky, nicméně moc se mu to nedaří, jelikož se nedozvíme skoro nic a jen se tak na prázdno dumá za doprovodu éterické hudby, takže celek působí prazvláštně. Plus za atypický filmový příspěvek a svlečenou Evu Green, jinak žádná hitparáda. (27.06.2016)

Když přijdete o jeden z pěti základních smyslových vjemů, automaticky se tím posílí jeden z „přeživších“(zachovalých). Co se ale stane, pokud přijdete (i) o ten poslední?! Tak (nejen) o tom je tento nový komorní apokalyptický (záměrně vynechávám (zavádějící) slovo romantický) snímek D. Mackenzieho. A také o tom, že skutečnou hodnotu (věcí) si většinou (bohužel) uvědomíme až ve chvíli(ch), kdy o ně (nenávratně) přijdeme. Že to není nic nového (objevného)? ANO, to skutečně není, nicméně tento snímek nám to vše servíruje tak nějak nenásilně (jakoby mimochodem, jako holý fakt), naprosto úderně a zcela neodvratně, takže tomu divák těžko odolává. Výsledkem je tak „padající čelist“ nebo min zamyšlení se nad snímkem (nad sebou samým, svými život. hodnotami..) a to (samo o sobě) není zase tak málo. Co myslíte? Tohle není M. Bay a jeho Armageddon, tohle není ani R. Emmerich a jeho Den Poté (popř. 2012), tohle není ani F. Lawrence a jeho Iam Legend. Perfect Sense je (snad) nejblíž mixu L. von Triera a jeho Melancholii, Children of Men A. Cuaróna a McCarthyho/ Hilcoatovi The road a přece je to „zcela jinde“. Až se z toho „vzpamatuju“, srovnám si myšlenky a získám (zdravý) odstup, napíšu (snad) i něco smysluplnějšího. Prozatím bude muset postačit toto, nebo (pokud to chcete zcela stručně a výstižně)….jak říká můj kamarád „dejte to Americe a …poblejete se z toho. Nechte to v Evropě a …..posadí vás to na prdel“ nebo min „donutí“ přemýšlet. Nečekejte žádné bombastické triky, velkolepé spec. efekty, patetické proslovy, prezidenty usedající do kokpitů vojenských stíhaček a zachraňující „za 5min 12“ svět. Tady se vypráví úsporně (o to více úderně) obrazem. Ano, méně je někdy více. Výsledný resultát: objektivně za 4* (výhrady by byly a ano dokážu (i) pochopit výhrady typu: že tvůrci balancují mezi syrovou apokalypsou, artovým podobenstvím, civilní romancí….., přičemž „na samou dřeň“ nejdou ani v jednom z těchto případů a snímek (v určitých fázích) působí poněkud necelistvě (roztříštěně), nicméně subjektivně (a rád) i s přihlédnutím k omezeným možnostem a příjemně civilnímu ústřednímu duu E. McGregor-E.Green za („prozatímních“)5* Uvidíme, co s tím udělá (několika)denní odstup (23.01.2012)

„Ani se mě nezeptáš, proč jsem nebyla v práci?“ - „Byla jsi nemocná.“ - „Ne nemocná, jen nešťastná.“ - „To je to samé.“ A v tomhle snímku toto tvrzení platí hned dvojnásobně…Dokonalý smysl je vpravdě zvláštní film. Kvůli jeho specifické atmosféře musí být divák správně naladěn a musí chtít vzít za své nastavená pravidla. A v neposlední řadě i přijmout ústřední dvojici. Mně film přišel převážně fajn, ačkoliv některé věci mi tak úplně nesedly. Postupné ztrácení smyslů mě vcelku bavilo, stejně jako průběh či reakce společnosti. Různorodé emocionální reakce, které té či oné ztrátě vždy předcházely, mi však přišly tak nějak na sílu, vadily mně (snad mi přišly až příliš prvoplánové). Fakt, že některé otázky zůstaly zcela nezodpovězeny, mi v tomto případě také zrovna moc „nevoněl“. Hlavnímu páru jsem naopak fandil, cítil jsem mezi nimi tu správnou chemii. Konec byl spíš na efekt, ovšem neměl jsem s ním větší problém. Různorodým reakcím uživatelů se tak vůbec nedivím, sám jsem na vážkách mezi 3/4*, ale pro mě to na ty slabší 4* ještě vychází. (27.09.2022)

Od tohoto filmu jsem čekal mnohem víc. Řeší se tady ztráta lidských smyslů jako je čich, chut, sluch i zrak vlivem záhadné epidemie nemoci, která zachvátila Evropu a jejíž původ není znám. Film se nevěnuje složitému vědeckému bádání či odhalování příčin zákeřné choroby, ale osudům milenecké dvojice, kterou představují dobře hrající Ewan McGregor a Eva Green a které tato nemoc rovněž postihla. Děj se odehrává ve Skotsku. Eva hraje epidemioložku a Ewan šéfkuchaře restaurace, která leží jen pár kroků od jejího bytu a tak se ti dva jednoho dne dali chtě nechtě dohromady, trapně si zašukali, Eva odhalila kozy, Ewan asi nechtěně pindíka a do toho málo funkční voice-over hlavní představitelky. Film je jedna velká a docela obyčejně natočená nuda. Asi nejlepší je scéna ve které po ztrátě chuti všichni do sebe začnou ládovat co mají po ruce, pugét květin, rtěnku, syrové maso i živého králíčka, ale tady kamera cukla. Některé počáteční příznaky nemoci byly vyloženě směšné a jedním z nich byl neodůvodněný pláč po němž následovala ztráta čichu až to postupně dospělo ke ztrátě zraku. Eva Green zpočátku totál nesympatická, pak se z ní vyloupla šukézní děvenka, Ewan hrál spolehlivě. Jako milenci mně celkem sedli a z vedlejších rolích mě ještě zaujal Ewen Bremner, který sice nijak zásadní roli pro film neměl, ale zaměstnance v kuchyni hrál zajímavě. Film jako celek přiliš zajímavý nebyl, tedy pro mě ne, protože měl jen málo dobrých scén,které vlastně probíhaly na střídačku. Jedna scéna zbytečná, zdlouhavá a nudná a pak zase druhá scéna slzopudná a dojemná a třetí scéna emotivní a tak by se dal označit i nepříliš optimistický závěr, který to celé vytáhl a dalo by se napsat, že i zachránil od zvažovaného nižšího hodnocení. Pokud razíte heslo žrát a šoustat nebo tuk a mouka, jak se razí ve filmu, je návštěva kina povinností. V opačném případě se do kina ani neobtěžujte. Jsou to vyhozené peníze a hrozí ztráta smyslů po skončení filmu. 60% (05.02.2012)