Obsahy(1)
Druhý záznam představení stand-up komika Dylana Morana, tentokrát z Londýna. Jeho zvláštní postavení ke všemu znovu napadá řadu témat, ať už stejných jako v předchozím představení, ale s novými vtipy, nebo úplně nová témata. "Cynický" Ir zasahuje znovu a je vidět, že i Londýňané jsou nadšení. (c.tucker)
Recenze (85)
Připadalo mi, že se v Anglii cítí Moran hůře než doma v Irsku, víc "fakuje", nemá tolik bláznivých nápadů, nerozvíjí své historky do tak brilantních závěrů jako v "Monster". A tím pádem si asi řekl, že to zabalí o dvacet minut dřív než před dvěma roky v Irsku. Alespoň tak to u mě v porovnání s "Monster" působí. Ovšem několik výborných vtipů se mu prostě upřít nedá. 7/10. ()
Morana miluji hlavně skrz Black Books. Díky doporučení jedné uživatelky sdílející mou lásku jsem se dostal k Monsteru a Like, Totally... Like, Totally je bezesporu slabší než Monster. Čím víc se smálo publikum v Londýně, tím méně jsem se bavil já. Moran často řešil blbosti a neřešil je nijak závratně zábavně. Chuť jsem si spravil na Monsteru. Ten je absurdnější, Dylan mi přijde "bernardovější" a tím i mnohem vtipnější. Člověk se až diví, jak malý je rozdíl v hodnocení těchto dvou představení... 60% ()
Moje první setkání s Dylanem jako stand-up bavičem (a rozhodně ne poslední). Takových 37 minut (tzn. do přestávky) si to hází neuvěřitelným způsobem, kdy snad každá druhá věta je prvotřídním fórem. Pasáže o Arnoldovi, vidlácích, Německu či srovnávání Anglie s Irskem jsou takřka geniálně vypointované. Poté komik přejde do jakési filozofičtější druhé části představení, která už není takovým nářezem, přesto stále solidně baví, takže celkově dávám slabší, ale plný počet (upraveno po druhém zhlédnutí). „Ale víte, zvednete něco, když musíte. Piano vám spadne na babičku, zvednete piáno. Protože babička má smíšené pocity z celé situace. Nedělní oběd pokračuje…“ ()
Nema cenu to tu cely rozpitvavat, predstaveni je v podobnym duchu jako Monster, takze by to byl stejnej komentar. Jedina zmena tu je, ze krome vina a cigaret ma Moran i caj, ma kratsi vlasy, ktery si za chvilku ale stejne zase rozhrabe a chybi tu prostrihy na rozhovor s nim. Ale taky je to o 20 minut kratsi, nez Monster. Jinak co se tyce vtipu, opet si s nicim nebere servitky a bud probira novy temata, nebo ty z Monster, ale s novejma vtipama. Jen asi trikrat se stalo, ze se opakoval. Jinak tentokrat mluvi plynulejs, nez v Monster, takze se nezasekava a zase se nerozjizdi tak silene, aby zacal mlit kraviny. Ale tentokrat tu je lehce kolisava uroven vtipu, obcas neco moc vtipne nevyzni, ale pak tu jsou naprosto brutalni zalezitosti, jako vidlaci nebo nemci. A rozhodne tu vic fuckuje nez v Monster, takze celkove opet spokojenost. ()
Kompaktnější a konzistentnější Monstrum. Jako by tentokrát byly vymezeneny hranice, mezi kterými se bude Dylan pohybovat... a díky tomu působí Like, Totally jako silnější celek, ne tolik syrově upřímný jako Monster, ale zase víc drsnější a celistvější. Pro mne osobně lepší představení než v Dublinu, za což možná může neupejpavost jednoho velkohubého Ira, kterej si neváhá do držky vzít cokoliv a kohokoliv. I na Arnolda dojde řada... ()
Zajímavosti (2)
- Po posledním představení v Austrálii odcházel Dylan Moran z pódia ochraptělý a skoro bez hlasu. (TheJoker)
- Dylan v tomto vystoupení použije slovo "fuck" či jeho variace celkem 27x. (dddddavidddd)
Reklama