Krásný Antonio

Výborný film se skvělými hereckými výkony ( dominuje Pierre Brasseur ). Pohled na klasickou Itálii tehdejší doby. Ta pravá "Itálie" začíná od Neapole dolů, což se tady potvrdilo. Jak byly pro rodinu a čest rodiny důležité názory církve a pokrytecké společnosti je až neuvěřitelné. Sexuálního života neschopný krasavec Antonio se stane hanbou pro celou rodinu, když se mu z tohoto důvodu rozpadne manželství. Do té doby byl idolem všech žen. Nakonec oddaná služka svým těhotenstvím zachraňuje čest celé rodiny. Předtím ovšem "hlava" rodiny umírá ve svých 60-ti letech v bordelu, aby všem dokázal mužnou sílu svého rodu. (19.02.2011)

Krásný Antonio má v sobě vznešenou sarkastickou noblesu italské kinematografie tehdejší doby, která na všech možných úrovních tepala do zavedené spořádané společnosti a nastavila jí jízlivé zrcadlo. Krásný Antonio se s humorným nadhledem pouští do tradičních symbolů maloměšťáckého uspořádání. Mauro Bolognini vzývá vášně, vyvolal boha Nota a s jeho pomoci rozfoukává choulostivou pýchu. Hlavní postavou příběhu oběti tradicionalistického pragmatismu je Antonio Magnano (vynikající Marcello Mastroianni), obletovaný mladík s předpokladem zářné budoucnosti. Ze všech svých možností hraje svou společenskou roli. A jeho duše pátrá po spáse a hlubokomyslné prapodstatě krásy a štěstí. Hlavní ženskou postavou je Barbara Puglisi (zajímavá Claudia Cardinale s hlasem Rity Savagnone), příkladně nevinná a cudná novomanželka žádaného mládence. A prostoduchá nevinnost je poslušna všeobecnému očekávání i v konečné fázi rozhořčení. Výraznou postavou je Alfio Magnano (velmi zajímavý Pierre Brasseur s hlasem Ivo Garraniho), hrdý Antoniův otec, který se v žádném případě nechce smířit se společensky ostouzejícím zjištěním. K výraznějším postavám patří také notář Puglisi (zajímavý Ugo Torrente), Barbařin otec, neoblomně vyžadující společenskou satisfakci a zjednání nového uspořádání. A Rosaria Magnano (dobrá Rina Morelli), starostlivá Antoniova matka, snažící se uchovat možnost synova štěstí. Z dalších rolí: upovídaný Antoniův nejbližší kamarád Edoardo (příjemný Tomas Milian s hlasem Sergia Fantoniho), do Antonia zamilovaná sousedka Elena Ardizzone (sympatická Fulvia Mammi), nevinná a oddaná služtička Santuzza (Patrizia Bini), Barbařina matka (Anna Arena), upřímně prostořeká hospodyně Francesa (Maria Luisa Crescenzi), či katolický kněz Rosario v rozpacích (Salvatore Fazio). Impotence ve výsměchu společenské zlomyslnosti zneuctí celou rodinu. Nečekaně nalezená důstojnost se oslavuje v tělesných tónech rozkoše, a roztažené nohy anděla přináší nejsladší vůni vítězství. Italský temperament je blízký mým náladám. (02.04.2018)

Neprudérní film v stále prudérní podobě nemohl nevyvolat náležitou odezvu zejména v zermi svého uvedení. Jeho zpracování ani nepovznáší, ale také nekazí dojem. Mastroianni tu stále působí dojmem herce, který se pořád tak trochu doučuje své profesi. Činí tak však zajímavě i jímavě a filmu očividně prospívá právě tak jako mladičká Cardinalová. (26.08.2007)

