Greenberg

Stiller si opet po case dokazuje, ze je kvalitni dramatickej herec, coz samozrejme neni a jelikoz vyfas postavu ztroskotance a kretena, ve vysledku furt jen blbe cumi a obcas zacne rvat. Proste zadny zabavny hovado, tohle je fakt cistokrevny drama. No a aby toho nebylo malo, mame tu druhou postavu, asi 25 letou holku, ktera se chova jak krava, v podani docela pekny Gerwig. No a z obcasnym spestrenim ze strany Ifanse se tu furt motaj, jednu chvily jsou na sebe mily, pak se zas hadaj, trapi se, film se silene vlece, absolutne nic se nedeje, chybi jakejkoliv pribeh i nejakej smysl toho vseho, clovek se pritom o postavach nic moc nedozvi a najednou je konec. Nebo teda konec, najednou je film useklej bez nejaky pointy nebo konce, proste neschopnej reziser, nicmene oproti jeho minuly sracce Svatba podle Margot je tohle solidni pokrok a ty 3* to da. (10.08.2010)

Poslušně hlásím, že za celou dobu trvání filmu se nic zvláštního nestalo. Pokud se režisér snažil divákovi vsugerovat pocit že život je pomalu plynoucí nuda, bránící se ovládnutí kdykoliv se ho člověk pokusí urychlit či zpestřit, tak se mu to povedlo na výbornou. Hlavní postavy putují svými jednotvárnými osudy, motají se na místě a přes veškerou snahu nejsou schopny žádného vývoje. Každá situace která by se v jejich životě mohla stát tou rozhodující, díky níž se pohnou směrem k lepší a zajímavější budoucnosti, se změní v trapnou scénu, po které udělají dva kroky zpátky. Což o to, podobnou fází v životě prošel snad každý, takže i takový námět by mohl zaujmout. Za předpokladu že by byl umně zpracovaný, což bohužel není tento případ. Herci nejsou špatní, ale nedokázali své role prožít natolik, aby do své nálady vtáhli i mě. Výsledek dojem z filmu je hodně ambivalentní. Pokud se naladíte, či nedejbože zrovna jste na stejné pocitové vlně jako tápající pár, tak budete Greenberga milovat. V opačném případě bude zážitek mnohem, mnohem horší. (07.10.2011)

"Mám rád starý věci. Jednou mi cvokař řekl, že mám problém s žitím v přítomnosti, takže setrvávám v minulosti, protože se cítím, jako kdyby nikdy ani nežil." Greenberg se může zdát jako běžnej romatntickej film (jak očividně mnohejm zde připadá), ale pro mě je naopak vyjímečnej. Baumbach vypráví o dvou nezajímavejch, nefilmovejch, neefektních lidech a jejich vztahu - Stiller je zahořklej, notorickej kverulant a stěžovač, potížista, cholerik, neempatickej sobec, žárlivec a člověk neschopnej praktickýho života tady a teď; a Greta je zas nádhernym příkladem opaku sexy filmový ženský s nějakym atraktivnim bonusem - je prostě normální; jako kdyby to byla naše sousedka, spolužačka... Ale mně tenhle přístup neuvěřitelně baví a fakt se mnou hejbe; opravdu neznám jiný filmy, který by se v mejch očích točily kolem tak "banálních", ale přesto pro mě aktuálních problémů. Kolem tak normálních a filmově "nezajímavejch" fóbií, strachů, záseků ("Tohle byla ta nejhorší historka, co jsem kdy slyšel. Jdu, čau.") - takže to jsou právě tyhle Baumbachovy mikrovztahový filmy, u kterejch snad poprvý v životě mám pocit, že by mluvily o opravdovskym a skutečnym životě tak, jak ho znám třeba i já. Takový množství postřehů, na který ve filmu (ale nejen tomhle) přijde řeč, to by podle mě uneslo x dalších filmů nebo námětů... Jenže Baumbach se na tom nijak neotáčí - dialog proběhne, myšlenka uplyne, hádka skončí a film, život i vztah jede dál. ("Kolikrát ještě tohle budu muset zažívat? Mě už to nebaví! V tuhle dobu bych měl bejt s rozvedenou 38 letou ženskou od dětí s nízkejma nárokama - já už tohle nechci řešit, kolikrát si tim ještě budu muset projít?") On i ona, Stiller i Gerwig, hledaj sami sebe i cestu k tomu druhýmu - nevěděj, jak na to jít, nejsou si jistý, jestli to vlastně chtěj, nikam a k nikomu nepatřej - a mě tohle jejich (ze Stillerovy strany občas až aspergerovský) sbližování se neuvěřitelně táhlo. Líbilo se mi i to (a připomnělo mi to While We Were Young), jak na konci udělal Stiller přesně ten americky filmovej průlom, kterej možná každej trochu čekal a kterýmu fandil (párty s mladejma, cool rozhodnutí jet s nima do Austrálie...) - aby si to ale zase zpátky sedlo na prdel s tim, že tohle ale on přece neni. On už neni mladej a mezi mladý nepatří, on neni bezprostřední, nechová se impulzivně, ale právě takovejhle on prostě je a jen takhle může začít bejt autentickej - i když to znamená, že o ten jeho osud se žádný scénáristi nejspíš prát nebudou. A všechno podtrhává (zase) skvělá hudba. Za mě jednoznačně mezi 4 a 5*. Hurt people hurt people. (18.04.2020)

existenciální drama,které ovšem krom výborného Stillera,který se vážné role chopil se ctí (a sedí mu víc než jeho pitvořící komediální role),nenabízí vůbec nic a já osobně sem jím pouze proplul bez toho abych si z něj cokoliv odnesl.Snad jen zjištění,že právě Stiller,nebo Rhys Ifans jsou schopni i jiných než bláznivých,nebo ujetých postav...40% (01.04.2011)

" Môže bazén pretiecť ? Uži si dovolenku ! Fuck You ! " Krásne ! Greenbergova postava sa mi páčila veľmi , pretože nechcel robiť nič a nič ne - robenie ( teraz si dajte ukazováčik a palec do tvaru " o " a ľahko napriamte a oddeľte asi tak na centimeter od seba ) je takto blízko k osvieteniu . Ale je to taký divný filmík pre mňa , lebo Ben Stiller hral postavičku , ktorá sa mi páčila a môj obľúbenec Rhys Ifans hral týpka , ktorý sa mal akoby každú chvíľu pred ním posrať , alebo akoby prinajmenšom chodil po klincoch ! Som presvedčený , že veľa ľudˇom toto nesekne . Pre mňa to však bol určitým spôsobom taký mini balzám na dušu . Už len kôli Florence . Rozhodne taká malá bombička príjemná na daždˇom urevanú nedeľu na ostrovoch Spojeného Kráľovstva ! (05.09.2010)