Oni 2: Noční kořist

Když si vezmeme v potaz, jaký horory letos šly do kin, tak tohle byl konečně můj šálek kávy. Přesně ten typ psychickýho a vlastně i fyzickýho teroru, kterej já můžu. Rodinka byla v pohodě obsazená, masky jednoduchý, ale přesto výborný. Mělo to atmosféru, byl jsem skoro celej film v napětí, protože člověk nemůže vědět, kde se kdo objeví. Vůbec s ničím se to nemazlí, postavy se chovaj relativně inteligentně v momentech, kdy je to třeba. Já pro to mam jenom samý superlativy. Vlastně mi ani nevadilo, že to celý bylo bezdůvodný. Dost se divím, že to po prvním víkendu vidělo tak málo lidí. (20.03.2018)

První Oni, měli sice fajn hereckou sestavu a solidní masky, ale to je asi tak všechno, nulová atmosféra a v podstatě žádné napětí, tam nebylo. Takže by byla škoda, tohle téma jen tak zahodit a ještě ho nevyužít, řekli si tvůrci a tak tady máme dvojku a jaká je ? Dvojku někdo natočil, v roce 1987 a poslali ji do současnosti, jinak si to neumím vysvětlit. Parádní dusná atmosféra, kde zabijáci číhají za každým rohem, mlha povalujíc mezi karavany, a ten nebezpečný hudební doprovod, dělají z dvojky lepší a kvalitnější záležitost. Dostaví se i pár pěkných gore scén a příjemný odkaz na Texaský masakr motorovou pilou. A tak jedinou vadou, na tomhle filmu je, mohlo tady být obětí, ale jinak vše je super. PS : Na psa se ani neptejte. (28.03.2018)

The Strangers 2 jsou naprosto zářným důkazem toho, v jaké krizi se nachází většina moderních hororů - jedna laciná lekačka za druhou, minimum napětí a absolutně dementní a nelogický chování hlavních postav: 1) Našli jsme dva brutálně zavražděný lidi v osamoceném tábořišti uprostřed noci, pojďme se rozdělit! 2) ,,Mami, je za tebou maskovaná nána s nožem, nechceš se bránit?" ,,Ne, zlato, nechám se zabít, aby to vypadalo, že jsem ti hrdinsky zachránila život." 3) ,,A hele, dvoumetrový maskovaný týpek s mega velkou požární sekerou. Toho dám! *řekl mladíček s kuchyňským nožem*. 4) ,,Hej, ségra, sice nám možná zabili rodiče a jsme v baráku obklopeném vraždícími psychopaty, ale pamatuješ si tenkrát na tu bžundu z tehdy a tehdy?" ,,Jojo, to byla hrozná sranda, hahaha! Lol!" Na rozdíl od slušného prvního dílu, kde se ta děsivá atmosféra dala často krájet, je dvojka jen velice slabým odvarem, který nevyděsí, nezaujme, nenadchne. K dobru mu můžu přičíst pár pěkných záběrů a herecký výkon hlavní holčiny. Jinak je to ale horor na prd, se kterým bych neztrácel čas. Průměrné 2* (30.06.2018)

Nostalgie po 80. letech je dneska cítit z kdejakého filmu, ale způsob, jakým k ní přistupují The Strangers: Prey at Night se hned tak nevidí. Po povinné rutinní expozici a po vyčerpání všech možných slasherových klišé se film nečekaně přetaví do úžasně abstraktního, vizuálně nadupaného skoro-muzikálu, který ironickým způsobem kombinuje osmdesátkový pop s násilnými scénami. Celé to navíc začne působit dojmem, jako by režisér v průběhu natáčení zahodil scénář a rozhodl se místo pokračování The Stragenrs raději zremakovat Carpenterovu Christine. Z autorádia pickupu trojice maskovaných zabijáků, pomalu projíždějícího uvnitř opuštěného karavanového parku, neustále vyhrává osmdesátkový pop, z kterého vám tu poleze mráz po zádech. Děj se sice odehrává v současnosti, ale titulní psychopati jako by se stylizovali do podoby zabijáků z osmdesátkových slasherů, kteří se bez osmdesátkových hudebních hitů neobejdou, ani když vylezou z auta. K vrcholným číslům filmu pak patří scéna rvačky v neonově nasvíceném bazénu, při níž hraje Total Eclipse of the Heart, nebo pronásledování hrdinky hořícím autem za doprovodu Making Love Out Of Nothing At All. (26.06.2018)

(61%) První ONI mi také nepřišel jako nějak nápaditý a světoborný horor, ale vcelku to zabavilo tak jsem ty slabší 3* dal. Zde se mi to jevilo o malý stupínek lepší, prostě opět jednohubka na zabití volného času. Vyvražďovaček bylo pár, některé byly slušně krvavé a především v těchto vraždících scénách hrála super hudba – prostě známé songy, což dávalo filmu tu správnou ujetost. Konec už byl samozřejmě dost přehnaný, ale co už. Zabavilo mě to, nenudilo, tak proč ne? (31.05.2018)