L'Ultimo uomo della terra
Night People
Obsahy(1)
Hrdinou tohoto snímku z roku 1964 je Robert Morgan (Vincent Price), který jako jediný člověk nepodlehl zákeřné epidemii, jenž proměnila lidstvo v bytosti vypadající jako upíři. Snímek je inspirován povídkou Richarda Mathesona " I Am Legend". (V-Ray)
Videa (1)
Recenze (57)
Zvláštny a depresívny snímok. Na Začiatku nám hlavný hrdina, posledný človek na Zemi ukazuje svoj rutinný deň. Zabíjanie zombíko-upírov, ich pálenie atd. Potom spomína na to, ako ku tomu došlo, že na zemi ostal sám. A potom prichádza koniec, možno ani nie šokujúci, ale depresívny, smutný a pre mňa aj poburujúci. Musím uznať, že Vincent je dobrý herec a svoju rolu zvládol viac než dobre. Nuž, z filmu plynie aspoň ponaučenie: Keď príde apokalypsa, radšej skap... ()
Mrtvoly válející se v liduprázdných ulicích, noci plné bloumajících zombie, jáma pekelná aneb věčně hořící skládka lidských ostatků a Vincent Price. Nevyléčitelná nemoc, která postihla celý svět, dnes pochopitelně o to mrazivější téma a zřejmě jediný přeživší, který den za dnem hledá další motivaci k boji o přežití. Jeho vzpomínky pak (díkybohu) nepůsobí jako umělecká fetiš režiséra, kde je potřeba si spojovat nejasné střípky skutečnosti, abychom získali alespoň náznak celkového obrazu, ale hezky polopaticky se dozvíme, co se to vlastně stalo. A světe div se, nic to nemění na naléhavosti ani děsivosti takových flashbacků. Scénu s hledáním dcerky u výše zmíněné jámy pekelné si budu pamatovat dlouho. Nebýt akčního a z mého pohledu trochu rozpačitého vyvrcholení, byl bych naprosto spokojený. Respektive vadilo mi ono zbytečně akční pojetí onoho závěru, ne ono vlastní rozuzlení, které v posledních záběrech v kostele třesklo tak, jak mělo. Výborný filmový zážitek, ostřím čtyři dubové kůly... ()
Natočené podľa knihy Richarda Mathesona "I am Legend". Snímka začína raňajším budíčkom Vincenta Prica do ďalšieho stereotypného dňa. Noc je vždy ťažká, zaspávať za zvukov dobíjajúcich sa zombíkov do domu nie je ktovie čo a tak ráno nabrúsi pár kolíkov a vydáva sa do mesta ich pár pozabíjať. Keďže títo zombíci majú vlastnosti upírov tak cez deň spinkajú ako batoliatka. Prebodnutých ich potom spaľuje. Asi v tretine filmu nasleduje flashback kde sa pekne dozvieme čo sa vlastne stalo. Prekvapivo atmosferický no škoda tej poslednej tretiny kde to už nie je vončo. Ale vždy lepšie ako podivný The Omega Man (1981) s Charltonom Hestonom. ()
The Last Man on Earth je postapokalyptický snímek kterej táhne vynikající(jak taky jinak) Vincent Price. Příběh o tom jak lidstvo postihne epidemie která lidi mění v upíry. A on je nejspíš jediným člověkem který přežil. Spíš než upíry mi tito nakažení připomínali zombie. Kupodivu ale nejde o film kterej by byl nějak extra nabitej akcí. Což by mohlo některým divákům vadit(mně však ne) i přesto má ale svoji znepokojivou atmosféru. Třeba při projížďkách prázdnými ulicemi jen tu a tam nějaká mrtvola nebo při pálení mrtvol a hledání dcery. Pomocí flashbacků se vracíme do minulosti a zjišťujeme kdy to vše začalo. Jen ten akční závěr mi tu tak nějak moc(v konceptu celýho filmu)neseděl. Slabší 4hvězdy ()
Depresivní samotu v postapokalyptickém světě vystřídává v noci zahrada plná oživlých mrtvol s upířímí choutky a ráno, kdy náš hrdina v širém opět věší nový česnekový věnec na kříž na domovních dveří... tak začlo moje první setkání s hereckou legendou hororového žánru Vincentem Pricem. Už úvodní scény Posledního člověka na Zemi mě pohltily, ale vážně jsem nečekal takhle působivý zážitek. Sci-fi horor natočený podle Mathesonovy povídky je pro mě opravdovým sci-fi (s rozehráním vědeckého tématu) i opravdovým hororem: s temnou amosférou vyvolávající děsivé pocity daleko víc bezvýchodiskou situací a rostoucím strachem, než hromadou zohavených těl a krve. Vincent Price se svými pohledy film dokázal skvěle potáhnout často i zcela sám na scéně a zpracování příběhu navíc v sobě nese i mysteriózní střípky později se odhalujících odpovědí na otázky, které v divákovi od počátku vyvstávají. Vyprávění klikatými stezkami od zombie hororu až mj. k rodinnému dramatu z minulosti mě mile překvapilo stejně jako nekompromisní závěr, který kašle na zaužívané hollywoodské šablony a nebojí se předat divákovi poměrně drsné poselství. Při tom ještě mnohokrát před tím stihne film přinést i další silné scény (postýlka s dcerou, poslední dialog s manželkou, černý pes...). [90%] ()
Galerie (74)
Související novinky
Virová nákaza ve filmech
Momentální krizová situace reagující na probíhající šíření viru Covid-19 měla mimo jiné za následek i uzavření veškerých kinosálů, což pochopitelně vedlo k tomu, že distributoři začali rušit či… (více)
Reklama