Herbert v ringu

Námět taky považuju za zajímavý, herci jsou taky slušní (a že jich tu je na tak krátký film docela host), místy i nějaká vtipná hláška, pěkné záběry přírody (některé ze zabíraných "pastvin" i silnic docela dobře znám, takže jsem si docela rád oživil vzpomínky), hudba je na TV film taky ucházející. Škoda, že bylo snímku dopřáno tak málo času, sotva to začně člověka bavit a je konec. (22.03.2009)

Nápad je moc fajn a i to technické/vizuální zpracování se mi líbilo (hudba, prosluněná kamera). Akorát knězovu rozpolcení jsem tak úplně nevěřil, (nechat se rozhodit a začít pochybovat o víře kvůli pár spratkům?) a že by se někdo takový, ač bývalý sportovec, postavil dobrovolně do ringu, to mi na osobu jeho postavení prostě nesedí. Trochu víc rozvést, 50 minut je podle mě na tak zajímavé téma zoufale málo, proto pouze slabší průměr. (09.12.2012)

Z toho námětu možná mohlo něco být, ale nakonec to vypadá, že scenárista jen chtěl dostat kněze do boxerského ringu a na nic kolem se nesoustředil. Díky tomu tu nejsou postavy, ale pouze typy – hodnej vychovatel (Dolanský), zlej vychovatel (Dejdar) atd. Jediná trochu propracovaná postava byl hlavní hrdina v podání Jiřího Havelky. Režisér také zřejmě nevěděl co s tím a tak z toho vyšel takový slabší průměr. (22.03.2009)

Něco tak přestřeleného, prvoplánového, primitivně zpracovaného jsem už dlouho neviděl. Při podstatně kratší stopáži by se snad sneslo leccos lépe; nicméně autorovy pravděpodobné představy o tom, co je umění (tj. jak udělat z dané látky cosi "uměleckého"), mně nahánějí husí kůži (zvláštní zmínku si pak zasluhuje otřesné zacházení s hudbou, resp. "hudbou"). Poměrem ambicí k výsledné podobě se mně připomněl normalizační blábol Tobě hrana zvonit nebude (sic!). Vlastně škoda komentovat. (23.03.2009)

Jiří Havelka ve vážnější roli otce Herberta, který se v ringu (nápravné zařízení pro mladistvé) snaží získat respekt chovanců mmj. tím, že pouští film Misie. Naďa Urbánková v roli ředitelky působí komicky, stejně jako prostředí nápravného zařízení. Linie, v níž hledá samotný otec Herbert svou cestu - při běhu, u klaviru zajímavá i obrazově, stejně jako symbol kostela, kterým může být tělocvična - pro Šéfika (Martin Dejdar), koncertní podium - pro hudebníka (Jan Dolanský), nebo školní třída. Zajímavé prolínání obrazů ze života v ústavu a v kostele. Škoda, že všechny postavy nebyly propracovány jako hlavní, ale na padesátiminutový formát lepší průměr.Scénář: Eugen Liška, hudba: Vojtěch Komárek. (22.03.2009)