W.

Možná spíš 4****, uvidim, jestli si to nerozmyslim... Zajímavý film, který, jak název napovídá:) je o Bushovi Juniorovi. Ukazuje nám ho v situacích, ve kterých ho mohlo vidět jen málo smrtelníků, ve většině jsou to sarkastické a hořce úsměvné scény, kdy se wéčko cpe, učí se odpovídat novinářům, cpe se nebo sleduje baseball a cpe se. To si divák uvědomí, jak obyčejnej člověk by to byl, nebýt syn prezidenta. Problematické je, že pozadí bushovejch politickejch činů je normálním lidem dokonale skryto a nedá se ověřit, kolik si toho Stone ve filmu vymyslel, kolik upravil a kolik se toho skutečně blíží reálným situacím. Spoustu zajímavejch témat, které by se ve filmu objevit ale zase Stone vynechává...tak nevím. Prostě je to zajímavej film, ale jeho hodnocením si vůbec nejsem jistej, budu muset pár dní počkat a uvidím, co z toho vzejde. On sám Stone naschvál Bushe ukázal ve spoustě (většině?) scén jako idiota a týpka, kterej měl spíš zůstat v Texasu na ranči, ale v některejch scénách s ním jakoby soucítí - je to takovej chudáček, který se neumí vyrovnat se stínem svého papínka. (A výkon Joshe Brolina je perfektní..ehm.) (15.02.2009)

Jeden z nejlepších filmů Olivera Stonea. Mistrovské dílo. ____ Zmínku zasluhuje především způsob, jakým se tu pracuje s žánrem: (i) Hlavní postava Bushe představuje neustále pozměňovanou, velice silnou žánrovou figuru – jednou westernového cowboye, poté kazatele, naftaře, nebo republikána – zasazovanou do tomu odpovídajících žánrových světů: komedie, satira, rodinné drama, politický thriller. Každý z těchto světů představuje jednu epochu Bushova života. Mění se ovšem pouze samotný Bush, okolní postavy (otec, manželka, poradci) žánrem zasaženi nejsou a zůstávají nezměnění. Konceptuálně tedy pracuje film se třemi rovinami, odstupňovanými podle toho, nakolik jsou infikované žánrem: Bush (motivátor - nejvíce) – žánr (prostor kolem Bushe - zpola) – okolí (nejméně). Konec filmu tak nenastává po válečném fiasku, ale naopak tehdy, kdy se Bush již nemůže přesunout z jednoho žánru do druhého, kdy nemůže utéct. Už nemá kam, žánry jsou vyčerpány, a s tímto zjištěním přichází i konec Bushe jako filmové postavy. Ukazuje se, že skutečný život a žánrová struktura filmu spolu mohou souviset více, než se zdá. (ii) Komedii obvykle spojujeme s etiketou, zatímco tragedii s etikou. Bushova výjimečnost spočívá v tom, že tyhle zavedená pojítka škrtá – velkorysým pohledem na globální mapu a nakládáním s vládními smlouvami spojuje komedii s etikou (protože rozhoduje o osudech milionu lidí), naproti tomu texaské vidláctví posunuje k tragedii Bushovu etiketu. Film to dává najevo i silnou „freudovskou“ otcovskou figurou (James Cromwell), která straší Bushe zjevně více než Saddám Husajn. (iii) Opětovně se ukazuje problematika žánru bio-pic, u něhož se hodnotí osobnost jako taková, ne filmové kvality. Dvojnásob to pak platí zde, kde geniální výkon Brolina ještě znatelněji posouvá ohnisko filmu do postavy Bushe. Přitom filmařsky je W. dílo uchvacující - brilantní kamera (dejte na mě, Papamichael je nový Richardson), brilantní rychlopalné dialogy (návaznost na Michael Clayton a Dobrou noc a hodně štěstí) a brilantní vedení herců. A je o to truchlivější, že tyhle kvality opomíjejí i odborná periodika, kterým se celá podívaná sužuje na pole ideologického a symptomatického čtení. Dokonce by se mohlo zdát, že kontroverzní téma odvádějící od formy nestojí „technikům" v čele s kameramanem a střihačem za námahu, ale Oliver Stone si dobře uvědomuje, že filmy posuzuje zejména čas, ni lidé. Chápe to i Bush: „V historii žádné místo mít nebudu, to budu přeci mrtvý.“ (05.02.2009)

Možno až príliš vytrhnuté z geopolitického kontextu, na strane druhej, kto to nutne potrebuje, nech číta, reportáži je knižne aj u nás vydaných dosť. Oceniť (okrem brilantnej filmárčiny po všetkých stránkach) je potrebné to, že sa Oliver Stone do zvolenej témy neopiera, ako by niektorí možno čakali, rodinné prostredie Busha jr. vykresľuje mimovoľne, bez čo i len marginálnych poznámok. Záleží od diváka, koľko si toho všimne, koľko mu toho ujde a ako veľmi ho potom z toho portrétu, v ktorom nejde len o Busha jr., bude mraziť. V tejto rovine je to nádhera - ojedinelé, trefné a JOSH BROLIN!!! ...problém mám, že aj keď som si to po celý čas užíval, už pri záverečných titulkoch sa dostavil pocit, že až tak veľa z toho vo mne nezostane. Ale vidieť sa oplatí! (15.07.2010)

Neviem prečo ale na W. som začal byť postupom času zvedavý. Nemám rád politiku a Oliver Stone je na môj vkus preceňovaný, takže jediné dôvody boli asi Josh Brolin a skvelé plagáty. K filmu len toľko že Stone sa krotil, no na druhej strane asi by som nechcel aby o mne natočil takýto film. W. sa, na moje šťastie, príliš politikou nezaoberá, ale práve na charakter „juniora“ ktorý mi nie je príliš sympatický, no W. ho vykresľuje sympatickejšie ako ho poznám zo života. Tá jedna hviezda navyše je samozrejme za skvelého Brolina. (22.02.2009)

Fenomenálne zahraný, svižný a niekoľkými super scénami okorenený životopis. Ale prekvapivo ideologicky aj formálne krotký.Aspoň na Stona. Prvé našťastie. Druhé bohužiaľ. Vyzerá to, že Robert Richardson bol pre neho omnoho dôležitejší než by sa na prvý pohľad mohlo zdať. Vlastne to je taký malý, dobrý filmík pre radosť od bývalého majstra. 7/10 . (07.04.2020)