Nanking! Nanking!

Ak chcete vidieť skutočnú vojnu bez romantických okrás a už vás otravujú všetky tie filmy o židoch, tak toto je film pre vás. Pripravte sa však na chladnú brutalitu, ktorá sa neštíti ničoho, kde samotné konanie je ťažko vysvetliť, kde Japonci išli za cisára bez rozmyslu, pretože ho považovali za Boha na Zemi a ostatní, s ktorými bojovali boli pre nich menejcenná rasa, avšak k bielym do istého času chovali akýsi rešpekt. Toto je asi ten posledný film, kde by sa dalo niekoho obviniť z citového vydierania, to rovno povedzte, že ste si film neužili, lebo ste nevedeli často rozlíšiť Číňanov a Japoncov, lebo u mňa to tak bolo, aj keď to o tom užívaní je asi prehnané slovo, lebo toto je smutné a kruté. Babyn Jar, Katyň, Osvienčim, či toto sú najsmutnejšie spomienky vojny, aj keď v tomto čase ešte to bola len miestna vojna. Osobne mi dynamická kamera nevadila, keby totiž ten chaos mali nahradiť niečím pomalým a citovým, tak by to bolo desivo neznesiteľné. Záverečnú samovraždu neschvaľujem a uvažoval som, či tomu nedám kvôli tomu aj nižšie hodnotenie, no to je súčasť japonskej kultúry, takže to viem pochopiť, aj keď s tým ani v takomto prípade nesúhlasím, chlap mohol radšej začať pomáhať vo veľkom. Surové, no podľa reality, podľa mňa jeden z najlepších vojnových filmov. Odo mňa 9 z 10 bodov. (16.08.2013)

Lze považovat za zázrak, že mezi oficiálními čínskými filmy roku 2009, které měly u příležitosti 60. výročí založení republiky připomínat klíčové události novodobé historie Číny, vznikl také jeden, který nebyl pompézní ideologickou masáží či povrchně plytkým kýčem. Pojednání o událostech Nankingu za japonské okupace se soustředí na vykreslení extrémní situace několika stupňů masakru. Nezatěžuje se vysvětlováním historického kontextu či sledováním chronologie. Místo toho skládá mozaiku drastických výjevů, lidského utrpení a všeobjímajícího šílenství. Film sice obsahuje vzletné fráze a scény pompézního hrdinství, ale díky černobílému materiálu a stylizaci oproštěné od patosu se mu daří tyto sekvence podat tak, že nevyznívají prvoplánově. Vedle toho, že tvůrci pouze sporadicky sahali k použití nediegetické hudby (takže nedojde na žádné tklivé smyčce a vypjaté scény probíhají pouze za přirozeného ruchu prostoru či v tichosti) stupňuje emocionální dopad nekřiklavá výpravnost. Kamera se neopájí ohromnými zástupy statistů a scény snímá tak, že nákladná výprava a davy statistů vyznívají jako součást prostředí. (25.04.2010)

Vizuálně úžasné. Jde vidět preciznost v každém záběru. Asijská válečná událost je srovnatelná v krutosti třeba se Stalingradem. Nanking stojí vidět už jen s toho důvodu, jak je jinak natočený. Násilí s bezpráví je zobrazeno, to se však odráží ve formě psychologické agónie oběti. Americké heroické eposy, ruské epochální bitvy nebo evropské realistické snímky - každý přináší originální pohled na 2. světovou válku. Na to, že jde o válečnou tématiku, tak je děj lyričtější (i když dějová linka tam je). Co se týče brutality a explicitního násilí, tak to není tak hrozné. Třeba sovětský film Jdi a dívej se je daleko drsnější. Příběh je někdy táhlý a skoro nudný, nedokáže udržet tempo dvě hodiny. Čisté 3 * . (11.06.2009)

.........absolutna dokonalost ... 10/10 ,, ten pohlad do kamery na zaver tomu chlapcovi musim odpustit ...... best from best ... reziser pracuje s dejom a obrazom realisticky .. vo verbalnej rovine by sa umysel tvorcu urcite minul ucinkom ... zaver reziser nastavil do pozicie : antagonisticky a korelacne podmienený vplyv násilia ,destruktivizmu a negativnej "sentimentality" na individum s existujucim moralnym kodexom, odmietajucim byt nadalej nastrojom zla, ktory za danych podmienok moznost / kategoricky imperativ subjektu / : ...radsej nebyt .... povazuje za causu honesta ......... (01.12.2009)

Vždy, když si myslím, že už jsem viděl všechno, tak přijde něco, co mě opětovně rozseká. O Nankingu jsem měl jen pár kusých informací, a proto mi tenhle film vyrazil dech. Nedivím se, že půlka Asie nesnáší Japonce, protože při představě, co vlastně ještě nedávno dělali druhým, běhá mráz po zádech. Jeden z nejdrsnějších filmových zážitků vůbec. 100% (03.08.2017)