Poslední týden

Nejvíc na tomto filmu mi vadil ten hlas vypraveče. Kdyby tam nebyl, tak by film působil určitě lepším dojmem. Herecký obsazení bylo sice fajn, ale k čemu to je, když ztvárnění je tak nudný. Filmu jsem věnovala pozornost asi tak prvních 30 minut. Potom jsem se nudila víc a víc. Téma je to hodně dobrý, ale zpracovaný ve filmu není ani z půlky dobře. Za mě jen 40%. (05.02.2016)

Další z filmů, na kterém lze najít spoustu chyb i stokrát viděného klišé (to především). Rozumem a logickými argumenty by se dal bezpochyby rozložit na ukázkovou nízkorozpočtovou sračku, která nikomu nemůže nic nového nabídnout, což tu spousta hodnotících udělá. A přestože si to i já uvědomuju a sám to v nejednom momentu vidím, po pocitové stránce je to kousek neuvěřitelný a opravdu má srdce. A takových filmů je třeba si vážit. (04.07.2009)

Klasický doják který ve mě žádné pocity nevyvolal a u kterého mi vadil hlas vypravěče, k tomu ještě musel vyprávět v nesympatické třetí osobě. Neustále mi vadila pořád opakujicí se otázka, co bych udělal kdybych měl den, týden nebo měsíc života. Proč bych měl dělat něco jiného než doposud? Nic se stejně nezmění. Jako kdyby na tom záleželo jestli člověk zemře zítra nebo za x let. Takové blafy já fakt nežeru. (21.12.2009)

Filmy o hledání smyslu života mám ráda, ale v tomhle nebylo nic, co bych už neviděla v jiných filmech o umírání. Joshua Jackson není oscarový herec, ale tady se poctivě snaží dostat ze sebe to nejlepší. Scénář je bohužel strašně rozkouskovaný. Občas se až zdá, že tyhle road movie střípky jsou tam je proto, aby byl děj originálnější. Po půlhodině, co se Ben jen dívá po melancholických kanadských scenériích, jsem už ani nenacházela důvod proč se dívat dál, protože každému musí být jasné, jak to dopadne. (02.07.2009)

Film o chlápkovi, co umírá a tak se rozhodne konečně poznat život a je to děsně dojemný a proto to má 82%?! Hodně mi vadil vypravěč, nejhorší bylo, když jsem pochopil, že tam bude celý film, nejen v úvodu. Takové křečovité rádoby-zajímavé průpovídky, které mi připomínaly Amélii, až na to, že postrádaly tu lehkost a kouzlo. Nevím přesně, co měl film v divákovi navodit, (carpe diem?) protože ačkoliv je myšlenka strašně moc zajímavá, tak se divák stejně jen většinu času dívá na Joshuu, kterak brázdí (krásnou) Kanadskou krajinu a nic se neděje. Občas teda pronese nějaké moudro, občas zavolá snoubence, potkává náhodné lidi, dává se s nimi do řeči a díky tomu přehodnocuje svůj dosavadní přístup k životu - jenže to už tu bylo tolikrát! A toto zpracování není ničím výjimečné. Mně osobně to ke spokojenosti nestačí, takže zdejší vysoké hodnocení se vzalo zde? Ten námět je skutečně dojemný (leč bídně nevyužitý), občas tam jsou povedené momenty (k vidění i jinde), režie je perfektní, jenže.. je to šíleně předvídatelné, vlastně úplně obyčejné. Když na začátku řekne, že po celý život nezpívá, protože mu učitelka ve 4. třídě řekla, že má strašný hlas, tak bylo hned jasné, že si zazpívá....atd, takto je to se vším. Je tedy pravda, že je to pořád tak o třídu lepší, než Bucket list / Než si pro nás přijde, kterému jsem ale taky dal 3***. Co teď s tím?:) PS: A nedá mi to nevzpomenout na snímek Chaos Theory, ve kterém na motorce jezdil mnohem sympatičtější Ryan Reyonlds. Nic proti Joshuovi Jacksonovi, kterého vůbec neznám, ale nějak mi nesedne. Navíc motocykl Norton 1973 není ani tak pěknej:) Jinak filmy samozřejmě nemají nic společného. (30.09.2009)