Nedodržený slib

Překvapivě povedené drama o anabázi slovenského Žida druhou světovou válkou a osudech celé jeho široké rodiny. Možná právě ono: "široké", je trochu kamenem úrazu, protože epizody a motivy se trošku tříští, takže i přes dlouhou stopáž mi chybí prostor pro ztotožnění se s myšlením hlavní postavy, nehledě k tomu, že se mi o něm autoři ani moc nesnaží povědět. Nicméně i tak to zůstává velice naprůměrným vyprávěním o slovenském, německém, ruském a polském antisemitismu. (18.09.2010)

Ono v podstatě každému městu a jeho minoritě by se na památku mohl natočit nějaký ten pomník... Neměl jsem s filmem problém, nepáčí z diváka city, nehrne šílený dialogy ani zběsilé scenáristické zvraty, jenom mi prostě z hlediska své výpovědi přišel úplně zbytečný. Navíc bych stříhal, protože ti partyzáni (a šachy!) už byli spíš pro zlost. Poslední měsíc jdu tak trochu "po stopách Jiřího Chlumského" a jeho "Sedm dní" i "Venuše" se mi líbily víc.Trochu paradox, že ostudnou epizodu slovenských dějin dali natočit Čechovi :-) (23.09.2013)

44. KVIFF - Panejo. Nejlepší (zatim) film letošního MFF. Nevěřil jsem ani chvílemi, že se jedná o česko-slovenský film a že Jiří Chlumský, který zatim nic moc převratného nenatočil dokáže ukočírovat dílo takového rozsahu. Doufám, že se to doostane na LVY a posbírá je to všechny, zatim nejlepší film, co u nás, resp. na Slovensku vznikl. Výborná je volba hlavního hrdiny, který je výborný jak vizuálně tak herecky a jeho tvář mně osobně byla neznámá, což je nejepší. Další výbornou volbou bylo obsazení Romana Luknára do role kápa lágru. Sice jenom chvilku, ale z jeho výrazu a hraní mně běhal mráz po zádech. Fakt paráda! (09.07.2009)

Až na Slovensko musel český režisér Jiří Chlumský, aby realizoval svůj jednoznačně nejpodařenější film, když velmi chytře propojil dva blízké subžánry, konkrétně válečné drama o holocaustu s dramatem partyzánským. Subjektivně řadím víš onu druhou část této zajímavé filmové skládačky, neboť k naplněním diváckého očekávání u snímku o holocaustu jistě došlo, ale teprve partyzánská část umocnila hlubší podstatu tak iracionálního fenoménu, jakým je antisemitismus. Takto silné téma má zřejmou nevýhodou v tom, že bylo do podoby (nejen) celovečerního filmu zpracováno již nespočetně krát, což trochu ubralo konečnému vyznění první části z před a po odjezdu do sběrného internačního tábora, neboť podobné osudy byly k vidění již mnohokrát a pohled Jiřího Chlumského nebyl ničím originální, což ovšem zlomila právě druhá část snímku, která oprášila tak hojně zastoupené filmové příběhy o SNP (pro neznalé této kdysi legendární zkratky ozřejmím citací plného originálního názvu - Slovenské národné povstanie) a dodala jim ještě jakousi přidanou hodnotu v podobě židovského chlapce, který se musí v zájmu svého přežití vydávat za nežida, a přesto není sto uniknout antisemitským náladám. Silný příběh, o to víc, že je založen na skutečném curriculum vitae... (05.09.2011)

Je to zajímavé sledovat filmy v centru hlavního města a přitom osamocen, s pouhými třemi lidmi ve velkém sále....na jednu stranu obrovská škoda, že tenhle tak zajímavý film lidi netáhne, na stranu druhou mi to dost přidalo na atmosféře a člověk aspoň nebyl ničím rušen...Ale k samotnému filmu, přečtení samotného příběhu tady v obsahu vás k tomu asi nenaláká, protože takových filmů už tu bylo...Nedodržený slib je ale spíše o detailech a především o velmi střízlivém a upřímném pohledu. Detaily myslím chvilky jako právě onen "slib" anebo některé vypjaté osudové chvilky, kdy život hlavního hrdiny visel na vlásku. A ona střízlivost a upřímnost? Tenhle film je totiž tak trochu ranou do zad především pro starší a národohrdé Slováky oslavující jejich slavné SNP, kdy se celá země spojila proti nacismu. Film totiž ukazuje smutnou, přesto už pár let známou pravdu a to, že ono nadšení pro povstání mělo značně omezené měřítko. Proto můžeme vidět, jak si partyzání (stejně tak veškerá idealizace jich samotných je pryč, viz všeříkající chování k Židům) někdy museli pomoc vynutit takřka násilím....Těžko kritizovat něco na filmu podle skutečné události a budu věřit, že se tvůrci drželi opravdu přesně - zvlášť, když je Martin Friedmann stále naživu. Přesto bych asi některé scény zkrátil nebo i vypustil, film mi totiž přišel chvilkami trochu zdlouhavý. Bezpochyby ale ve slovensko/české spolupráci vzniklo nesmírně povedené dílo, které si nezadá se zahraničními výtvory s židovskou tématikou. Ostatně kde by Spielberg nebo Polanski sebral tak krásné záběry jako z hřebene Nízkých Tater?:-)) (05.06.2009)