Dívka na přání

Na jedné straně současná, newyorská varianta Rosemarie (Erich Kuby), především vzhledem k prostředí, na druhé ale jasná snaha o zprostředkování určitého sdělení. Ale právě ono prostředí postmoderního businessu a s ním spojeného způsobu života bylo mi tak cizí, že jsem kód případného sdělení nenašel. Svět točící se kolem ambiciozní prostitutky (Sašašedá - promiňte, ale je to tak melodické), která není jeho středem, má s životem běžných (historických) lidí jen málo společného, rituály jsou tu deformované do ipsety, promrhávané hledáním "svého skutečného já", reálný prostor vně "já" téměř neexistuje. Soderbergh (zřejmě) používá adekvátní postupy zobrazení, aby divákovi vnímání svých záměrů ulehčil, dekódovat je se mi ale přesto nepodařilo. Lavran a Matty v tom snad mají více jasno! (02.11.2023)

Odtažitý experimentální film o přetvářce, samotě a neschopnosti být šťastní ve světě materialismu. Snímku dominuje dokumentární a řemeslně vycizelovaná forma a rozbitá narazitvní struktura. Emoce tu paradoxně vyvolává zobrazovaná emocionální plochost. Naprosté potlačení emociálna a fetišizače peněz, vzhledu těla, životní úrovně, zážitků a sebeprezentace. Přítelem Chelsea je stejně povrchní fitness trenér a to nejhorší, co se vám může stát, je špatná recenze. Nefungující vztah je něco nudně všedního a obyčejného, zachyceného v jednom dlouhém statickém záběru. Filmová řeč tu je obrácena naruby. Celým dílem prostupuje surreálně odtažitý paralyzující strach ze ztráty peněz, hmotných statků, životní úrovně. Sledování v dobách krize jistě umocní zážitek. Je tu víc děje mezi řádky než v nich. Sodenbergh na sebe vrší obrazy se symbolickými výrazy a čím víc jich je, tím kompletnější mozaiku pocitů a myšlenek tvoří. Musíte na sebe nechat působit obrazy a významy, které pomalu a roztříštěně nelineárněplynou a pohltí vás, když se na to dokážete naladit. Víc si přečtěte v recenzi od JFL. BTW pouhých 76 minut je v tomhle případě tak akorát. Vše co mělo být ukázáno a naznačeno bylo dokonáno. Teď už je jen na vás si to interpretovat a prožít. (05.01.2024)

Další ze Soderberghových experimentů, který nedopadl příliš dobře. Místo zajímavé sondy do života jedné společnice totiž vzniknul nudný, chladný a naprosto nezajímavý film. Je sice fajn vidět Sashu Grey taky někdy oblečenou, ale herecky nemá vůbec co nabídnout a hlavně kvůli ní se nedostanete hlavní postavě pod kůži a vůbec vás nebaví ji sledovat. A to je u tohoto filmu docela problém, protože na tom vlastně stojí celý film. 30% (15.03.2011)

Převrácené hodnoty dnešního světa naservírované na zlatém podnose. Peníze. Byznys. Luxus. Lukrativnost. Lukrativnost v souvislosti s lidskou bytostí. Člověk coby prostředek. POVRCH (těl, předmětů…) válcující vnitřek (= podstatu). Zavřené dveře do duše / k projevení se / k odlišení se… ~ Více viz výstižné komentáře od JFL a Lavrana. ~ ~ Někdy si klienti myslí, že chtějí mé opravdové já, ale nakonec to nechtějí. Chtějí, abych byla tím, čím oni chtějí. Chtějí, abych byla něčím jiným. Nechtějí, abych byla sama sebou. (28.01.2013)

Stopáž a obsazení dává ve spojení se jménem režiséra tušit, že půjde o další ze Soderberghových artových dialogů s divákem svolným a ochotným rozkrývat poselství vetkaná do formy a interpretovat různé obsahové plány. A je tomu skutečně tak. Proto je pro některé Girlfriend Experience zajímavým a podvratným nastavením zrcadla naší současné společnosti (a padají slova jako odcizení, odtažitost, povrchnost, materialismus, pokřivení hodnotových měřítek) a stejně tak je pro jiné jen nezáživným a nesoudržným putováním světem "coury z lepší společnosti", které navíc nezaznamenává žádný seznatelný vývoj čehokoliv. Při první procházce premiérovým skutečně seriózním hereckým vystoupením Marušky Andulky Hancišové jsem měl pocity bližší té druhé skupině, ale pořád se mi některé izolované kousky vracely a celé mě to něčím fascinovalo (a nebyla to zmíněná tehdy jednadvacetiletá specialistka na "trochu ostřejší" sexuální eskapády). Při druhém zhlédnutí jsem už věděl, že nemá smysl čekat na nějaký vývoj - polodokumentární forma filmu se ještě navíc záměrně tříští nechronologickým řazením scén - a všímal si toho, co slečna schopná herecky obstát jako do sebe uzavřená a kolem sebe neustále nějaký obraz budující call girl, říká nejenom slovy, a co vlastně říkají nejenom živé, ale i neživé zabírané objekty. A začal jsem chápat tu první zmíněnou názorovou skupinu. Nicméně i tak jsem byl vděčný za krátkou stopáž, protože můj osobní ukazatel vzdálenosti od příjemného a hlavně stravitelného diváckého zážitku vykazoval pořád nebezpečně vysoké hodnoty. Girlfriend Experience je chytře vymyšlená věc, ale Soderbergh trochu přetáhl strunu. S takovou můžu dát leda tak 60% a Sashe Grey popřát, aby ten její zdejší herecký projev byl výsledek režijního záměru, a ona svojí další uvážlivou prací dokázala, že na "to" má. Mám pocit, že by dokázala světu říct spoustu zajímavého - ukázala toho totiž už víc než dost;) (17.09.2012)