Dívka na přání

Proboha čeho se to Steven Soderbergh dopustil. Vím, že dokáže natočit každou ptákovinu, ale tohle už celkem přehnal. Snad nejnudnější film co jsem za poslední dobu viděl. Dialogy o ničem, příběh o ničem, kamera neskutečně nudná a prkená. Čekal jsem také daleko více sex-appealem nabitých akcí, čehož jsem se nedočkal. Abych tenhle komentář uzavřel něčím pozitivním, tak tím, že Sasha Grey je dívka od fochu a je neskutečně sexy, ale měl jsem nějak pocit, že se jí kamera vyhýbá. (15.04.2011)

Nesmírně trefná dekonstrukce světa, v němž je vrcholem duchovního vytržení astrologie a smyslem života neúměrné zvětšování zisku a konzum, popř. zdokonalování těla ve "fitku". Soderbergh obrací vylhanost soudobé společnosti proti její vlastní destruktivitě - až se zdá, že ironie je jediným účinným způsobem, jak jí nastavit zrcadlo svědomí. Povrchní a prázdné je vymítáno ještě povrchnějším a prázdnějším: zveličenou absurditou, nespojitostí a chladem na hranici únosnosti. Lidské postavy jsou snímány tak, že jsou buď rozostřené, nebo že tvoří další dekoraci v designově úhledných interiérech, kde se to jen hemží ukázkami moderního umění (tj. znaky domnělého dobrého vkusu a "znalectví"). Obličeje se odrážejí ve skleněných tabulích, mizejí za lampami, sedačkami, ztrácejí se, přicházejí o možnost projevit emoce. Kolikrát si kamera "odskočí" od banálních tlachů u stolu a raději snímá kus lesknoucího se nábytku nebo mlčenlivé obrazy na stěnách. Lidé (povětšinou anonymní pracháči) mluví jen o penězích, obchodech, obchodech a penězích, o sobě samých (čti: o svých problémech s obchody) nebo rozčarování z povážlivé ekonomické situace, která jim však nebrání v dalším utrácení. Společné chvíle s hlavní hrdinkou, luxusní společnicí Chelsea, usvědčují jejich smutně přízemní životy z cynismu a falešnosti. Nákladné večeře, úsměvy, předstíraný zájem, “srdečná” loučení, toliko kruté divadlo. Ačkoli je středem pozornosti, příliš hluboko nepronikneme ani k Chelsea samotné. Roztříštěné, nechronologické vyprávění staví kolem její povahy další a další bariéry, násobí odstup, uzamyká ji za nečitelnou, make-upem zkrášlenou tvář a potměšilé výroky. Často ji vidíme v pohybu (zejména během jízdy autem), ale doopravdy jako by byla stále na místě. Fixována v detailu odcizené intimity. Vrcholem ironické hry (hry povrchu) je pak užití pouliční, tedy nezávislé hudby jako kulisy pro Chelseanino obrážení luxusních butiků, kde na nás v detailech útočí značkové kabelky. Stejně jako fakt, že nikdy přímo nevidíme, jak má s klienty pohlavní styk. Sexuální zkušenost je redukována na chladné, strojové monology ex post - bezmála popisy pracovního postupu. V hlavní roli: bývalá pornohvězda. (06.09.2011)

Režisér Dannyho parťáků je pozér - a to jak obsahový tak formální. Slavná pornoherečka Sasha Grey hraje dívku, která si vydělává jako luxusní escort, příčemž žije s přítelem, jenž o všem ví. Soderbergh si hraje s kompozicí záběrů a záměrně mate střihem. Chvíli trvá, než si člověk uvědomí, že rychlé prostřihy jsou někdy zároveň flashbacky. Déle než hodinu a půl by se to asi nedalo snést. Těch osmdesát minut to ale je napínavá zábava, která vyvolá touhu pustit si tenhle soderberghovský experiment někdy znovu. (15.08.2009)

Stopáž a obsazení dává ve spojení se jménem režiséra tušit, že půjde o další ze Soderberghových artových dialogů s divákem svolným a ochotným rozkrývat poselství vetkaná do formy a interpretovat různé obsahové plány. A je tomu skutečně tak. Proto je pro některé Girlfriend Experience zajímavým a podvratným nastavením zrcadla naší současné společnosti (a padají slova jako odcizení, odtažitost, povrchnost, materialismus, pokřivení hodnotových měřítek) a stejně tak je pro jiné jen nezáživným a nesoudržným putováním světem "coury z lepší společnosti", které navíc nezaznamenává žádný seznatelný vývoj čehokoliv. Při první procházce premiérovým skutečně seriózním hereckým vystoupením Marušky Andulky Hancišové jsem měl pocity bližší té druhé skupině, ale pořád se mi některé izolované kousky vracely a celé mě to něčím fascinovalo (a nebyla to zmíněná tehdy jednadvacetiletá specialistka na "trochu ostřejší" sexuální eskapády). Při druhém zhlédnutí jsem už věděl, že nemá smysl čekat na nějaký vývoj - polodokumentární forma filmu se ještě navíc záměrně tříští nechronologickým řazením scén - a všímal si toho, co slečna schopná herecky obstát jako do sebe uzavřená a kolem sebe neustále nějaký obraz budující call girl, říká nejenom slovy, a co vlastně říkají nejenom živé, ale i neživé zabírané objekty. A začal jsem chápat tu první zmíněnou názorovou skupinu. Nicméně i tak jsem byl vděčný za krátkou stopáž, protože můj osobní ukazatel vzdálenosti od příjemného a hlavně stravitelného diváckého zážitku vykazoval pořád nebezpečně vysoké hodnoty. Girlfriend Experience je chytře vymyšlená věc, ale Soderbergh trochu přetáhl strunu. S takovou můžu dát leda tak 60% a Sashe Grey popřát, aby ten její zdejší herecký projev byl výsledek režijního záměru, a ona svojí další uvážlivou prací dokázala, že na "to" má. Mám pocit, že by dokázala světu říct spoustu zajímavého - ukázala toho totiž už víc než dost;) (17.09.2012)

nemůžu říct,že by se jedanlo o nejslabší Soderberghův kousek,protože takový druhý Che mi sednul mnohem méně,nicméně Girlfriend experince je pro mě hodně těžko uchopitelný snímek.Jako celek na mě totiž působí neuvěřitelně studeně a nijace.Je to možná zvláštní slovo pro vyjádření pocitu z filmu,ale přesně takový mám po jeho shlédnutí pocit - žádný.Osobně mi tam chybí nějaké výraznější rozuzlení,ať už by mělo být jakékoliv...60% (04.07.2014)