Bláznovství

Po Elegy si u mňa Ben Kingsley herecky šplhol, po The Wackness sa znova dostal tam kde bol - tentokát totiž neskutočne prehráva a excentrického psychiatra nemohol zahrať horšie, vďaka čomu má film celkovo horkastú pachuť. Rozvláčne nevzrušivé rozprávanie o priateľstve dvoch odlišných osobností, kt. spája akurát tak THC a filozofické bláboly o tom ako žiť. Milujem výchovné a životapoučné rady násť ročných, kt. vyznievajú ako klišoidné žvásty!!! Proste nemôžem si pomôcť, celková atmosféra je silená asi tak ako rapujúci Ben Kingsley. (14.06.2009)

Moc povedený filmek, ve kterém se toho sice moc neděje, ale za to má kouzelnou atmosféru...horkého léta 94 na Manhattanu, prodávání trávy, zmatků v životě a bláznů kolem sebe. Taková malá chuťovka, která není vůbec o rapu, ani zábavě či našlápnutém ději, ale o postavách. A ty jsou napsané a zahrané skvěle, přijdou vám blízké, snad se v nich i uvidíte. Bez toho film nepochopíte..."Nikdy nevěř někomu, kdo nekouří trávu nebo neposlouchá Boba Dylana." (14.01.2009)

Mam rad old school rap. Ale tento film nebyl nic moc, tak akorat na cestu z Prahy do Ostravy v pendaku. Puberťácká romance pro puberťáky a repáky. Drama to není vůbec, komedie trochu. Jedna hvězda za hudbu a druhá za zhuleného psychiatra. Zbytek je nudné klišé, film hrající si na seriózní filozofování o životě ve zhulenem stavu. Zkouknul jsem to a to mi stačí, do 14 dnů o tom filmu nebudu vědět. (11.11.2008)

Dlouho jsem chodil kolem tohoto filmu jako okolo horké kaše. Byla to chyba. Film mě neskutečně bavil, zejména kvůli dialogům. Každý se staví k životu různým způsobem, někdo to v sobě dusí, někdo se svěří kámošům, někdo si najde cvokaře, se kterým se stane kámošem stejně jako ve filmu. Dopadlo to pro mě neskutečně zajímavě a když už člověk myslí, že je na dně a už ho nic nečeká, z ničeho nic může začít úplně jiná etapa života, něco nového, něco zajímavého nebo prostě jen nějaká maličkost, která totálně změní tu nudnou každodenní rutinu. (15.12.2015)

Přijala jsem ten příběh, převzala jeho nadhled, osvojila bolest, přivlastnila něhu... Jo, tak tohle já můžu - líbí se mi to zamlžené zabarvení, dokonce se mi líbí i newyorský hip hop a úplně nejvíc se mi líbí ležérní Josh Peck, cukrátko se sjetým výrazem a kouzelně nakřáplým hlasem, ale fajn je i Ben Kingsley mimo polohu "duchovní vůdce", ačkoli zde je vlastně také duchovním vůdcem :-) a jednoznačná ozdoba - Olivia Thirlby - absolute nature beauty... Odlehčená vizita v ústavu, kde je upřímné "miluji tě" impulzem k výsměchu a očekává se za něj ukoktaná omluva, ale kde také dokážeme být jeden druhému inspirací, aniž by záleželo na tom, čím kdo jsme, nebo jestli je mezi námi rozdíl dvou generací... Rozverné potěšení, které mě zanechalo takovou - vláčnou... (31.08.2014)