„caro una sanguis unus” • Krásny Antonio "Don Juan" Mangano sa snáď konečne i poriadne »ovrabčí«, pretože si jednak predsa aspoň založí rodinu so svojou naprosto vysnívanou, a k tomu i zámožnou: Barbarou Puglisiovou, a jednak zase bude mať pokoj od neustáleho «prenasledovania» zo strany množstva žien, ktoré sa mu stále akosi dvoria, čo by malo byť možno úplne naopak, však? • Skrátka; predchádzajúce udalosti napokon naberú presne tento konkrétny smer v podobe sobáša medzi Antoniom a Barbarou, pričom, čo sa teda následne ešte týka toho ich intímneho ["spôsobu"] života, tak vskutku práve v ňom sa postupne začínajú objavovať i prvé, vážnejšie trhliny, ktoré čoraz viac predovšetkým v Catanii [mesta na Sicílii], naberajú nielen na samých obrátkach, ale zároveň i na nemenej hysterických náladách, ktoré sa vznášajú nad týmto talianskym prostredím... • Nebudem už viacej chodiť okolo horúcej kaše, keď vzápätí hneď na to i prezradím, že čochvíľa nastáva[l] akýsi, »impotentný škandál«, bezprostredne sa [DO]týkajúci: ústredného protagonistu v podaní Marcella Ma[E]stroianniho, ktorý tentoraz totižto vytvoril úplný protipól oproti svojej predošlej a zásadnej postavy v podobe bulvárneho novinára: Marcella Rubiniho z Felliniho majstrovského, umeleckého diela: La dolce vita, po ktorom tu niet ani jednej stopy; najmä čo sa týkalo samotného uchopenia titulného charakteru. • A mimochodom sa pomerne dosť čudujem, že zrovna Marcello kývol na túto konkrétnu, scenáristickú ponuku i zo strany kontroverzného "PPP" [Piera Pauloa Pasoliniho], ktorý onedlho nakrúti i geniálneho Accattoneho, ale to je už v podstate trochu odlišný príbeh, keďže najprv sa vyprofiloval, ako povedzme renomovaný scenárista, podľa ktorého potom taliansky režisér: Mauro Bolognini, síce sprvoti sprostredkoval zväčša pozoruhodnú štúdiu «zlomeného človeka», na čo sa vzťahovala 1/2 titulu, no už počas nasledujúcej polovice sa tieto pozitívne dojmy začali pomaličky vytrácať, pretože režisér popridával i viacero »nevkusných vsuviek«, inými slovami povedané; príliš tlačil na pílu; za to ale samotné finále, bolo maximálnym zadosťučinením! • Ak som si správne všimol, tak som tiež spozoroval i inšpiráciu: [francúzskou] novou vlnou v dvoch smeroch: miestami ručnou kamerou a občasným, skokovým strihom, à la J-L Godard [v revolučne poňatom titule: À bout de souffle]. • I napriek určitým výhradám z mojej strany, sa rozhodne jednalo o kvalitný, kinematografický zárez: par excellence. PS: Jednoznačne zabudnite na familiárny taliansky recept v podaní „MC Erika & Barbary.” [Takáto variácia sa absolútne nekoná!]. (13.11.2023)

Žít s andělem, popřípadě ho i milovat, láskou samozřejmě platonickou, to není nikdy na dlouho. Anděl ztratí trpělivost a zjistí, že ho zajímá víc skutečná láska, popřípadě skutečné peníze. Problém, pro Antonia neřešitelný (implictně vedoucí až k možné sebevraždě), vyřeší jeho přítel Edoardo, kterému předtím dohodil zaměstnání. A tak je založena nová rodina (resp. dvě), nyní již obě "funkční", protože podle obecných představ. Jak se v té své bude cítit Antonio, můžeme jen tušit... Geniální Pasolini tímto filmem dokončuje svoji scénáristickou přípravku a v dalším roce již režíruje svůj první autorský film. - A nebo jak říká sám Vitaliano Brancati: "Já vím, už nikdy neuvidíme Antonia, jak se prochází po ulici Etnea až do dvou hodin odpoledne. Nedá se nic dělat, mládí je pryč!" (přkl. Zdeněk Frýbort) (13.02.2020)