Superman

Komiksová legenda se na stříbrné plátno poprvé podívala už před více než 35 lety. To je pro mě neuvěřitelná doba. Z dnešního pohledu je technické provedení pro leckoho úsměvné, ovšem je se třeba pozastavit nad tím, že se něco takového vůbec povedlo. Christopheru Reevovi dle mého supermanovská role celkem sedla. Tehdy to zkrátka a dobře fungovalo...80% (15.06.2013)

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)

„Niekedy si myslím, že musí byť úžasné byť so mnou v jednej miestnosti.“ Tak pri SUPERMANOVI fakticky neviem a najradšej by som dal rovno 40%. Komiksy obecne MÁM rád, ale ten o mimozemšťanovi vo vypasovanom červenom spodnom prádle nie. Poznám rôzne filmové spracovania, pokračovania, seriály atď., ale táto postava ma nikdy nebavila, ani jej "univerzum". Preto je z mojej strany v roku 2009 ošemetné (ale mám na to právo) hodnotiť celovečernú britskú verziu z roku 1978 v réžii vtedy ešte tak úžasne univerzálneho Richarda Donnera (za sebou mal satanskú klasiku PRICHÁDZA SATAN! a pred sebou SMRTONOSNÉ ZBRANE a JASTRABIU ŽENU). Christopher Reeve sa predstavuje vo svojej najslávnejšej postave. K tomu spoľahlivý zlosyn Lex Luthor v pôvabnom podaní namysleného Genea Hackmana. Niektoré scény ma bavili, či už v dobrom (Marlon Brando, rozhovor nad sviečkami) alebo horšom (úsmevne zostarnutý romantický let vesmírnymi diaľavami alebo záverečný „prelet okolo Zeme“), ale celkovo ma táto "Matka komiksových filmov" nikdy nechytila za srdce (alebo za čo) nehovoriac. P.S. Scenár napísal Mario Puzo (KRSTNÝ OTEC)! (08.02.2009)

V tomto filme z roku 1978 ožil jeden z najpopulárnejších amerických komiksových hrdinov - Superman. Mimozemšťan zo zaniknutej planéty Krypton, čo vyrástol na Zemi, na farme v blízkosti mestečka Smallville. Keď dospel odišiel do veľkomesta Metropolis, kde sa popri novinárskej práci venuje najmä pomoci miestnym obyvateľom. Jeho nadľudská sila a schopnosti ho predurčujú na boj proti zločinu. Je to rýdzo kladný hrdina. Je tak ochotný, pozitívny a gentlemanský až je trapný. Hlavne tá jeho nesmelá, platonická láska ku svojej kolegyni Lois Laneovej robí z neho ukážkového blba. *** (07.01.2015)

Mocný film o mocném hrdinovi, který má celkem vzato všechno, co by mělo takové dílko obsahovat. Williamsova hudba je skvělá, ale jinak film na dnešní poměry působí už hodně omšele a narozdíl od jiných není nadčasovou klasikovou. PS: Chlap co nosí rudý kozačky prostě NENÍ hetero, tvrďte si co chcete;) (09.07.2005)