Režie:
Jane CampionScénář:
Jane CampionKamera:
Greig FraserHudba:
Mark BradshawHrají:
Ben Whishaw, Abbie Cornish, Kerry Fox, Paul Schneider, Thomas Brodie-Sangster, Antonia Campbell-Hughes, Jonathan Aris, Roger Ashton-Griffiths, Amanda Hale (více)Obsahy(1)
V Londýně roku 1818 se odehrává tajná láska mezi mladým básníkem Johnem Keatsem (Ben Whishaw) a "dívkou od vedle", Fanny Brawneovou (Abbie Cornish). On si o ní myslel, že je koketa, ona se nezajímala o literaturu. A přesto se našly okolnosti, které je spojily dohromady, ovlivnily básníkovu tvorbu, ale také je kvůli jeho nemoci navždy odloučily. (j.o.j.o.)
(více)Videa (1)
Recenze (111)
Tohle není film o Keatsovi, tohle je film zejména o Fanny a její sestře a bratrovi. A je krásný. Konkrétně třeba Edie Martin jako mladší sestra Toots byla úplně odzbrojující. Jinak zbožňuji, jak čistě a jednoduše Jane Campion svůj záměr vypráví. Postavy, včetně vedlejších, jsou živoucí a charismatické, nesou energii příběhu v sobě a v přesných výmluvných dávkách ji nechávají prosáknout na povrch. V záplavě přebujelých, neuvěřitelných a nekonzistentních emocí, jaké se na mě v poslední době valí z jiných filmů, jsem extrémně ráda, že pořád dokážu pocítit, když mi nějaký filmař doopravdy zmáčkne srdce. ()
Z tohohle námětu šlo udělat takový film aby moje srdce plesalo aby se mi oči zalévaly slzami a já se nechtěla hýbat abych tu krásnou atmosféru, která mě obklopila nezrušila. No a nestalo se. Mohla to být vizuální, poetická dechberoucí podívaná na lásku dvou lidí, kteří se milují a milují se opravdově. A ta láska tam byla a dokonce byla opravdová, ale nebylo to dechberoucí ani poetické. Jen občas. Mrzí mě to. Taky opravdově.. ()
Poklidné, zčásti proustovsky laděné vyprávění, avšak bez Proustova šarmu a nadhledu, a z části hemingwayovské, avšak bez Hemingwayova vypravěčského talentu... K tomu citace z Jana Zábrany (Celý život 2, str. 944): "Cremieux ve studii o Proustovi říká, že Proust nechtěl své hrdiny zachycovat v mimořádných, vypjatých situacích, protože se domníval, že tyto situace je zkreslují. Což je pravý opak toho, co si myslel Hemingway, který věřil, že právě z chování lidí v "okamžicích pravdy", v situacích krize, kdy se rozhoduje o životě a smrti, lze líp než z čehokoli jiného poznat, co jsou zač". ()
Uhranutá Silou psa jsem si vzápětí pustila Bright Star, ale zatímco tenhle film má prožívání emocí přímo za téma, paradoxně ani zdaleka tak silné a opojné prožívání jako Síla psa nezprostředkuje. Představuji si, jaké divy by s tím dokázala kamera Ari Wegner, ale i tak filmu škodí zdlouhavá repetitivnost schůzek a stále stejně plytký a zaujatý vztah mezi Fanny a Keatsem, vztah mezi básníkem a múzou, který nezraje, nevyvíjí se stejně jako Fannino porozumění poezii, takže se zdá, že ztuhli v jakési pubertální romanci držení se za ruku a naivního recitování veršů až do sociálně, ale nikoli intimně bolestivého konce, protože básník sice umřel nespravedlivě na chudobu a souchotě, ale té naivní "zamilovanosti" mezi nimi, jak ji alespoň zpodobňuje film, věru škoda nebylo. A bohužel ani Keatsových básní v tomhle ztvárnění. Opravdu, mnohem důrazněji od Jane Campion doporučuji shlédnout Sílu psa, protože to je teprve skutečná báseň. *~ ()
Žensky senzitivní a zasněný film, věrně přibližuje ideál romantické lásky. Pokud nemáte rádi kostýmní dramata a lásku chápete jako zásun 3x týdně, tak na to prosím nekoukejte. Nebo alespoň následně nepište komentáře ve smyslu, že film je pomalý a příliš emotivní. Je to jako vytýkat akčnímu filmu, že je příliš rychlý a moc se v něm střílí.... ()
Galerie (85)
Photo © Hollywood Classic Entertainment
Zajímavosti (4)
- Abbie Cornish byla první herečkou, která se konkurzu na hlavní roli účastnila. Musela si však počkat celý měsíc, než se dozvěděla, že roli skutečně získala. (Avalon820)
- Ve filmu byly použity básně Johna Keatse, konkrétně „Endymion“ z roku 1817, „Předvečer svaté Anežky“ z roku 1819, „Óda na slavíka“ z roku 1819, „La Belle Dame Sans Merci“ z roku 1819, „When I Have Fears That I May Cease to Be“ z roku 1818) a „Bright Star“ z roku 1819. (Avalon820)
- Při natáčení filmu Ben Whishaw potkal svého pozdějšího přítele Marka Bradshawa, se kterým v roce 2012 uzavřel registrované partnerství. (PlayEasy)
Reklama