Duch ve stroji

„My mind is human. My body is manufactured.“ Řekla to Cher? Kdepak, za tímhle citátem stojí majorka ze Sekce 9 potírající kybernetickou zločinnost! Vybělená manga, která se může opřít o mizanscénu, audiovizuální vjemy, scénografii a tradičně hovorného Kitana s účesem Cruelly de Vil. Akorát ten Ghost nepřiShell.. Stejně jako v Under the Skin se mi zdálo, že Scarlettka není ve své kůži.. (08.03.2021)

Shell without the ghost. Scénografie, design, audivoziuální provedení výtečné, obsazení sympatické, ale z komplexního ducha předlohy zbyla jenom předvídatelná a šablonovitá skořápka o naivních duších, které zneužila korporace. Je celkem jedno, že scénář doslovně cituje některé myšlenky, když z původní meditace o "bytí stroje" nezůstalo vlastně nic, jen tuctová revenge story. Ale to bych oželel. Nikdo nečeká, že si blockbuster za 180 mega vystačí s bezeslovnými záběry na posmutnělé fasády a tváře lidí. Co neoželím, je rozvleklá druhá polovina a to, že Sanders je sice režisér s citem pro efekt a hladkou texturu, ale jeho stylu chybí esence, která by tuhle hezkou cyberpunkovou tapetu přivedla k životu. Mohlo to být horší, souhlasím. Ale mohlo to být lepší, to si člověk uvědomí vždycky, když ve filmu skutečně zableskne duch – ať už v kolébavé chůzi Takeši Kitana nebo smutných očích Pilou Asbæka. Kdyby takhle vypadala adaptace Deus Ex, budu vlastně celkem spokojený. Ale Ghost in the Shell je prostě víc než jenom pozlátko. (29.03.2017)

Sterilní kastrovaný pohrobek fenoménu GitS, který předvádí řemeslnou rutinu, z níž jen občas vykoukne světlejší moment, který se ale málokdy zmůže na něco sofistikovanějšího, než doslovnou citaci. Před 18 lety se Matrix původním GitS inspiroval a odstartoval nový typ akčního filmu, na jehož konci teď stojí hraný Ghost in the Shell a není v žádném ohledu lepší. Kruh se uzavřel a nic z toho. Jen spousta prohřešků vůči filmovému i seriálovému vesmíru, které jen dokazují, že autoři látku absolutně nepochopili.. (29.03.2017)

Celou dobu, co jsem film sledoval, jsem si říkal, jak jsem na podobné kyber orgie čekal opravdu hodně dlouho, než jsem se jich dočkal. Jenže kromě nádherných animací, perfektně upraveného města budoucnosti a skvělé hudby jsem si uvědomil, jak je to hrozně důležité, aby film měl duši. No a tu duši vytváří i samotní herci, kteří to v tomto případě moc nezvládli. Pilou Asbæk a Takeši Kitano předvádí sice naprosto úžasné postavy, jenže Scarlett je tu tak strašně umělá, že stejně uměle nakonec vychází i samotný film. Hrozná škoda. (01.10.2017)

Osobnější a díky tomu i odvážnější verze toho, co bylo k vidění v japonské vizi. Nepotřebuji za každou cenu mlčenlivou filozofii, jakkoli mě i ona svou hypnotičností k animovanému GITS přikovala už několikrát. Ta mě totiž fascinuje svou nepřístupností, ale právě to, že mě nikdy nepustí až zcela k sobě, mě stále nutí být k ní až příliš zdvořilý a rezervovaný. Naopak Mira mě postupně nechá dojít pod veškeré své vrstvy a za to jí rád vyjdu vstříc i já. Akční symfonie i fatální myšlenkové křižovatky se konečně našly na samém vrcholu. (08.07.2017)