Mother and Child

Obrovské zklamání. Ať jen nebrblám, tak ze všeho nejdřív musím ocenit to jediné, čím mě snímek zaujal a tím jsou herecké výkony. Naomi Watts předvedla standartně výborný výkon, které zdatně sekundoval Samuel L. Jackson a svůj prostor naplno využila, od dob Americké krásy nepříliš využívaná Annette Bening. Jenže, co naplat, když se bezesporu zajímavý nápad utopí v pateticky-uslzeném a do jisté míry zbytečně překombinovaném scénáři (slepá dívka..wtf?, přílišné využívání fotografií) a to celé dostane do rukou nepříliš schopný „seriálový“ režisér, který to celé jednoduše naprosto nezvládl ukočírovat. Divák je vhozen do životních osudů tří žen, jejichž charakter, který v průběhu následujících dvou hodin, zažívá až příliš násilnou a nepříliš důvěryhodnou proměnu ze zahořklých, cynických a sobeckých mrch se postupem času, za pomoci nejen (slepé dívky či malé dcery pečovatelky…proč má někdo ten pocit, že do již tak smutného příběhu musí zařadit další postavy, které vzbuzují divákův soucit??.. že to nakonec celé působí tak strašně vykonstruovaně, chjo) stávají zcela jinak smýšlející osoby. Ovšem ke vší smůle a režisérské neschopnosti, to zjišťujeme způsobem, který mě dokáže vytočit a to příliš velkými dějovými skoky, nedostaneme kloudně vyřešenou jednu otázku a hned se zjevíme o „devět měsíců později“ a tím, během pár sekund musíme začít vnímat charakter úplně jinak. Tomu všemu nasadí hořkou pachuť dokonale slzopudný závěr, podpořený vlezlou hudbou, která nemá za úkol nic jiného, než rozplakat i skálu. A já se ptám, proč? To si opravdu někteří tvůrci myslí, že divák neumí sám pracovat se svými emocemi a musí nám je násilně nutit a říkat tak a teď plakej..pche!! Ovšem nepochybuju o tom, že především valnou většinu žen tento příběh skutečně dojme a upřímně si popláčou, takže to splní svůj účel. Pro mě však promrhaný potenciál, který v rukou schopného režiséra mohl být pecka, takhle jsem jen posledních několik minut protrpěl s chutí mrsknout po mé TV ovladačem a tím mé citové utrpení ukončit. Škoda. 50% (25.09.2010)

Zajímavé rodinné drama, které netlačí na pilu. Nechává příběh volně plynout, pomalu zaplétat a taktéž i rozplétat. Na tomto snímku oceňuji především jeho lidskost, skvělé herecké výkony (zejména Naomi Watts a Annette Bening) a pro mě trochu neočekávaný konec, který mě velmi překvapil, což se tak často nestává. Přiznávám, že mě v poslední době žádné americké drama příjemně nepotěšilo tak jako právě toto. Film rozhodně stojí za doporučení, já jeho volby nelitovala. (11.09.2012)

"So, what's your biggest fear?" "That she'll spit in my face."     Smutne ladená dráma, pri ktorej ma neustále zarážalo, ako podivne sa chovajú skoro všetky ženské postavy a aké nevýrazné sú zase skoro všetky mužské postavy. Téma filmu je jednoznačne niečo, čo vo mne silne rezonuje, ale jej spracovanie na ma mňa pôsobí tak umelo a neprirodzene, že som tomu výslednému dielu jednoducho nedokázal uveriť. Nemyslím si preto, že by bol Rodrigo García nejako zvlášť zručný režisér, z toho materiálu sa určite dalo vyťažiť podstatne viac. Ak niečo môžem vysoko vyzdvihnúť, tak to sú výborné herecké výkony, hlavne štvorice Naomi Watts (Elizabeth), Annette Bening (Karen), Kerry Washington (Lucy) a Samuel L. Jackson (Paul). Najmä na moju obľúbenkyňu Naomi som sa veľmi tešil, zrovna tu ale výnimočne hraje poriadnu mrchu, čo sa mi pri tejto sympatickej herečke dosť ťažko znášalo. V každom prípade aj v takejto role obstála s veľkou cťou, čím dokazuje, že je naozaj výborná herečka. Pozdvihnúť film na vyššiu úroveň sa nedarí ani hudbe Edwarda Shearmura, ktoré znie pomerne otrepane. Film mi na ČSFD pripadá značne nadhodnotený (84%), môj dojem z neho je bližší podstatne striedmejšiemu hodnoteniu na IMDb (72%).     "You don't know who I am or what I want, you cunt." (26.11.2023)

Film nebyl v české distribuci, proto ani nemá český distribuční název, ostatně stejně jako další film v tomto článku. Příběh je docela komorní, vypráví o třech žanách – matce (která kdysi dala dítě k adopci), její adoptované dceři (která tedy neví, kdo je její matka a je tím poznamenaná) a nakonec nastupuje na scénu černoška, která zase po dítěti touží, ale přirozenou cestou to nějak nejde. Řekli byste klasická zápletka, v podstatě ano, ale natočena velmi pěkně. Drama je totiž velmi atmosférické, kamera velmi plynulá a pomalá, skvěle všechno zapadá do konceptu citového dramatu. Ano, hraje se zde hodně na city, skoro by se dalo říci, že film je pro ženy, ale není to tak – i muži si v něm najdou to své (protože ať chtějí nebo ne, dotýká se jich to taky). Další příjemným kladem filmu je hudba, velmi decentní a nevtíravá, dobře však podkreslující jednotlivé scény. V neposlední řadě je vše dobře zahráno a postavy jsou uvěřitelně napsány, nemají žádné zbytěčně napsané repliky. Prostě je film úhledně natočen a příjemně se na něj dívá. (14.01.2011)

To bylo teda dráááma... Hvězdami nabitý film o celkem netradičním námětu - adopce dětí. Pustil sem si to díky celkem hodně vysokýmu hodnocení, Samuelovi a v neposlední řadě Naomi. Až na to první mě všecko potěšilo. To hodnocení je nějak podezřele vysoký. Jako jo, je to vážný film, proti kterýmu nic nemám, ale 85volťáků? Každý herec se do své role parádně hodí, ale ačkoli jich tamje hotová plejáda, tak mě nejvíc stejnak bavila Naomi. Její příběh nad ostatními tak trochu vyčnívá. Tak jak to u podobných filmů bývá, všecko se to spojí, všecko to do sebe zapadne na konci. Tak tomu bylo i tady. Vzhledem k tomu, že o adopci a o dětech vím kulový, dávám hezký 3*. (22.07.2015)