Robocop

Rozhodně sympatické ve snaze o prohlubování motivů od Verhoevena, sem tam vlastním nápadem a zachováním satirického podtónu (byť na konci už dost citelně na sílu). Ale k čemu to je, když Padilha nijak zvlášť nedává digitální akční vylomeniny (poměrně šok) a místy je vidět, že se stříhalo, stříhalo a stříhalo, až jsou některé skoky v čase vytrhávající, jindy se film pro změnu točí v kruhu a finále působí spíše přilepeně než jako adekvátní vývoj událostí. Za zjevnou úctu k originálu (byť nechápu naprosto stupidně nevyužitý remix od Basila) a snahu o něco víc ("já jsem jen z marketingu") si ten palec nahoru asi dám. Robo zažil výrazně horší časy. Byť asi nikdy neměl za ženu větší hysterku než zle obsazenou Abbie. 7/10 (06.02.2014)

Jeden by od Elitního jednotkáře čekal krutopřísnou, brutoakční poctu osmdesátkovému fenoménu. A ono hovno. Nebýt to prznění klasiky, jednalo by se o příjemně plynoucí, chytrou sondu do psychických pochodů toustovače, co dříve býval grilem, a těžce se s tím smiřuje. Jelikož si to však otírá celuloid o Ferhovenovu klasiku, je nutno směrem k současnému Holyvůdu opět flustnout hustý, z paty vytažený kritický chrchel. Smutný Fňukal ex machina se více než očekávaným nekompromisním potíráním detroitské kriminality tentokráte zabývá spíše ňuňáním se svým synáčkem a manželkou, která prudí kde koho, aby mohla mít svůj mixér doma hned vedle mikrovlnky, a to mu přitom Omnicorp k jeho plícím a hlavě ani nepřišil titanové čtyřrychlostní pětadvaceticentimetrové Robodildo! Ale třeba bude mít verze 2.0 nějaký ten hárdverový apgrejt. Zatímco si tedy vynucovač zákona hraje na Robomanžela, negři v Detroitu v pohodě dělají bordel, přičemž jim v tom zkostnatělá legislativa nedokáže zabránit. Příznačné. Doufejme tedy, že v případném pokračování našemu plechomasitému hrdinovi někdo vydylítuje svědomí, morálku a sysla pro rodinné hodnoty, nebude mít nějaké to psychotrauma z nepromazaných kovových implantátů a akční divák se konečně dočká pořádné deratizace. (08.08.2014)

Není pro mne krásnější vize budoucnosti než ta, ve které pochodující plechovky neustále skenují délku mého přirození, aby zjistily, zda náhodou nejsem hledaný terorista. Filmová představa, že všechny země kromě USA již tuto vymoženost mají, mne patrně pobavila nejvíc z tohoto snímku. Ovšem ta hlava na neprůstřelné základně nemá žádné charisma a celé její dobrodružství je zážitkem spíše pro oči než pro cokoli jiného. A na to, abych mohl bezstarostně vypnout mozek a užít si to, se to celé tváří příliš vážně. (28.08.2014)

José Padilha určitě nezklamal, natočil poměrně slušný akční film, jehož politické pozadí je vlastně popředí. Postavy nejsou dvourozměrné, film rozpracovává jejich motivace i hlavní politický spor. Kdyby i sám Robocop byl více přemýšlející bytostí, určitě bych film hodnotil ještě lépe. Jeho vnitřní konflikty totiž nepramení z jeho vůle, ale z vnějších zásahů - vzali mu emoce, tak jedná bezcitně, "cosi" mu navrátilo emoce, tak jedná jako člověk. Takových zjednodušení je ve filmu více, je přímočarý a příliš hollywoodsky uhlazený. Takže i když se na to dívá dobře, nezanechá to v diváku příliš velkou stopu. 7/10 (15.02.2014)

Před třemi lety to bylo Zrození planety opic, letos překvapuje Robocop. A já se vzhledem k tomu, jak mám rád původní film, až divím, že jediné výhrady mám k topornému představiteli Alexe Murphyho. Přitom stačilo buď najít sympatičtějšího člověka, nebo nechat většinu jeho obličeje po 90% filmu skrytou v přilbě. Naštěstí je tu ale menší paradox - největší pozornost na sebe strhávají ostatní "vedlejší" postavy v čele s výtečným Gary Oldmanem, díky nimž Kinnamanovo neherectví člověk vlastně ani nevnímá. Dialogové scény se vyrovnávají těm akčním, režie všech je velmi slušná, triková stránka bez výhrad a při samostatném poslechu se mi poměrně líbila i hudba. Satirický podtón naštěstí úplně nezmizel, a to hlavně díky postavě Samuela L. Jacksona a jeho televiznímu pořadu. (14.02.2014)