Strašáci

Jakožto fanoušek původního filmu: Zásadní problém toho všeho spočívá už jenom v tom, že se příběh odehrává v Americe (a v současnosti. Film jako tenhle zkrátka nelze remakovat). Ona totiž zamlžená depresivní ves kdesi v Anglii roku 1971 oplývá mnohem hutnější atmosférou, než americkej nudnej zapadákov roku 2011 (to přece nikoho nezajímá). Další zásadní potíž je v obsazení. V původní geniální verzi jste představitelům ty vesnický burany vážně věřili, když se ale v roli dementního pedofila objeví Dominic Purcell, veškerá vážnost jde stranou. Další obrovský mínus jsou digitální jeleni. To kurva nejsou tvůrci schopný najít v lese reálnýho? Vždyť i ty křepelky (nebo co to bylo za ptactvo) v původní verzi jsou skutečný! Další mínus je hlavní představitel, James Mardsen je vcelku dobrej herec a nic proti němu, ale snažit se hrát famózního Dustina Hoffmana, kterýmu jsem fakt tu jeho postavu věřil, je k smíchu. Záporem dalším je pak vykreslení psychologie postav. Peckinpah to měl pevně v rukou a naprosto přesně a uvěřitelně postavy po psychologický stránce rozvíjel, avšak zde veškerá psychologie v podstatě úplně chybí. Třešničkou na dortu je potom závěr, kterej nejenom, že je méně brutální, než v originále, ale taky mnohem hůř natočenej (zejména pak po střihový a kamerový stránce). Závěrem: Sračka (03.12.2011)

Rymejk nerymejk, zákony vidlákova zůstávají pořád stejné. Ne že bych se místy nenudila, ale občas bylo docela zábavné si pravidla připomenout. Zákon 1. Každý měšťák představuje potencionální nebezpečí a je třeba ho zastrašit, nejlépe demonstrací síly. Zákon 2. Měšťák vykazující vyšší stupeň inteligence, než průměr našich obyvatel (nejspíš každý měšťák) představuje dvojnásobné nebezpečí a je třeba sílu nejen demonstrovat, ale postupně násilí i aplikovat. Zákon č. 3. Měšťák, který odvlekl naši samici a pojal ji za manželku (nehraje roli, zda si to sama přála) představuje nejvyšší možný stupeň nebezpečí a je třeba neprodleně za a) samici ihned označkovat semenem samců původního kmene za b) drzého cizince zničit všemi dostupnými (čti nezákonnými) prostředky. Na závěr si dovolím připojit poznámku, která by mohla být užitečná všem chlapcům s poruchou zraku. I ten nejrozkošnější z vás, když si nasadí lennonky jako tuhle James Marsden, je rázem nepíchatelný. (12.09.2013)

At first I was like... hahaha, výbornej vtípek s pěšcem, super kost Kate Bosworth, víc než fajn první polovina a mini role pro Shanea z Shieldu. But then! Ještě nikdo nikdy nezahrál svého dementa tak strašně jako tady Dominic Purcell, druhá polovina absolutně ztrácí na síle a film se vyhrotí z ničeho. Zbytečný film, zbytečné násilí. 5/10 (09.12.2011)

Ve své podstatě zbytečný ale na druhou stranu překvapivě povedený remake Peckinpahovi klasiky, který nepřekonává atmosféru originálu, nepřináší mnoho nového ale v záplavě novodobých remaků přeci jen působí daleko sofistikovaněji a dospěleji než díla z dílny Michaela Baye (samozřejmě jeho produkční díla ne režijní). Kdo zná klasiku určitě se neurazí, kdo nezná a nehodlá se koukat na (ne)sexy Dustina Hoffmana a Susan George, najde zde zdařilou náhradu. Suma sumárum, povedený thriller. (25.02.2012)

Se smutkem v očích vyjadřuji lítost nad tím, že Strašáci se za čtyřicet let neposunuli ani o krok blíže k civilizaci, těch pár nepodstatných novinek nabalených na původní kostru žádný úžas v očích také nevyvolalo a pokud bylo důvodem natočení remaku něco jiného, než to, co cudně vykukovalo z velikostně nevýrazného oděvu Kate Bosworth, tak to tak úplně nevyšlo. Pokud však někdo dosud nezakopl o originál, tak se alespoň přiučí něco o tom, kterak zodpovědně chránit svůj majetek před zájemci o prohlídku domu v době nočního klidu. (19.07.2012)