Chata v horách

Joss Whedon is my master now - part II. Nečekal jsem, že to řeknu, ale The Cabin in the Woods je o řád zábavnější než partička okostýmovaných hrdinů řádících v ulicích New Yorku. Téhle hříčce nechybí nadhled, odstup a duše, což z ní činní něco mnohem víc - srdcovku! Hororový dollhouse, kde stačí jedna návštěva podkroví respektive spíš sklepení k tomu, aby změnila divákův pohled na všechny hororové filmy. (22.08.2012)

Nepředstavitelná haluz. To, co zpočátku vypadá jako rutinní horor, se postupem času mění na něco neuvěřitelně invenčního/nového. Nejvíce mi to evokovalo seriál LOST, který byl svého času velmi populární. Tedy pokud se divák nedodívá až do konce, pochopí buď vůbec nic, nebo jen velmi málo. Chata v horách je sofistikovaná hra s divákem, která si určuje v rámci žánru svoje vlastní pravidla a vůbec s tím nemá sebemenší problém. A to se nedá řici rozhodně o každém filmu v takto brakovém žánru. (07.06.2013)

Když ponecháme stranou hrstku kreativních a nápaditých titulů určených vytříbenému a poučenému publiku, jako jsou "The House of the Devil", "The Innkeepers" či "The Woman") a ojedinělé výjimky jako bravurní "Piraňu 3D" upadl v posledním desetiletí americký mainstreamový horor do zdánlivě nekonečné spirály sérií postavených na prvoplánových lekačkách a sadistických obrazech agónie. Do tohoto kontextu vstupuje "The Cabin in the Woods" jako ryzí zjevení. Jednak představuje film, který osloví obyčejné diváky i protřelé fanoušky, ale především navrací hororu zábavnost a humor, tedy elementy charakteristické pro žánrové klasiky osmdesátých a devadesátých let. Klasická a prazákladní schémata žánru jsou ve skvostném vyprávění jednak odhalována a zesměšňována, ale současně také oprašována a ospravedlňována, při čemž celý příběh o žánrovém světě vytvořeném pro ukonejšení rozmarných božstev lze vnímat po vzoru "Inception" jako otevřenou paralelu k fungování zábavního průmyslu vůči divákům. Ostatně vřískotovská figura filmového znalce, jenž dokáže dekódovat klišé a odhalit ústrojí šlapající v nitru příběhu, přivede celý "průmysl" do záhuby. Film vlastně předkládá ospravedlnění klasických schémat a přímo konstatuje, že jejich obcházení nabízí pouze slepé uličky, jež nakonec stejně donutí tvůrce vrátit se k osvědčeným postupům. A tak ačkoli z čistě ekonomického hlediska "The Cabin in the Woods" sama představuje jednosměrku, která žánr jednorázově osvěží, ale nemůže být základem trendu, jenž by mašinérii udržel v chodu na příští roky, pro konkurenci alespoň znovu objevuje sílu a životnost prazákladních formulí. Není vyloženě nutné, aby se studia a filmaři pokoušeli přijít s podobným mixem sofistikovaného nadhledu a dynamické zábavy, jakou předvedla malá chajda v lesích, ale pokud si k srdci vezmou přinejmenším to, že schémata mohou sloužit jako výchozí bod pro zábavné uchopení žánru, bude horor a s ním i svět zachráněn. (21.06.2012)

Výborná parodie na všechna klišé, která jen v hororech můžete najít. Je sice pravda, že mě to na začátku moc nechytlo a říkala jsem si, že je to pěkná kravina, ale pak se to rozjelo, nabralo na obrátkách a nešlo dělat nic jiného, než fandit zhulenci - to byl prostě borec. Navíc konec byl vlastně dost nečekaný a vtipný a vůbec jsem byla hodně spokojená. V rámci žánru asi to nejlepší, co jsem viděla, škoda toho pomalého a nezáživného rozjezdu. (19.07.2013)

Divoká hororová jízda která po celou stopáž stojí na originálních nápadech, mající svůj původ už v prehistorických atributech hororového žánru. Ta inovativní konstrukce vyprávění tohoto filmu je až nečekaně prostoduchá. Dřív než řeknete Sam Raimi, spolknete to tvůrcům i s navijákem. Nejde o to Co ale Jak. A když už by se vám chtělo brblat nad logikou či uvěřitelností, snímek se ubrání velkou dávkou nadhledu a sebe-parodickým podtónem. Zřejmě nejzajímavější a nejzábavnější (nejen) hororová událost poslední dekády. (30.09.2012)